Když volební lístek vyleká či rozesměje

Volby do krajů a Senátu klepou na dveře, včera skončil příjem kandidátek a už za pár týdnů najdeme ve schránkách volební lístky. Některé nás mohou překvapit. A nemyslím kvalitou kandidátů a programů, ale už jen názvem strany. Mezi kandidujícími subjekty najdeme i stranu, jejíž pouhý název obsáhne celých 13 řádků textu! Je to vlastně stranický program včetně výzvy ke zvolení v jednom, např.: „V boji mezi dobrem a zlem, pravdou a lží nelze být neutrální, a přesto zůstat slušný!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!!“

Proti tomu takové ANO, ODS či Piráti vypadají až trapně jednoduše. A co na to říká zákon? Nic. K návrhu na registraci nového subjektu je třeba předložit stanovy s názvem a zkratkou strany či hnutí. Bez omezení. Takže těch 13 řádků textu v názvu strany je v pořádku. A to nemluvím o koalicích, které si mohou vymýšlet název ad hoc jen pro ty které volby – a fantazii se meze nekladou.

Když se přes název strany prokoušeme ke kandidátům, jsme také v šoku, kolik je mezi našimi kandidujícími spoluobčany osobností přímo renesančního kalibru. Zákon stanoví, že u každého kandidáta se uvede jeho povolání, nedává ale žádné další vymezení, co lze za povolání považovat. Mělo by voliči sdělovat, co je kandidátovým zdrojem obživy, tedy jaká činnost určuje jeho sociální statut.

Ale v praxi se u jediné kandidující osoby můžeme dozvědět, že je povoláním učitel starověkého jazyka sanskrt, předseda správní rady, člen komise rady obce, olympijský medailista, skokan do výšky, bývalý předseda správní rady, bývalý člen komise rady obce, bývalý olympijský medailista (když mu byla medaile pro doping časem odňata) a bývalý skokan do výšky (když už doskákal) a třeba i budoucí kandidát na prezidenta... Kdyby jeho politická strana doplnila u všech kandidátů povolání tak obsáhle, byl by její volební lístek zřejmě mnohostránkový (což však volební zákon nepřipouští).

Je to celé tak trochu jenom legrace? Možná. Osobně si však myslím, že název strany nemůže tvořit její program a výzvy ke zvolení jejích kandidátů. A povolání míváme většinou jenom jedno, aspoň to hlavní a určující, nebo ještě tak dvě. Možná by proto stálo za to, až se společně dosmějeme, časem s tím něco udělat, nejlépe zpřesněním zákona o sdružování v politických stranách a hnutích. Aby nás příště už volební lístky tak nevylekaly nebo neponoukaly k smíchu. Volby jsou přece jenom docela vážná věc.