Méně se staví, více lidí je bez práce
Data, která statistici nasbírali na počátku letošního roku, ukazují, jak v metropoli klesl počet vydaných stavebních povolení, nižší je počet turistů, růst mezd pomalu zamrzá a přibylo lidí, kteří hledají práci. Příčinou byla i nastupující pandemie korona
Hektické dny s koronavirovou pohromou nadále pozměňují a upravují statické ukazatele o životě nejen v metropoli. Pražané, ale například i Středočeši, jsou na tom podle aktuálních údajů v krajském porovnání v České republice v mnoha ohledech stále nejlépe. Není však moc důvodů k nepodloženému optimismu. Mzda Pražanů totiž stoupla meziročně méně výrazně než v uplynulých letech. Naopak po delší době narostl počet lidí bez práce.
Také to uvádí aktuální Statistický bulletin Hlavního města Prahy za I. čtvrtletí roku 2020 a další dokumenty Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Nebývalé věci se nyní dějí leckde v metropoli, platí to například i o úřadech práce. Soudě podle statistických dat se nyní poněkud pozměnily některé dlouhodobější trendy.
Na „pracáku“plno
Jak uvádějí odborníci, například meziročně mezi koncem června let 2018 a 2019 klesl počet uchazečů o zaměstnání přibližně o dva tisíce osob. Ovšem podle čerstvých údajů ke konci června letošního roku, tedy po koronavirových restrikcích, úředníci hlásí nárůst zhruba deseti tisíc lidí, kteří hledali uplatnění. Metropole a okresy v jejím zázemí, Praha-východ a západ, mají však stále nejnižší nezaměstnanost v České republice.
Mezi uchazeči podle expertů přibývají hlavně lidé, kteří byli zaměstnáni brigádnicky, popřípadě pracovali na dobu určitou, která jim skončila. Šlo ale také o některé osoby samostatně výdělečně činné. „Přestože do evidence uchazečů o zaměstnání přichází v současné době více lidí než před pandemií covidu-19, s rozjezdem sezonních prací řada nezaměstnaných naopak nastupuje do zaměstnání,“uvedl ředitel odboru zaměstnanosti generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín. Zájem panuje o málo kvalifikované profese – dělníky, uklízeče, řidiče nákladních automobilů, kuchaře a zedníky. Tedy zaměstnání s nepříliš vysokými požadavky na vzdělání a poměrně nízkou mzdou. Nedostatek lidí v některých z těchto profesích mohly způsobit na jaře uzavřené hranice a omezené možnosti cestování. „Jde o profese, o které Češi obecně moc velký zájem nemají,“komentoval to jeden z podnikatelů působících ve stavebnictví.
Některé profese však podle odborníků náleží nadále k ohroženým. „Mezinárodní organizace práce (ILO) považuje v delší perspektivě za nejohroženější odvětví obchod, reality, zpracovatelský průmysl a ubytování či pohostinství. Značně ohrožené jsou rovněž doprava a skladování, kultura, zábava a rekreace,“uvedl Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Právě turistický ruch hlásí v hlavním městě kvůli jarním pandemickým restrikcím propad. Viditelný byl už po čtvrtletí. Na konci 1. čtvrtletí 2019 dorazilo okolo půldruhého milionu hostů. Letos to bylo podle statistických dat přibližně o čtyři sta tisíc návštěvníků méně.
Platy rostou, ale pomaleji
Zaměstnanci v hlavním městě se podle příslušných tabulek mohou stále utěšovat tím, že jejich průměrné hrubé mzdy nadále zůstávají nejvyšší v porovnání s ostatními kraji České republiky. „Průměrná hrubá měsíční mzda v 1. čtvrtletí 2020 dosáhla částky 42 760 Kč,“uvádí statistici. Tato suma převyšuje republikový průměr o zhruba osm tisíc korun. V porovnání se Středočeským krajem, jenž se umístil na druhém místě tabulky, jde o přibližně sedm tisíc korun rozdílu.
Jenže platy v Praze nerostou tak, jako v minulosti. Meziročně v porovnání s 1. čtvrtletím roku 2019 vzrostly zhruba jen o tisícovku. Zato mezi roky 2018 a 2019 na konci prvního čtvrtletí data hlásila vzrůst mezd zhruba o tři tisíce korun.
Realitní reakce
Odborníci ve zmíněném statistickém bulletinu uvádějí například také to, že v porovnání s 1. čtvrtletím uplynulého roku poklesl přibližně o sto počet nově vydaných stavebních povolení.
Naproti tomu počet zahájených i dokončených staveb bytů letos v porovnání s prvními třemi měsíci roku 2019 o něco vzrostl. Letos byla zahájena stavba přibližně 1 300 bytů, dělníci jich dokončili zhruba 1 600. Orientační hodnota staveb překročila devět miliard korun, loni šlo o zhruba dvě miliardy korun méně.
„Realitní trh nejedná tak rychle jako akciový, více budeme vědět v září či říjnu. Obdobně tomu bylo v době krize v září 2008, výsledky se promítly do obchodu s nemovitostmi v prosinci a lednu,“řekl realitní expert Michal Pich.