Začíná nová válka o maturity

V okamžiku, kdy parlament zrušil povinnou maturitu z matematiky, se rozhořela bitva o její další podobu. Obě strany sporu by si však měly hlavně v klidu sednout a najít kompromis. Ve světě se nabízejí různé možnosti.

Zrušení povinné maturity z matematiky bylo definitivně schváleno. Kupodivu se už nikde nepíše, že byla zároveň zrušena i povinná maturita z cizího jazyka. Emoce budí výhradně neúspěšnost maturantů z matematiky, nikoliv mnohem vyšší míra neúspěšnosti z německého jazyka.

Intenzivní kampaň lobbistické neziskovky EDUin proti povinné maturitě z matematiky byla úspěšná. Její rétoriku bohužel nekriticky převzala řada novinářů a většina politiků tak nakonec nabyla mylného dojmu, že zrušení povinné maturity z ní bude pozitivní změnou. Řada profesních organizací, třeba Jednota českých matematiků a fyziků, se přitom vyjádřila proti příslušné novele školského zákona. Bohužel jejich odborná stanoviska byla ignorována. Možná proto, že jsou příliš věcná.

Dle mého názoru je diskuse o maturitách příliš polarizovaná. Na jedné straně stojí zastánci povinné maturity z matematiky, na opačném pólu její odpůrci. Pomohlo by, kdyby zástupci obou skupin zasedli ke stolu a začali hledat přijatelný kompromis. Ministr školství Robert Plaga přislíbil, že před podáním novely školského zákona zorganizuje odbornou diskusi. Bohužel to nedodržel. Rovnou vše kvapně poslal na vládu, když zjistil, že podobnou novelu podávají Piráti. Odborníci se ke slovu nedostali, protože debata byla čistě politická a uskutečnila se jen na půdě parlamentu. Ale ani tam vlastně ne, protože přišel nouzový stav a politici řešili především koronavirus.

Jak by mohlo vypadat kompromisní řešení změn v maturitách? Navrhuji, aby studenti museli absolvovat testy z češtiny, matematiky i cizího jazyka, ale pro úspěšné složení společné části maturity by stačilo, aby uspěli pouze u dvou ze tří zkoušek. V některých státech se výsledky ze všech testů zprůměrují, což znamená, že žák může méně bodů z matematiky vykompenzovat více body z angličtiny. Smůlu má jen ten, kdo neumí nic.

Každý maturitní předmět by měl být založen na dvou testech. První by zjišťoval, zda žák ovládá alespoň základy, což je pravopis a čtenářská gramotnost nebo finanční a matematická gramotnost. Druhý test by byl náročnější – maturant by v něm musel prokázat, co všechno se za čtyři roky na střední škole naučil. Ten by určitě využily i vysoké školy v rámci přijímacího řízení.

V Česku se maturitní testy přespříliš řeší. Vždyť ani na třetí pokus neuspěje u maturit pouze 5 procent žáků, kteří se k nim dostavili. Příčiny neúspěchu nehledejme v přehnané náročnosti testů, ale v přístupu studentů k učení. Vždyť maturitní test napíšou na minimální počet bodů i deváťáci. Pokud ovládají látku základní školy, dosáhnou v něm na čtyřku. Obzvláště test z angličtiny je triviální. Kritici Cermatu ovšem tvrdí, že maturitní testy jsou příliš náročné. Možná pro ně.

Pokud si Cermat zaslouží kritiku, tak kvůli jiným věcem. Za předpotopní způsob distribuce testů jejich rozvážením do škol v zapečetěných bednách nebo podivný nákup techniky na skenování testů skoro za čtvrt miliardy korun, kterou střední školy mohou používat výhradně pro maturity a přijímačky, jinak leží celý rok ladem. Na středních odborných školách probíhají vedle maturit i závěrečné zkoušky učňů. Jejich společná část se řeší na počítačích. Proč by se to nemohlo dělat stejně i v případě maturit?

Nikdo se bohužel nezeptal těch hlavních, jaké změny v maturitách by měly nastat. Myslím tím učitele, kteří žáky k maturitám připravují a následně je zkouší. Pedagogická komora zorganizovala mezi svými členy dotazníkové šetření. Vybírám odpovědi na otázky, které získaly nadpoloviční podporu: „Měla by být povinnou součástí maturit prezentace praktické dovednosti nebo teoretické práce? Téma by si volil žák dle svého zájmu a typu školy...“(65,7 procenta respondentů odpovědělo ano). „Hodnotit maturitní slohové práce z češtiny by měly školy, jak tomu bylo dříve“(77,3 procenta bylo pro). „Určovat konkrétní témata a zadání maturitních slohových prací z češtiny by měly školy, jak tomu bylo dříve“(56,1 procenta zvolilo ano). Relativně velkou podporu získala možnost „Měla by být povinnou součástí maturit práce s počítačem?“(41,3 procent ano).

Škoda, že podobné šetření neuspořádalo ministerstvo školství. Učitelé si už tak nějak zvykli, že se Robert Plaga o jejich názory nezajímá. Naopak je velmi vstřícný k názorům tzv. politické platformy pro vzdělávání, která se seskupila kolem senátora Jiřího Drahoše. Ta přišla s vlastním návrhem na změny maturit, ze kterého je velká část učitelů zděšena. Podle platformy by měly být maturity osekány na naprosté minimum. A někteří politici by je nejradši zrušili úplně.

Maturita je jedním z mála přechodových rituálů, který nezanikl. Dříve se jmenovala zkouška dospělosti. Není jen zkouškou certifikační a kvalifikační, ale zároveň iniciační. Jestli má nadále plnit tuto úlohu, musí být náročná. Pokud žák díky svému úsilí překoná všechny nástrahy a překážky, uspěje a maturitu získá. Proto doufám, že ji politici nezlikvidují.

Důsledkem neustálých ústupků z náročnosti středoškolského studia je vysoká neúspěšnost studentů na vysokých školách. Polovina přijatých nezíská ani bakalářský titul, protože si nedokáže osvojit větší objem učiva ke zkouškám. Pokud nechceme být montovnou, ale prosperujícím státem, měla by se stát vzdělanost naší hlavní společnou hodnotou.

Příčiny neúspěchu u maturit hledejme v přístupu studentů k učení.