Ve stopách Satoranského. Krejčí: Jsem rád, že ho mám
Za normálních okolností by to, že mu sezona skončila až včera, bral jako obrovské privilegium: hrát tak dlouho, to přece značí bitvy o medaile, o slávu.
Ale ne letos. Ne v roce 2020. „Stalo se toho hodně,“říká basketbalový talent Vít Krejčí – a mimo jiné tím myslí fakt, že se kvůli koronaviru španělská soutěž, platící za nejlepší v Evropě, znovu rozběhla až v červnu. A to v netradiční podobě finálového turnaje, na kterém Krejčího Zaragoza v pátek absolvovala svůj poslední duel.
„Pro spoustu lidí to bylo namáhavější mentálně než fyzicky,“soudí čerstvě dvacetiletý reprezentant. „My s nejmladším týmem ze všech neměli co ztratit. Chtěli jsme hlavně nasbírat zkušenosti. A udělali jsme krok dopředu, rozhodně nám to pomůže v budoucích letech.“
Hovořil o mužstvu, ale vše zároveň sedí i na něj samotného.
Krejčí je pro český basketbal vzácný úkaz, naděje k pohledání. Turbulentní sezonu prožil nejen celý jeho sport, ale i tenhle vytáhlý kluk. Před deseti měsíci, když reprezentační kouč Ginzburg finalizoval výběr pro účast na historickém mistrovství světa v Číně, kde tým skončil šestý, zůstal pod čarou a obrečel to. Urazit se? Polevit? Naopak! „Mám za sebou první profesionální sezonu, nasbíral jsem spoustu dobrých
Talent zkušeností na hřišti i mimo něj,“těší ho. „Starší spoluhráči mi poradili, jak se mentálně nachystat na zápas a starat se o svoje tělo. Cítím se mnohem připravenější na mužský basket.“
Důkazem, který mu závěr natahovaného ročníku tuze zpříjemnil, je pozice v All-Star týmu španělské ligy do 22 let. Neboli: i mezi evropskou mládeží je Krejčí elita.
„Milé překvapení. Já ani nevěděl, že jsem mezi nominovanými.“
Koronavirus z jindy tak pečlivě naplánovaného sportovního kalendáře nadělal cáry. Vždyť tento týden se měl Krejčí původně dozvědět i klíčovou zprávu pro další budoucnost: draft NBA, do nějž je přihlášen, měl rezervováno datum 25. června, ale covid-19 jej odsunul na 16. října. „Je to za dlouho, proto jsem se snažil soustředit na ligový turnaj a nechat za sebe mluvit svoji hru,“vyprávěl Krejčí. „Myslím, že jednou z mých nejsilnějších stránek je to, že můžu nastupovat na třech pozicích, můžu týmu pomoci ve spoustě věcí, přizpůsobit se. To hodně klubů z NBA vyhledává.“
Uspěje i díky tomu? Zámořské kluby si zatím vybraly pouze čtyři našince: Jiřího Zídka, Jiřího Welsche, Jana Veselého a současného zástupce Česka v NBA Tomáše Satoranského, celkově nejlepšího z krajanů.
Krejčí jeho sportovní dráhu až pozoruhodně kopíruje. Podobná výška, stejný post rozehrávače, sportovní zrání ve Španělsku... A jemu připomínání takových podobností nevadí, naopak: „Jsem rád! Je pro mě neuvěřitelné, že mě srovnávají s jedním z nejlepších, ne-li vůbec nejlepším basketbalistou, co kdy Česko reprezentoval. A taky jsem hrozně rád, že někoho jako Satyho mám. Vím, že mu můžu vždycky zavolat, kdykoli se na cokoli zeptat a on mi vždycky poradí, pomůže.“
Třeba v říjnu proberou, zda má Krejčí – tak jako jeho reprezentační parťák a vzor Satoranský – po úspěšném draftu ještě raději zrát v Evropě: „Určitě je to jedna z možností.“
Třeba mu zase zdůrazní, jak silná je hlava: „Vím, že na hřišti je potřeba sebevědomí a víra, že jste lepší než protihráč. Bez toho je basket hrozně těžkej.“
A s glejtem na příslušnost k největším nadějím proslulé ACB ligy se taková víra pěstuje snadněji.