Petřín ukrývá hrob i kaple
Procházet se přírodou protkanou pamětihodnostmi lze v Petřínských sadech v Praze 1
Hlavní město je v mnoha ohledech jedinečné. I v tom, že v horkých letních dnech lze vyrazit do přírody, a přitom zůstat v samotném centru. Rozmanité Petřínské sady nabízejí nejen hojně navštěvovaná místa s atraktivními výhledy na Pražský hrad a Staré Město, ale i poměrně neznámá zákoutí, kde návštěvník nikoho nepotká.
Celý komplex veřejně přístupných zahrad na vrchu Petřín vznikl z původních vinic a ovocných sadů. Přestože si tento charakter částečně zachoval až dodnes, v průběhu 19. století se místo měnilo především do podoby anglických krajinářských parků.
Na trasu výletu po Petříně vyrážíme od zastávky Újezd, kam se tramvají pohodlně dostaneme od nedalekých stanic metra Malostranská, Anděl nebo Národní třída. Potom stačí už jen ujít pár kroků a stojíme na dolním okraji parku, kterému dominuje pozoruhodný pomník obětem komunismu od významného českého sochaře Olbrama Zoubka. A zatímco většina turistů nevynechá příležitost svézt se odtud lanovou dráhou, která s přestávkami pendluje od úpatí až pod vrchol Petřína už od roku 1891, naše cesta povede do kopce pěšky, protože by byla škoda minout celou řadu zajímavých míst.
Klikaté cesty tady vedou mezi loukami s ovocnými stromy, a zatímco máme lanovku po pravé straně, nalevo lemuje svah opuková hradba zvaná Hladová zeď, kterou nechal postavit král Karel IV. v letech 1360 až 1362, aby zesílil městské opevnění proti útokům od jihu a západu. Jedna z legend praví, že zeď dostala své pojmenování podle toho, že v době hladomoru, který Prahu zasáhl v roce 1361, našli díky její výstavbě obživu chudí obyvatelé města.
Milenci u Máchy
Směrem k vrcholu nelze minout nejznámější sochu na Petříně, která je věnovaná básníku Karlu Hynku Máchovi. Bronzový pomník od sochaře Josefa Václava Myslbeka, u kterého se s oblibou scházejí na prvního máje zamilovaní, nestojí na svém místě náhodou. Autor básně Máj se totiž narodil nedaleko, v domě U Bílého orla na Újezdu.
Pozoruhodná je i mnohem méně známá socha, která stojí opodál. Zobrazuje hudebního skladatele Vítězslava Nováka a v roce 1950 ji nechala vytvořit umělcova vdova. V podstavci se dokonce nachází urna s Novákovým popelem, takže se zároveň jedná o jeho hrob.
Další zastávkou při výstupu je výletní restaurace Nebozízek, u které se nachází i zastávka lanovky. Kromě možnosti občerstvení je zde krásný pohled na město.
Když cesta přestane mířit prudce nahoru, dojdeme na plošinu, kde od roku 1928 stojí Štefánikova hvězdárna. Jejím hlavním cílem je popularizovat astronomii, proto je také celoročně otevřena veřejnosti, která zde může s pomocí velkých dalekohledů pozorovat oblohu.
Jen o čtyři roky mladší je okolní Růžový sad, který se rozprostírá na šesti hektarech. Kolem zhruba osmi tisíců růží mnoha rozličných druhů je následně možné projít až k oblíbené petřínské rozhledně.
Její okolí se v posledních letech výrazně proměnilo. Magistrát totiž nechal v průběhu roku 2018 obnovit centrální prostranství, které dostalo mlatový povrch, a na navazujících cestách nahradila dlažba rozbitý asfalt. Součástí prací, které vyšly na 21,5 milionu korun, byla ale také úprava zdejší zeleně, instalace nového mobiliáře či osvětlení, výstavba toalet a v neposlední řadě také kompletní oprava čtrnácti kaplí zdejší křížové cesty.
Právě její historie sahá až do období baroka. Věřící sem chodili už o více než jedno století dříve než výletníci putující k sousední rozhledně, která vznikla u příležitosti Jubilejní výstavy „teprve“v roce 1891.
Přesně namířené paprsky
Na konci křížové cesty stojí kaple Božího hrobu z 18. století, pro kterou byla předlohou obdobná stavba z Jeruzaléma. Její zevrubnou opravu za dva miliony korun dokončili restaurátoři loni. Unikátem kaple je, že o Velikonocích přesně v 15 hodin dopadají sluneční paprsky jedním z oken přímo na obětní kámen uvnitř.
Až letos skončila náročná obnova ještě třetí sakrální památky na Petříně. V novém je nyní i sousední kaple svatého Kříže, která je nápadná především svojí výraznou výzdobou v průčelí. Ta zobrazuje zmrtvýchvstání Krista a vznikla podle obrazu malíře Mikoláše Alše.
Kdo chce, může si vystát frontu na petřínskou věž a pokochat se jedinečným rozhledem. V každém případě další cesta potom konečně vede z kopce. Jdeme západním směrem až k promenádě Raoula Wallenberga, pojmenované po švédském diplomatovi.
Malou zacházkou se můžeme ještě podívat ke vstupu do Vojířovy štoly pojmenované po speleologovi Vladimíru Vojířovi, který se intenzivně zabýval pražským podzemím, a dále pokračujeme kolem majestátního Strahovského kláštera až do cíle u tramvajové zastávky Pohořelec.