Vplížil se do KLDR s covidem?
Jak se covid-19 (možná) dostal do Kimovy říše, která se dosud chlubila, že se jí pandemie netýká
Tajemný mladík Kim Geum-hjok toho za poslední tři roky svého života stihl opravdu požehnaně. Včetně toho, že přinutil severokorejského diktátora Kim Čong-una, aby o víkendu svolal mimořádnou schůzi politbyra a vyhlásil výjimečný stav.
Před třemi roky tehdy jedenadvacetiletý Severokorejec nejprve dramaticky překonal nejstřeženější hranici světa, když se proplazil přes ostnaté dráty a minová pole a po sedmi a půl hodinách plavání v improvizované vestě vyrobené z pytle na odpadky dorazil na jihokorejské pobřeží. „Stále jsem plaval směrem ke světlu,“svěřil se později.
Tam a zase zpátky
Ve vytoužené nové zemi mu však po čase začala být půda horká. Nejprve přišel o práci a pak se musel skrývat. Byl totiž obviněn ze znásilnění, a tak mu z jeho pohledu nezbylo nic jiného, než aby se do kruté diktatury, která uprchlíky jakožto „lidskou spodinu“tvrdě trestá, zase nějak vrátil. Snad věřil, že ho tam uvítají jako hrdinu.
V průběhu letošního července se rozhodl pro podobnou riskantní cestu, jakou se kdysi dostal na Jih – a kupodivu byl zase úspěšný. Proplazil se odtokovou šachtou vedoucí do Žlutého moře a následně doplaval k severokorejské pevnině.
Což o to, výkon to byl opravdu mimořádný a výjimečný. Něco podobného se nejspíš ještě nikomu jinému nepodařilo. Však si to také severokorejští vojáci, kteří měli hlídat inkriminovaný úsek hranice, šeredně odskáčou, jak už se Kim Čong-un nechal slyšet.
Je tu však navíc jedna podstatná okolnost, která se jeví jako ještě závažnější. Mladík totiž nedorazil do původní domoviny sám – ale s koronavirem. Podle severokorejských úřadů se při pobytu v Jižní Koreji nakazil a nyní jako vůbec první dopravil vir na Sever, který se dosud chlubil, že pandemie nemá v Kimově říši šanci.
Severní Korea alespoň navenek zareagovala panicky. Kim Čong-un dal vyhlásit mimořádný stav a neprodyšně uzavřel pohraniční město Kesong, kam navrátilce po jeho dobrodružné anabázi přivezli.
To všechno v době, kdy mladík sice jevil symptomy nemoci, ale testy u něj covid-19 ještě neprokázaly. Podle zpráv severokorejské agentury KCNA není jistý výsledek známý dodnes a muž se stále nachází v karanténě.
Možná i proto se spekuluje o tom, že celý příběh s nakaženým dvojitým přeběhlíkem může být jen účelovou pohádkou, zcela či částečně smyšlenou. Podle některých zpráv může být pravdivý až potud, že Kim Geum-hjok se skutečně do Severní Koreje za dobrodružných okolností vrátil, s jeho nákazou to však může být všelijaké. Samotní jihokorejští představitelé útěk potvrdili, uvedli však, že mladík nebyl registrován jako pacient s covidem-19 ani jako někdo, kdo by přišel do styku s infikovanými jedinci.
Proč ten spěch?
Právě spěch s oznámením prvního případu koronaviru v Severní Koreji, byť oficiálně stále nepotvrzeným, se některým analytikům jeví jako podezřelý. Zvláště poté, co Pchjongjang tak dlouho trval na tom, že žádná tato nemoc se na jeho území nevyskytuje – k tomu mimochodem řada pozorovatelů uvedla, že je to prakticky nemožné.
Někteří soudí, že Severní Koreji se incident hodil k tomu, aby mohla „bez ztráty tváře“konečně přiznat koronavirus na svém území, a navíc z toho nepřímo obvinit letitého jihokorejského rivala.
„Je to pro režim velice pohodlný způsob, jak přiznat existenci choroby v zemi,“napsal například specialista na Severní Koreu Benjamin Katzeff Silberstein. „Poselství zprávy má znít asi takto: naše protiepidemická opatření jsou bezchybná. Jeden případ nám však přece jen proklouzl – nikoliv však z Číny, s níž máme dlouhé hranice, ale z Jižní Koreje.“
Anabáze Kim Geum-hjoka je každopádně velice neobvyklá. Drtivá většina ze zhruba 33 000 severokorejských uprchlíků, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, přišla přes Čínu a následně některé země jihovýchodní Asie. Jen málokdo učiní tak smrtící rozhodnutí, že překoná prakticky neprodyšnou hranici s Jihem. I když v případě tohoto mladíka mohlo jít i o hrdinství z nevědomosti. Jeho osud ještě není uzavřen, ale při vědomí toho, jak brutálně se severokorejský režim chová ke „zrádcům“, by si na jeho dobrý konec nevsadil nejspíš nikdo.