POKLADY HRADŮ A ZÁMKŮ
Tajemství vévodova srdce na Sychrově
Uprostřed tmavé a chladné březnové noci roku 1804 vyrazilo tři sta francouzských dragounů na přísně tajnou misi. Na rozkaz Napoleona Bonaparta přebrodili Rýn a vpadli do bádenského Ettenheimu.
Rozkaz zněl jasně. Zatknout prince Luise Antoine de Bourbon-Condé, vévodu d’Enghien, králova bratrance a jednoho z účastníků domnělého monarchistického spiknutí proti Napoleonovi.
Bonaparte nechal vévodu unést a z exilu v Německu přivézt zpět do Francie. Tam, na zámku ve Vincennes, na něj už čekal vojenský soud a připravený rozsudek. V noci na 21. března 1804 byl vévoda popraven. Pro výstrahu ostatním monarchistům.
Těsně před smrtí si vévoda odstřihl kadeř, sundal prstýnek a vše zalepil do dopisu pro milovanou Charlottu. Jeho tajnou láskou byla totiž o pět let starší princezna Charlotta de Rohan-Rochefort. Královská rodina vévody však vztahu nepřála a chtěla, aby byla zachována prestiž rodu a on si vzal královskou princeznu.
Při popravě si vévoda nechtěl nechat zavázat oči a odmítl si před popravčí četou kleknout. Byl zastřelen šestnácti ranami. Jeho tělo bylo vhozeno do jámy vykopané kousek od popraviště, v zámeckém příkopu.
Když se po porážce Napoleona opět ujal vlády král Ludvík XVIII., přikázal 15. března 1816 vévodovo tělo vyzdvihnout. Poté bylo jeho srdce jako vzácná relikvie balzamováno a posláno milované Charlottě.
Nový domov v Čechách
Její rodina uprchla z Francie a nový domov našla v Čechách, na zámku Sychrov u Turnova. Tak se i vévodovo srdce dostalo do Čech.
V zámeckých sbírkách dodnes odpočívá řada předmětů spojených s Francií nebo právě s tragickým příběhem vévody d’Enghien. „Na Sychrově připomíná tuto osobnost mramorová urna, ve které bylo vévodovo srdce uloženo, vyřezávaná kazeta, v níž je látka z vévodovy košile prosáklá jeho krví, a suché květy. V rodovém muzeu je také jeho čapka a aktovka,“popisuje Lucie Bidlasová z Národního památkového ústavu. Samotné srdce však už v mramorové schránce není.
Rohanové ho nechali uložit v rodové hrobce v Loukově, ta ale byla po roce 1945 několikrát vykradena, a tak bylo srdce nakonec odvezeno do Francie a tam pohřbeno do hrobu vévodovy milované Charlotty.
Malá Francie u Jizery
Kolébkou rodu Rohanů byla Bretaň, kde je nejstarší zmínka o nich už v roce 951. V průběhu staletí se zařadili mezi nejvlivnější šlechtické rody Francie. Po Velké francouzské revoluci ale zemi opustili a usadili se v rakouské monarchii.
Na rozdíl od jiných šlechtických exulantů se Rohanové po obnově francouzské monarchie domů už nevrátili, ale zůstali v Čechách, i když byli později k návratu vyzváni přímo králem. Svou Francii přivezli do Čech. Zchátralý barokní zámeček na Sychrově byl několikrát radikálně přestavěn, až získal současnou romantickou novogotickou podobu s věžemi a cimbuřím, připomínajícími zámky v Bretani.
Zámek obklopil park o rozloze 26 hektarů, s alejemi, průhledy a řadou staveb a stavbiček. V té největší, v oranžerii, je v sezoně v provozu oblíbená kavárna.
Také vnitřek zámku zařídili Rohanové tak, aby jim Francii připomínal, a nechali do něj převézt i obrovskou rodovou portrétní galerii. Vznikl zde jakýsi památník dávné rodové slávy a moci. Domovem Rohanů byl zámek až do roku 1945.
Královské apartmá
Zámek dnes návštěvníkům nabízí několik prohlídkových okruhů. Ten hlavní představuje reprezentační prostory sídla včetně královského apartmá, které hostilo francouzského krále Karla X., pruského krále Viléma I. nebo rakouského císaře Františka Josefa I. Na zámku jsou i prohlídky s princeznou určené pro menší návštěvníky nebo několik výstav.