Ukrajina se s první vlnou nevypořádala, virus zesílil
Na Ukrajině pokračuje první vlna koronavirové nákazy, která znovu zesílila po rozvolnění bezpečnostních opatření. Podle tamních expertů vrchol epidemie zemi zřejmě teprve čeká. Tento týden tamní statistiky překonávají rekordy v denních přírůstcích – včera úřady zaznamenaly bezmála 1 200 nově nakažených.
Polovina ukrajinských regionů proto nemůže pokračovat v plánovaném postupném a úplném rozvolňování. Nejhorší je situace v metropoli Kyjevě a v západních oblastech.
V zemi od června až do konce srpna platí takzvaná adaptivní karanténa, omezení se tak liší podle zasaženosti regionu. Od soboty se země nově rozdělí na čtyři zóny – Kyjev by mohl skončit v nejpřísnější červené. Znamenalo by to mimo jiné úplné uzavření obchodních domů, restaurací, hotelů či kin i opětovné zrušení hromadné dopravy ve městě. Vedení hlavního města o dalším postupu má rozhodnout dnes.
Důvodem je nezodpovědnost
Nákaza podle ukrajinských médií začala sílit prakticky ihned po zahájení rozvolňování bezpečnostních omezení na začátku června – jen měsíc poté vzrostl počet nakažených až o 80 procent. Ukrajinci se navíc během hezkého prázdninového počasí začali chovat dost nezodpovědně: lidé přestali dodržovat bezpečnostní odstupy na veřejných prostranstvích a nosit v nařízených místech roušky. Po obnovení hromadné dopravy jezdí řada autobusů i přes výslovný zákaz přeplněná, což je podle tamních činitelů hlavním faktorem pro šíření nákazy zejména v metropoli.
Přeplněná je i meziměstská doprava, lidé více cestují právě na letní dovolenou. Nedostatečná je navíc kontrola na místních mezinárodních letištích – pohraniční policie podle kritiků zdravotní stav cestujících nekontroluje a není schopná donutit lidi, kteří přijedou z rizikových zemí, aby dodržovali nařízenou čtrnáctidenní karanténu.
Na západě Ukrajiny a na venkově se pak infekce podle ministra zdravotnictví Maksyma Stepanova rozšířila po obnovení bohoslužeb a dalších církevních akcí.
Od počátku pandemie se na přibližně dvaačtyřicetimilionové Ukrajině objevilo více než 68 700 případů koronaviru. Ještě na konci května se přitom zdálo, že země boj s onemocněním zvládla relativně dobře – úřady tehdy evidovaly něco přes 26 600 infikovaných.
„Sledujeme pokračování první vlny, která nyní sílí. Měli jsme se během úplné karantény připravit na nejhorší, ale neudělali jsme to. Druhou vlnu očekáváme na začátku či v polovině listopadu,“řekl v rozhovoru s televizí Ukraina–24 šéf expertní skupiny pro boj s nákazou Andrij Aleksandrin s tím, že na podzim se k nákaze mohou navíc přidat další sezonní onemocnění, jako například chřipka.
Měli jsme se připravit na nejhorší, ale neudělali jsme to.
Problémy ve zdravotnictví
Nárůst pacientů s covidem–19 nyní těžce dopadá zejména na ministerstvo zdravotnictví, které nejen podle ukrajinské opozice, ale i některých poslanců z vládní strany Sluha národa situaci nezvládlo. Ti nyní volají po odvolání šéfa resortu. Stepanov se přitom do čela ministerstva dostal uprostřed zdravotnické krize teprve před čtyřmi měsíci.
Oponenti mu mimo jiné vyčítají, že se doposud nezasadil o zavedení plošného testování na koronavirus nebo že nakoupil předražené zdravotnické materiály. Lékařům navíc podle kritiků nyní chybějí běžné léky k léčbě žloutenky, tuberkulózy a dalších onemocnění.