Rakovina bez bolesti
Karcinom plic lze často zaměnit za lehčí nemoc
PRAHA Po dovolené onemocněla těžkým zápalem plic. Protože je lékařka, naordinovala si antibiotika a klid na lůžku sama a po čtrnácti dnech se opět vrátila do práce. „Další dva měsíce jsem se ale stále necítila úplně dobře. Špatně se mi dýchalo, byla jsem hodně unavená. Nakonec jsem se nechala pro jistotou prohlédnout plicní lékařkou a ta mi bohužel po sérii vyšetření oznámila, že mám rakovinu plic, a odeslala mě na specializované oddělení pro onkologické pacienty,“popisuje pacientka Areta E., která si nepřála uvést své celé jméno.
Přitom nikdy nekouřila, naopak žila zdravě, sportovala a chodila po horách. Pracovala jako primářka geriatrického oddělení v nemocnici a současně vypomáhala v hospici, kde se zaměřovala na paliativní medicínu.
Na onkologickém oddělení plicní kliniky v Thomayerově nemocnici jí specialista diagnózu potvrdil. To bylo minulé léto. „Operace už nebyla možná a v podstatě okamžitě jsem se začala léčit chemoterapií. Zároveň mi ošetřující lékař udělal další testy, aby zjistil, jaký typ nádoru přesně mám a jestli nejsem vhodným kandidátem na moderní imunoterapeutickou léčbu,“vysvětluje.
Podstoupila proto biopsii. Rozbor však ukázal, že odebraný vzorek nádoru nemá dostatečně silnou pozitivitu na takzvaný biomarker a pojišťovna jí léčbu neproplatí.
Lékař i přesto věřil, že je léčba pro pacientku vhodná, a požádal o ni pojišťovnu přes speciální paragraf 16. „Na vyřízení takové žádosti se čeká týdny, já jsem ale s nasazením léčby nechtěla otálet,“líčí čtyřiapadesátiletá žena s tím, že se rozhodla, že si vše zaplatí sama.
Rakovina plic totiž postupuje opravdu rychle a léčbu je proto důležité nasadit co nejdříve. Do prvních dávek tak investovala téměř sto tisíc korun a byla rozhodnutá v tom pokračovat, dokud na ni bude mít. Po týdnech čekání nakonec pojišťovna léčbu schválila.
I přes čisté plíce musí k lékaři
Dnes už má sice pacientka plíce čisté, stále ale musí docházet na imunoterapii. Chemoterapii však už nepotřebuje. S odstupem roku, kdy se s nemocí musela potýkat, říká, že jí diagnóza obrátila život naruby.
„Okamžitě po stanovení diagnózy jsem si uvědomila blízkost smrti. Hodně jsem se uzavřela do sebe, přestala jsem komunikovat s přáteli a v rodině jsem to řekla jen někomu. Zároveň jsem ale cítila zodpovědnost ke svým pacientům a nechtěla jsem opustit svou práci. Pořád jsem si říkala, že to nějak zvládnu,“vzpomíná. Pracovat vydržela do konce roku, pak už to kvůli únavě a dechovým obtížím nešlo.
Lékař jí doporučil klidový režim a musela nastoupit na neschopenku. „Pak se k tomu přidala koronavirová epidemie, takže do práce se v nejbližší době ani po zlepšení mého stavu vracet nemohu,“uzavírá.
Možnosti léčby plicních nádorů a její dostupnost se u nás za posledních pět let výrazně zlepšily. Jde například o použití již zmíněné imunoterapeutické léčby, která významně prodlužuje život a kterou lze nasadit zejména u pokročilých nádorů, které zakládají metastázy. Díky dnešním testům je totiž možné předpovědět, jak bude tumor na konkrétní léčbu reagovat, a proto roste i ochota zdravotních pojišťoven tuto drahou léčbu proplácet.
Co se však nelepší, jsou počty pacientů s diagnózou rakoviny plic. Ta je největším zabijákem mezi ostatními rakovinami a ročně jí onemocní v Česku přes šest a půl tisíce lidí, z čehož zhruba pět a půl tisíce pacientů nemoci nakonec podlehne. „Má dvacetkrát větší potenciál než covid,“srovnává počty úmrtí ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Víc nádorů v pokročilém stadiu
Právě koronavirus k letošní statistice neblaze přispěl. Předpověď, že se lidé budou v době epidemie bát chodit do nemocnic, se potvrdila. Nyní přicházejí často s pokročilými stadii této zákeřné nemoci a mnohdy už lékaři nic nezmohou. „Každý týden řešíme 20 až 30 nových případů,“popisuje předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a přednostka Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková.
Záludnost rakoviny plic je totiž v tom, že nebolí a příznaky lze snadno zaměnit za jiné – méně vážné. „Většinou nemá člověk vůbec žádné příznaky, a pokud je to u pacienta náhodně zachyceno, tak má štěstí,“podotýká Vašáková.
U osmdesáti pěti procent lidí, kteří nádoru podlehnou, je tomu proto, že se u nich na nemoc nepřišlo včas. I proto je velmi důležité včasné zachycení. Tomu by nově měl pomoci připravovaný pilotní program plošného screeningu u rizikové populace, který by se měl spustit příští rok.
Zaměřen bude na populaci mezi 55 až 75 lety, u které se karcinom plic vyskytuje nejčastěji, a také na kuřáky. Až sedmdesát procent nádorů plic totiž postihuje právě je.
Dva měsíce jsem se necítila úplně dobře. Špatně se mi dýchalo, byla jsem unavená. Nakonec jsem se nechala pro jistotou prohlédnout plicní lékařkou.