Kotlíkové dotace: poslední šance
Zbývá vyměnit ještě až 300 tisíc kotlů, ve kterých se brzy nebude smět topit
Letos je to pět let od vyhlášení prvních kotlíkových dotací a od dlouhých front, které byli zájemci ochotni si kvůli nim vystát. Teď už fronty nikdo stát nemusí, žádosti se vyřizují elektronicky. Avšak jejich čas se krátí.
Od září roku 2022 domácnosti nebudou moct topit v kotlích na tuhá paliva první a druhé emisní třídy. Za porušení bude hrozit pokuta ve výši 50 tisíc korun. A státní podpora na výměnu starých kotlů letos končí. „Příjem žádostí byl pro velký zájem vlastníků rodinných domů již ukončen v Moravskoslezském, Zlínském, Olomouckém a Jihočeském kraji,“vyjmenovává mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová kraje, jejichž obyvatelé, kteří si doteď nezažádali o dotaci, už mají smůlu. Ve Zlínském kraji byl zájem dokonce tak velký, že v prvních dvou týdnech od spuštění výzvy si lidé podali tolik žádostí, že dvojnásobně přesahovaly vyčleněné prostředky.
Ve zbylých krajích příjem žádostí ještě běží. Třeba v Plzeňském končí 30. září, v Pardubickém o měsíc později. „Všem, kdo ještě váhají, bych to doporučila udělat co nejdříve. Žádosti sice přijímáme do konce září, když jich ale příští týden přijde hodně, můžou se peníze vyčerpat,“upozorňuje referentka na úseku životního prostředí Plzeňského kraje Eva Křenková.
To v Karlovarském a Jihomoravském kraji už dotace na výměnu kotlů vyčerpali. Žádosti ale stále přijímají. „Pokud už schválená žádost bude z nějakého důvodu vyřazena, například kvůli úmrtí žadatele nebo prostě proto, že si to žadatel rozmyslel, má šanci dotaci získat ještě někdo další,“vysvětluje radní pro regionální rozvoj Jihomoravského kraje Petr Hýbler (ANO).
V současné výzvě zájemce může získat až 127 500 korun. Dotace se týká kotlů na biomasu, tepelných čerpadel a plynových kondenzačních kotlů.
Kolik jich je v Česku do roku 2022 potřeba ještě vyměnit, ministerstvo životního prostředí přesně neví. Na základě odborných odhadů vycházejících mimo jiné ze sčítání obyvatel v roce 2011 však míní, že jde až o 300 tisíc kusů.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) proto chce, aby kotlíkové dotace pokračovaly i do budoucna. „Přirozeně je naší snahou v tomto veleúspěšném programu, který má reálný dopad na zlepšování kvality ovzduší v Česku, pokračovat,“říká Brabec.
Všem, kdo ještě váhají, bych to doporučila udělat co nejdříve. Žádosti sice přijímáme do konce září, ale peníze se mohou vyčerpat.
„O možném pokračování kotlíkových dotací již několik měsíců jednáme intenzivně na všech stranách. Do konce roku by mělo být jasno, jak bude program dál fungovat a kdo na peníze z něj bude mít nárok,“přislíbil ministr životního prostředí Richard Brabec. Zaměřit se chce především na sociálně slabší skupiny obyvatel, seniory a rodiče samoživitele.
Celkem za pět let od vyhlášení první výzvy jeho resort proplatil přes 63 tisíc žádostí. V aktuální, třetí vlně pak úředníci očekávají, že dohromady proplatí dalších 105 tisíc.
Většina peněz šla z evropských fondů a bylo to téměř 10 miliard korun. Dalších 1,5 miliardy pocházelo ze Státního fondu životního prostředí ČR. Peníze ministerstvo rozděluje mezi jednotlivé kraje, které pak žádosti přijímají a vyhodnocují.
Největší zájem dosud měli lidé v Moravskoslezském, Středočeském, Královéhradeckém a Olomouckém kraji. „Obrovský zájem o aktuální, třetí vlnu kotlíkových dotací ukazuje, že s blížícím se zákazem provozu starých kotlů od září 2022 se zvyšuje i množství vyměňovaných kotlů,“podotýká mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. V Královéhradeckém kraji byl zájem takový, že se jeho obyvatelé jako jediní dočkají vypsání nové výzvy. „O kotlíkové dotace bude moci zažádat až 1 800 domácností, mezi které kraj rozdělí bezmála 42 milionů korun. Registrace pořadových čísel pro podávání žádostí se uskuteční 2. září v 10 hodin skrze Dotační portál Královéhradeckého kraje,“uvedl krajský mluvčí Dan Lechmann. V ostatních krajích dobíhá aktuální, 3. vlna dotací do konce roku.
Kdo v jakém kotli topí
Na začátku třetí vlny dotací se našlo i několik podvodníků. MF DNES loni informovala o případu Jihočeského kraje, kdy žádosti do systému nahrávali podvodní zprostředkovatelé přes robota. Zvládl to za zlomek sekundy a oni si pak od příjemce dotace řekli o deset procent ze získané částky.
Stát spustil evidenci kotlů
Od roku 2022 už budou zakázané nejméně ekologické kotle 1. a 2. emisní třídy. Již čtyři roky má každý majitel kotle na tuhá paliva povinnost jednou za tři roky nechat si udělat revizi. Jinak mu hrozí pokuta až 20 tisíc korun. Od letošního roku servisní technici aktuální údaje z revizí zadávají do databáze Integrovaného systému ohlašovacích povinností (ISPOP). Stát má přesný přehled, v čem kdo topí. „Je to speciální registr ministerstva životního prostředí. V budoucnu už bude možné zjistit, kdo jaký kotel má, protože se v této databázi uvádí výkon kotle a taky jeho třída,“upozorňuje ředitel Asociace podniků topenářské techniky Mojmír Krátký.
Kromě evidence už je několik let uzákoněná takzvaná „kotlíková policie“. Úředníci mohou vstoupit do domu, jehož majitele někdo udá, že vypouští z komína toxický dým. „Je to sice krajní možnost, ale ze zákona to možné je a stát se tak může dostat k informacím o kotlích, kterými lidé topí,“odkazuje Krátký na právo úředníků přijít ke komukoliv na kontrolu do domácnosti, které v době svého přijetí vyvolalo velké kontroverze.
Lidem, kteří by úředníky odmítli pustit, může hrozit pokuta až 50 tisíc korun. Zejména pravicoví politici tehdy namítali, že jde o porušení nedotknutelnosti obydlí.
Těžká cesta od uhlí
Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že do databáze ISPOP budou nahlížet zástupci obcí. Databáze radnicím pomůže s pravidelnými inspekcemi. „Jenže obce mají omezené kapacity a druhá věc je, že do značné míry se problém starých kotlů týká hlavně malých obcí. Představa, že starosta vesnice půjde za svým spolužákem s hrozbou pokuty, mi nepřijde moc reálná. Takže vynutit si ten zákon bude těžké,“domnívá se ekolog Hnutí Duha Karel Polanecký.
Polanecký navíc kritizuje to, že ministerstvo v první vlně kotlíkových dotací podpořilo stále kotle na uhlí, byť vyšší než 2. emisní třídy. Až aktuální, třetí vlna kotlíkových dotací topení uhlím vůbec nepodporuje. „Celou dobu se v souvislosti s kotlíkovými dotacemi bavíme o znečištění ovzduší a tím hlavním problémem je uhlí. Přitom se tu díky dotacím vyměňovaly kotle na uhlí zase za kotle na uhlí,“poukazuje Polanecký. Brabec dříve vysvětlil, že tak radikální zákaz uhelných kotlů být nemohl, i vzhledem k možnostem domácností.
O možném pokračování kotlíkových dotací již několik měsíců intenzivně jednáme. Do konce roku by mělo být jasno.