Zločinci si dali kvůli viru „pauzu“

Analýza: jak se pandemie a mimořádný stav projevily na kriminalitě v Česku

Bylo to velmi zvláštní období. Z Česka se během mimořádného stavu stal téměř na čtvrt roku úplně jiný stát. Ulice se vyprázdnily, lidé pracovali z domova... a zvolnili i kriminálníci všeho druhu. Počet spáchaných trestných činů byl u nás za prvních pět měsíců nejnižší minimálně od roku 2008. A to i přesto, že leden a únor rozhodně nepatřily mezi nejklidnější měsíce.

I když kriminalita v Česku dlouhodobě spíše klesá, na konci února policisté ve svých statistikách evidovali nejvíce trestných činů od roku 2016. Jenže pak přišel koronavirus. Zatímco loni od března do května bylo spácháno více než padesát tisíc trestných činů (předloni 48 tisíc), letos to bylo za stejné období necelý sedmatřicet tisíc.

„Poklesy se týkají téměř všech sledovaných oblastí, nejvýznamnější je však u trestných činů, které jsou jakkoliv provázané s venkovním pohybem osob,“uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Třeba krádeží ubylo oproti stejnému období loňského roku o šestnáct procent, výtržníků bylo na ulicích o 13 procent méně.

Rozdíl je nakonec vidět, i když se porovná výše škod. Za tři koronavirové měsíce sice zvládly kriminální živly způsobit škody za 4,4 miliardy korun, pořád je to ale o 1,9 miliardy korun méně než za stejné období v roce 2019.

Výrazný pokles je vidět například v kolonce „kapesní krádeže“, za což zjevně „může“nařízení krizového štábu o omezení volného pohybu osob na veřejnosti.

„Měl se dodržovat sociální distanc, což samozřejmě nenahrávalo kapsářům,“potvrzuje Jakub Holas z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP). Třeba v dubnu se počet kapesních krádeží snížil na 173, normálně policisté evidují zhruba osm set případů měsíčně.

Jenže tam, kde se nedařilo kapsářům, měli žně zejména podvodníci. Od března do května policie zaznamenala téměř tisíc pět set případů této trestné činnosti, což by se dalo z dlouhodobého hlediska posoudit jako docela rušný čtvrtrok. A třeba v dubnu počet podvodů meziročně narostl z 468 na 504 případů. Do těchto čísel se promítá i zneužívání strachu z pandemie internetovými prodejci roušek a respirátorů. E-shopy často nedodržovaly zákonem stanovenou lhůtu na vrácení peněz, posílaly špatné počty roušek nebo neudělaly vůbec nic – pouze přijaly peníze za zboží, které se k zákazníkovi nikdy nedostalo.

Pozoruhodné je, že pokles kriminality se netýkal krádeží kol. Za duben jich zloději ukradli 447, v rámci srovnatelného období nejvíce od roku 2015. A v květnu zmizelo lidem dokonce 492 bicyklů. Dá se jen dovozovat, že kvůli omezené možnosti sportování se z jízdních kol stalo žádané zboží.

Odborníci nepochybují, že pokles kriminality je jen dočasný a brzy se vrátí takzvaně do normálu. Ostatně křivka počtu trestných činů začala stoupat už v květnu, během kterého ještě 17 dnů platil nouzový stav. Příčinu hledají v postupném rozvolňování, které z největší části připadlo právě na květen.

Laicky řečeno: kriminálníkům prostě otrnulo. „Takzvané rozvolňování zasáhne společnost celou včetně její patologické části. Jak se lidé začnou pohybovat venku a začnou akce, tak lidem otrne a kriminalita stoupne,“konstatuje Jakub Holas.

O tom, že se počty trestných činů brzy vrátí do normálu, nepochybuje. „Hodně často jde o lidi závislé na drogách, ti se během karantény závislosti nejspíš nezbavili a trestnou činnost budou dále páchat. A stejné je to u lidí, kteří se trestnou činností systematičtěji živí, tak u nich také nelze předpokládat, že by přešli k legální obživě,“přibližuje Holas.

Osm let za plivání

S koronavirem přišel ale i jinak neobvyklý druh kriminality. Policisté stále prověřují 18 trestných činů šíření nakažlivé choroby související bezprostředně s epidemií covid-19.

Někteří lidé dokonce nákazu chtěli šířit úmyslně. Trestnímu stíhání se nevyhnul například muž z Moravskoslezského kraje, jemuž lékař diagnostikoval nemoc covid-19, a měl by proto dodržovat karanténu. Místo léčby se muž rozhodl použít nemoc jako nástroj na vyřešení sousedských sporů. Nyní mu hrozí až osm let za to, že na své sousedy plival z okna a vyhrožoval jim zabitím.

Stejný trest hrozí i ženě, která přes diagnózu nákazy koronavirem uspořádala narozeninovou oslavu. Místo karantény si domů sezvala třicet lidí.

Vybrané trestné činy sledovalo v době koronaviru i Nejvyšší státní zastupitelství, které eviduje 39 případů šíření poplašné zprávy. Mezi nimi je i žena, které na sociální síti Facebook šířila nepravdivou zprávu o úplném zákazu vycházení.

Změnila se ale i práce městské policie. Strážníci často museli reagovat na oznámení lidí, kteří si stěžovali na spoluobčany bez roušky.

Tísňové linky mnohdy zahlcovaly právě takové telefonáty.

„Mnohá byla velmi nekonkrétní a svojí povahou až absurdní. Třeba když jednomu volajícímu vadilo, že muž, který opravuje střechu na domě na svém pozemku, nemá roušku,“uvedl mluvčí brněnské městské policie Pavel Šoba.

S kuriózní situací, kdy se lidé provinili proti omezení volného pohybu, se setkali strážníci v Pardubicích. Na tamní letiště několikrát mířilo nákladní letadlo Antonov. „Pro místní to byla taková událost, že se i přes zákaz shlukování a vycházení sešlo kolem půlnoci u plotu letiště několik desítek zvědavců včetně celých rodin s dětmi,“uvedla mluvčí pardubické policie Lucie Klementová.

Praha vede statistiky

Z dlouhodobého hlediska je ohniskem běžných trestných činů především centrum Prahy. Vysoká koncentrace turistů přitahuje hlavně kapsáře.

Od začátku roku 2015 na obvodním oddělení v Bartolomějské ulici zaznamenali policisté skoro pět a půl tisíce případů. Nejvyšší je nejen absolutní číslo, ale i index kriminality, který určuje četnost trestného činu na deset tisíc obyvatel. Ne ve všem ale Praha vede.

Krádeže aut jsou třeba extrémně časté v Krkonoších v okolí oblíbených lyžařských středisek, vykrádání vozidel je nejběžnější na severu Moravy, a to přímo v centru Ostravy.