MF DNES

Vnést do krajiny život – i malá změna se počítá

-

Ochranář Radomír Studený vzal do ruky rýč a začal budovat mokřad. Soukromý zemědělec Martin Smetana zase změnil zaběhlé postupy při péči o půdu. Každý z nich se zapojil „do boje proti suchu“po svém, ale přesto je oba spojuje úcta ke krajině, velké odhodlání a vědomí toho, že každá kapka má smysl.

Jak vy osobně vnímáte problemati­ku sucha v Česku? Martin Smetana (MS):

Když je sucho, rostliny nerostou. Když je příliš mokro, což je jenom „jiná forma“sucha, zase nelze sklízet a úroda hnije na poli. Oba extrémy jsou pro zemědělstv­í špatné.

Radomír Studený (RS):

O suchu se ve společnost­i mluví stejně jako o klimatické změně. Málokdo již zpochybňuj­e, že je tady. Osobně nejvíce vnímám sucho ve spojení se zemědělsko­u krajinou a zdroji pitné vody. Naše krajina není připravena na přicházejí­cí výkyvy počasí. Sucho a následné vydatné deště končící povodněmi nám to jasně dokazují.

Co vás přimělo k tomu se „zvednout ze židle“a jít něco proti suchu dělat? Proč jste se do toho pustil?

MS: Nedostatek i nadbytek vody je třeba řešit ruku v ruce. Komplexně, tak jak to děláme na Farmě Blatnička – dobrou péčí o půdu počínaje a o krajinu konče. Zavlažován­í není řešení.

RS: Profesně se zabývám ochranou přírody. Počátečním impulzem pro mě bylo vysychání drobné nádrže, ve které žije sedm druhů obojživeln­íků. A v okolí žádná další vhodná vodní plocha nebyla. Chtěl jsem tedy žábám a čolkům vytvořit důstojnou alternativ­u, jinak by se ocitli v pasti. Chtěl jsem ukázat, že něco může udělat i jednotlive­c s rýčem. Možná, nebo právě proto jsem svůj projekt nazval „Vzorový mokřad v Českém ráji“.

Musel jste překonat nějaké překážky, aby se váš nápad mohl uskutečnit?

MS:

Když se chce, všechno jde. Žádná překážka nebyla nepřekonat­elná.

RS:

K využití se nabízelo nedaleké vyústění polní meliorace odvádějící vodu z asi 11 hektarů plochy. Bylo třeba vyjednat můj záměr s majiteli pozemků a zde hospodaříc­ím zemědělcem. Asi jsem byl přesvědčiv­ý, protože majitelé souhlasili. Po několika dnech kopání rýčem mi došlo, že budu potřebovat posily. Pomohla mi například třída oboru karosář ze Středního odborného učiliště ŠKODA AUTO, a. s., z Mladé Boleslavi. Můj projekt se zalíbil ČSOP Klenice. Jeho členové mi přišli pomoci a nakonec mi přispěli na pronájem „bagříku“.

Jaký praktický přínos má váš projekt? K čemu vlastně slouží? MS:

Zcela jsme změnili zaběhlé postupy. Při setí dáváme do půdy spolu se semínky užitečné bakterie a mikroskopi­cké houby. Ty umějí doslova zázraky. Na výnosech je to znát. Jednak pomáhají rostlinám lépe čerpat živiny i vláhu z půdy, ale také pomáhají udržovat v půdě život. Díky tomu má půda dobrou strukturu a vysoký obsah organické hmoty, což je zcela zásadní pro dobré zadržování vody v půdě. Když hodně prší, umí zdravá půda zadržet enormní množství vody, a když je sucho, postupně ji uvolňuje rostlinám. I když delší dobu neprší, ve zdravé půdě jsou rostliny vystaveny nedostatku vláhy po výrazně kratší dobu, méně bojují o holý život a mohou se soustředit na tvorbu výnosu. Abychom zabránili utužování půdy zemědělsko­u technikou a ještě více podpořili schopnost půdy zadržovat vodu, omezili jsme přejezdy na minimum. Velké lány jsme rozsekali na menší políčka s různými plodinami. Po sklizni jedné plodiny nedochází k obnažení velké plochy půdy, čímž efektivně bráníme přehřívání a erozi. To vše jsme doplnili travnatými pásy se stromořadí­mi, které fungují jako lapač vody, vytvářejí příjemné mikroklima a v neposlední řadě vnášejí do krajiny život, zvířata i lidi.

RS: Vytvořil jsem soustavu 15 tůní u intenzivně využívanéh­o pole. Dostal vodu z trubek na povrch a vytvořil drobné vodní plochy pro vodní hmyz a obojživeln­íky. Ti se začínají postupně objevovat. Podstatné je, že tůně jsou ve svahu v kaskádě, ale nejsou vzájemně propojené. Voda tak mezi nimi pomalu prosakuje půdou, ohřívá se a čistí. Letošní suché jaro, zapomenuté díky pozdějším dešťům, jsem mohl pozorovat kapky rosy na trávě a obilí v blízkém okolí mokřadu. Něco jinde nevídaného. Vzorový mokřad by měl sloužit také jako ukázka drobných opatření v krajině. I proto jsem později nedalekou mez doplnil o ovocné stromy.

Co může dělat v boji proti suchu každý z nás? Jaké rady nebo tipy byste lidem, kterým není budoucnost naší krajiny lhostejná, dal? MS:

Hodně lidí v Česku vlastní menší či větší kousek pole. Měli by se více zajímat o to, jak je o jejich půdu pečováno. Protože půda je základ, je třeba zodpovědně vybírat nájemce. Pomocníkem může být „Rádce pro zodpovědné vlastníky půdy“od Nadace Partnerstv­í. Obce mohou obnovovat polní cesty s doprovodný­mi alejemi napříč velkými lány, čímž nejenom zatraktivn­í krajinu, ale fragmentac­í polí přispějí k schopnosti krajiny lépe hospodařit s vodou a eliminovat následky sucha na každodenní život zemědělců i občanů.

RS: Úplně každý si může najít ve svém regionu pozemkový spolek, základní organizaci ČSOP nebo iniciativu, která se přeměnou krajiny zabývá. A tu podpořit finančně nebo prací jako dobrovolní­k. Majitelé zemědělské půdy, kteří ji pronajímaj­í, by se měli zajímat, zda je s ní nakládáno šetrně. Oslovovat přímo zemědělce nebo organizace, které se navrhování­m úprav v krajině zabývají. Nebo ji nabídnout ekologičtě­ji smýšlející­m farmářům. A pokud půdu nevlastnít­e, tak je můžete podporovat koupí jejich produktů.

 ??  ?? Martin Smetana
Martin Smetana
 ??  ?? Radomír Studený
Radomír Studený

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic