Příměří na Ukrajině prolomili ve 20. minutě
KYJEV Přelomový klid zbraní, nebo další nezdařené příměří?
Na ukrajinském Donbasu se Kyjev znovu pokouší o průlom v mírovém procesu. Nově vyhlášené příměří, které začalo platit s pondělní půlnocí, má kontroverzní podmínky, za jejichž schválení sklidil prezident Volodymyr Zelenskyj čerstvou vlnu kritiky.
Ukrajinská armáda mezitím ohlásila první provokace – ticho bylo prolomeno jen dvacet minut po půlnoci.
Ukrajinští armádní experti přílišné šance v pořadí již sedmnáctému příměří za šest let bojů mezi vládou a proruskými separatisty nedávají. Jeho vyhlášení se místo nadšení setkalo spíše se skepsí a kritikou – podmínky nového klidu zbraní totiž vedle ostřelování zakazují průzkumné akce i užívání bezpilotních letounů.
Ukrajinští vojáci navíc pod pohrůžkou disciplinárního řízení nesmí opětovat palbu bez přímého rozkazu nejvyššího nadřízeného a až po neúspěšném pokusu dohodnout se s nepřítelem. Použít zbraň smějí vojáci jen při ochraně napadených objektů, techniky či civilistů.
Kyjev kvůli tomu podle médií vyslal na frontovou linii zkušenější vojáky, kteří se podíleli i na mírových misích v zahraničí. Ti by měli být prý více odolní vůči případným provokacím separatistů. Podle ukrajinské armády přitom hned v pondělí ostřelovali povstalci ukrajinské námořní pěšáky z ručních zbraní, velkorážných kulometů a protitankových granátometů, zatímco ukrajinské jednotky ještě včera odpoledne „mlčely“. Separatisté takové zprávy označili za provokaci.
Kritika i protesty
Zatímco podle některých vojenských expertů přijaté podmínky demoralizují vojáky, do ulic se v řadě ukrajinských měst během prvního dne po vyhlášení příměří vydaly protestovat stovky rozhořčených aktivistů i veteránů bojů na Donbasu. Podle nich podmínky ukrajinské armádě škodí. Na akci v Charkově na východě země měli někteří demonstranti zavázané oči – jako symbol toho, že příměří prý ponechá vojáky „slepými“.
Kritika se kvůli okolnostem příměří svalila zejména na prezidenta Zelenského. Ten ukončení války na východě označoval během své volební kampaně za prioritu, kvůli které bude ochoten z úřadu hlavy státu i odejít. Vedle několika výměn zajatců se však zatím o žádný velký průlom nezasadil. Sám naproti tomu čelí stále silnějšímu odporu a poklesu popularity. Podle nejnovějšího průzkumu sociologické agentury Rejting důvěřuje Zelenskému 41 procent dotázaných a ve volbách by mu svůj hlas dala jen třetina Ukrajinců. Ještě před rokem přitom nasbíral v druhém kole hlasování neuvěřitelných 72 procent. Titul nejdůvěryhodnějšího politika v zemi mu přesto zatím zůstal.