Beneš: Jádro je levnější varianta
„Musíme dělat vše, aby se problém z Finska či Francie nezhmotnil v Dukovanech,“říká šéf ČEZ
Vicepremiér Karel Havlíček a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podepsali v úterý smlouvu o výstavbě nového jaderného zdroje. Z debat, které zástupci státu a polostátního energetického gigantu vedli, nakonec vzešel model, podle něhož nové Dukovany postaví ČEZ, stát mu na to větší část prostředků půjčí a bude garantovat výkupní cenu elektřiny.
„Vznikl kompromis, který je dostatečně přijatelný pro obě strany. Stát si tím pokryl své potřeby a my jsme pro ČEZ, jako obchodní společnost, zajistili ekonomicky návratný projekt, který zapadá do koncepce podnikání ČEZ. Jaderná energetika je oblast, které rozumíme. A proto o ten projekt stojíme i z obchodního pohledu,“říká Beneš v rozhovoru pro MF DNES.
Několikrát jste už zopakoval, že výstavba nového jaderného zdroje vyjde v dnešních cenách na 140 až 160 miliard korun. Kritici namítají, že se za takovou částku jaderný blok postavit nedá. Jak moc si za touto částkou stojíte?
Je to nejlepší odhad, ke kterému lze dojít. Vychází ze srovnání více než desítky jiných projektů ve světě, ať už jsou v provozu, ve výstavbě, či v přípravě. Brali jsme v úvahu i nabídky, které jsme dostali ve zrušeném tendru na třetí a čtvrtý blok Temelína. Když to přepočteme na velikost bloku, který poptáváme, vyjde nám právě toto číslo. Pokud ale chce někdo účelově zkreslovat částky, vybere si třeba dva nejproblematičtější projekty – finské Olkiluoto a francouzské Flamanville – a vyjdou mu zcela jiná čísla.
Co když to ale nepůjde podle vašich představ a cena vyšplhá třeba na dvojnásobek?
Je to legitimní obava. Rizika je potřeba pojmenovat, hlídat, ale nemůžeme se jimi nechat úplně svázat. To bychom neudělali nic. Vše záleží na řízení projektu. Bude třeba vybrat dodavatele a postavit smlouvy tak, aby projekt neměl zpoždění ani výrazné vícepráce. A kdyby přece, že je v takovém případě nezaplatí investor. V tom bude výrazná role ČEZ. Poneseme riziko a musíme dělat vše, aby se ten problém z Finska či Francie nezhmotnil v Dukovanech. Ne všechny jaderné projekty trpí stejnými problémy.
Vláda ale minulý týden schválila, že poskytne úvěr až 175 miliard korun. Vzhledem k tomu, že má stát pokrýt 70 procent investice, to implikuje cenu 250 miliard korun. Ty počty nesedí...
Takto to přepočíst nelze. Vycházíme z částky šest miliard eur v současných cenách. Protože je to dlouhodobý projekt, celková suma kvůli inflaci o něco povyskočí, odhadujeme to na 7,7 miliardy eur v běžných cenách. To je přepočteno dnešním kurzem lehce přes 200 miliard korun. Jestli si stát napsal do materiálu přes 170 miliard, možná si tam dali rezervu, kdyby to stálo víc, než nám vychází. Ale s tím my nepočítáme.
Proč stát nepůjčí na celou hodnotu investice?
V jednáních se státem jsme společně dospěli k tomu, že právě financování v poměru zhruba 70 ku 30 je nejvhodnější. Výrazně zlevní cenu elektřiny, kterou od nás bude odkupovat stát, a zároveň tam bude dostatečná participace ČEZ ve vložených penězích.
Na kolik ČEZ půjčka od státu vyjde?
Po dobu přípravy a výstavby by to měl být úvěr s nulovým úrokem. Po dobu provozu pak – velmi zjednodušeně řečeno – dvouprocentním úrokem. Bude do toho vstupovat také to, za kolik si půjčuje stát.
Vláda kvůli řešení dopadů epidemie koronaviru zatne půlbilionovou sekeru ve státním rozpočtu. Nemůže se stát, že si kvůli nárůstu zadlužení nebude moci v budoucnu půjčovat tak výhodně, jak nyní očekává?
To ale není žádná sekera. Stát prostě pracuje se schodkovým rozpočtem, protože je to v dané chvíli nutné. A věřím, že se ty peníze neprojedí, ale budou vhodně strukturálně investovány do prorůstových sektorů, které české hospodářství v budoucnu nakopnou k přebytkovým rozpočtům. Tedy že budeme investovat do fyzické i digitální infrastruktury, do vzdělávání, do vědy a výzkumu. To, že bude rozpočet letos schodkový, ještě neznamená, že za deset let na tom budeme hůř. Myslím, že na tom budeme lépe. První půjčku má ČEZ získat v roce 2030, bude to ročně řádově něco přes miliardu eur. Z pohledu státního rozpočtu to ani nejsou velké peníze, je to necelých 0,4 procenta HDP.
První fáze má podle první realizační smlouvy vyjít na 3,4 miliardy korun. Kdo to bude platit?
Smlouvy rozdělují celý projekt na pět etap. Ta první obsahuje organizaci soutěže, výběr vítěze a také zajištění územního rozhodnutí či povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na umístění stavby. To celé bude hradit ČEZ. Nějaké peníze už jsme do toho projektu dali, například na výkup pozemků. Na konci této první etapy se stát může rozhodnout, že nám dá pevný výkupní kontrakt na cenu elektřiny a budeme v projektu pokračovat dál. Pak to bude náš náklad. Nebo se nedohodneme a společnost Dukovany II se vším, co jsme na projektu odpracovali, od nás stát odkoupí. Ale to je méně pravděpodobná varianta.
Jádro získá podobnou podporu jako mají obnovitelné zdroje. Stát vám bude garantovat výkupní cenu, kterou ve finále zaplatí všichni spotřebitelé. Proč je tahle garance nutná?
Není to úplně stejné. Stát má dohled nad celým procesem, nemůže se stát, že se mu to v průběhu vymkne. V soutěži dojdeme k nějaké ceně elektřiny a stát se bude moci rozhodnout, zda je to pro něj, pro spotřebitele, výhodné. Zda si chce do budoucna zafixovat výkupní cenu z nových Dukovan a pokrýt tím zhruba deset procent tuzemské spotřeby. Pokud by to nebylo výhodné, tak nám stát kontrakt nedá a my elektrárnu nepostavíme. Ale řada analýz ukazuje, že v roce 2036, kdy se mají Dukovany uvádět do provozu, bude velkoobchodní cena elektřiny kolem 90 eur za megawatthodinu. Některé zdroje budou levnější, některé dražší.
A bude nová jaderná elektrárna vyrábět za méně než 90 eur za megawatthodinu?
Pokud by to mělo být více než 90 eur, pak to stát nepodepíše a elektrárna nevznikne. Ale musíme vycházet z toho, že lidé i firmy budou elektřinu potřebovat a stát jim jen zafixuje cenu, že jim zajistí levnější elektřinu. Kdyby to stát neudělal, pak bychom také mohli být v roce 2040 závislí na dovozu. A kdo nám zaručí, že by sousední státy nezačaly elektřinu jako vzácnou komoditu prodávat třeba za 150 eur. A spotřebitelé by zaplatili o to víc. Nikdo jiný. Kdo elektřinu spotřebuje, ten za ni zaplatí.
Na kolik vám tedy vychází cena elektřiny z nového jádra?
Do našich modelů vstupuje několik parametrů, ne vždy ale mohou být přesné. Vycházíme z toho, kolik bude stát elektrárna, jak bude vypadat model financování a na jak dlouho nám dá stát výkupní kontrakt. Je rozdíl, když se zaváže odebírat elektřinu na 30, nebo na 50 let. Z těch současných parametrů nám vyšla cena mezi 50 a 70 eury za megawatthodinu. Kdyby nám dal stát delší garanci než nyní zvažovaných 30 let, může to klesnout až pod 60 eur.
To je ale pořád výš než výsledky posledních německých aukcí na obnovitelné zdroje.
Jenže k tomu je třeba dodat, že jde o zdroje, které nevyrábějí elektřinu vždy a vyžadují vedle sebe nějakou zálohu pro chvíle, kdy nesvítí slunce nebo nefouká vítr. Pokud to chcete srovnat s „řiditelným“zdrojem, musíte k tomu přidat i náklady na řízení stability. A pak jsou celkové náklady o dost vyšší.
Proč není investorem přímo stát? Zřejmě by to dokázal postavit ještě levněji, a navíc by měl vše přímo pod kontrolou.
To není moc otázka na mě. A vím, že ta varianta byla na stole také. Ale na druhou stranu, nikdo jiný než ČEZ potřebné know-how v Česku pro výstavbu a provozování jaderného zdroje nemá. Stát svůj zájem – levnou elektřinu, bezpečnou dodávku a snahu o energetickou soběstačnost – vyřešil tak, že si to objednal u společnosti ČEZ. Nakonec se zvolilo řešení, které je pro představitele státu přijatelné a výhodné i pro ČEZ. Může se stát, že stát uplatní opci na převzetí a že se Dukovany II stanou stoprocentně státní společností se vším know-how, které jsme tam vložili, i s tím personálem. Ale jak říkám, je to méně pravděpodobná varianta. Stát má i v tom současném modelu právo kontrolovat nejen výběrové řízení, musí odsouhlasit harmonogram a rozpočet.
V prosinci chcete vypsat tendr na dodavatele. Bude obsahovat i nějaký odkaz na bezpečnostní zájmy státu?
Zadávací dokumentace je z velké části hotová, dokončená bude v říjnu. Ještě než ji pošleme všem pěti zájemcům, musíme ji předložit státu k případným připomínkám. V tendru bude popsáno, jaké jsou vztahy mezi státem a ČEZ a jaká má stát práva při dohledu nad soutěží. Je fér zájemcům říci, že stát může v průběhu soutěže či na jejím konci do toho vstoupit a z bezpečnostních zájmů některého z uchazečů vyškrtnout. Ale nemyslím, že je správné dělat mediální zkratku, že je to čistě o tom, jestli vyloučit Rusy, nebo Číňany. Stát dostane těsně před vyhlášením soutěže pořadí uchazečů. A pokud mu bude připadat, že o trochu dražší druhý v pořadí představuje geopoliticky nižší riziko, může například prvního škrtnout.
To je zhruba konec roku 2022. V té době už bude mít Česko jinou vládu. Co když si řekne, že už nechce v jádru pokračovat?
Doufejme, že takhle nerozumná vláda tady nevznikne. A protože máme chytré voliče, tak ani takovou vládu nezvolí.
ČEZ vystupuje z Teplárenského sdružení ČR. Proč?
Vznikl obrovský názorový nesoulad mezi vedením Teplárenského sdružení ČR a námi. A přišlo nám rozumnější, abychom stáli mimo. Souvisí to i s naší snahou o transformaci směrem k moderní energetice, k novým technologiím, ústupu od uhlí. Ostatně je nutné, aby se transformovalo i teplárenství. A bude to muset řešit i stát, může z evropských peněz přispět na investice. Pokud by se do toho nezapojil, vedlo by to k hromadným krachům tepláren kvůli dopadům evropských klimatických politik. Pokud to nebude řízený proces, živelné nahrazování zdrojů by mohlo být o dost dražší.
Řada analýz ukazuje, že v roce 2036, kdy se mají Dukovany uvádět do provozu, bude velkoobchodní cena elektřiny kolem 90 eur za megawatthodinu.
Jste největším provozovatelem solárních parků. Stát chce teď snížit podporu, vnitřní výnosové procento nastaví na 6,3 procenta. Jak se k tomu stavíte?
Ještě to nechci komentovat, není to legislativně dokončený proces.
A máte vyčísleno, na kolik by vás snížení podpory vyšlo?
Pokud by prošel současný návrh, je to v současné hodnotě něco přes miliardu korun.
Stát ani nepočítá s podporou nových solárních parků formou aukcí, které fungují v Německu. Vy už máte projekty připravené v šuplíku, pustíte se do nich i bez podpory?
U každého projektu je to jiné. Když stavíme v areálu naší elektrárny nebo na výsypkách bývalých dolů, vychází ekonomika jinak. Může se stát, že v některých případech se do toho pustíme, ale jiné pozastavíme. Bylo by dobře, kdyby stát aukce spustil, ale počkáme si, až k tomu sám dojde. Pokud chceme postavit budoucnost české energetiky vedle jádra i na obnovitelných zdrojích, bude muset stát dříve či později přijít s nějakým transparentním schématem, které za přiměřených podmínek umožní rozvoj tohoto podnikání.