Brexitu stojí v cestě spor o britské vody
Potopí dohodu mezi EU a Británií rybářské lodě?
Zaměstnává sotva 12 tisíc lidí a na hrubém domácím produktu Británie se podílí jen 0,1 procenta. Přesto britský rybářský průmysl může být právě tím důvodem, který znemožní vznik obchodní a bezpečnostní dohody mezi Británií a Evropskou unií a který ostrovní stát dovede až k tvrdému brexitu.
Spor o britské pobřežní vody provází brexitová jednání od samého počátku. Navíc už před referendem v červnu 2016 byl požadavek „získat zpět kontrolu“nad britskými vodami jedním ze sloganů kampaně lobbující za odchod z EU. V současnosti do nich totiž mají přístup také rybářské lodě evropských států, čehož využívají zejména rybáři z Francie, Nizozemska, Irska a Dánska.
V britských vodách pravidelně loví, a to mnohem víc než britští rybáři. A v tom britská strana vidí problém.
Británie chce po svém odchodu z EU, který nastane koncem tohoto roku, evropským lodím přístup do svých vod zakázat. A evropské státy na to nechtějí přistoupit, což mezi oběma stranami způsobuje značné pnutí. To občas končí dramaticky, jako například před měsícem, kdy se evropští a britští vyjednavači po zmírnění epidemické krize poprvé opět sešli osobně – od února do června jednání probíhala jen nepříliš efektivně přes videohovory. Několikadenní schůzka ale skončila předčasně poté, co si obě strany vyčetly „aroganci“a „nedostatek respektu“. Právě rybolov byl vedle budoucí role Evropského soudního dvora hlavním bodem sporu.
Na možnost, že jednání nakonec nedopadnou úspěšně, se upozorňuje stále častěji. Hlavní evropský vyjednavač Michel Barnier, který mimochodem před deseti lety působil ve vládě Françoise Fillona jako francouzský ministr zemědělství a rybolovu, vidí šance na vznik dohody jako „nepříliš pravděpodobné“. Také Barnierův britský protějšek David Frost opakuje, že nehodlá ustoupit: „Nepovažujeme rybolov za něco, co bychom mohli jen tak vyměnit za něco jiného. Je to pro nás absolutní požadavek,“řekl Frost. Také německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země začátkem června převzala na půl roku předsednictví Rady EU, hned první den věcně uvedla, že „Evropská unie se musí připravit na brexit bez dohody“, protože „pokrok v brexitových jednáních je mírně řečeno velmi omezený“.
Kromě rybolovu je sporným bodem otázka, zda se od příštího roku budou pravomoci Evropského soudního dvora vztahovat i na Británii, což tamní vláda vedená premiérem Borisem Johnsonem odmítá.
Absence dohody by způsobila chaos mimo jiné v provozu podmořského tunelu La Manche, který propojuje britské a francouzské pobřeží poblíž Doveru a Calais.
Evropské instituce proto doporučují Francii, aby s Británií „naléhavě“vyjednala dvoustrannou dohodu o budoucím provozu padesátikilometrového tunelu. Pokud by totiž Evropský soudní dvůr ztratil pravomoci urovnávat spory mezi evropskými zeměmi a Británií, řídil by se provoz této důležité dopravní trasy dvěma různými soubory pravidel, upozorňují odborníci.
„Znamenalo by to, že řidiči by například museli mít francouzské a britské řidičské oprávnění,“uvedl zdroj listu The Guardian. „Stejně tak by se mohla začít rozcházet pravidla pro signalizaci, technické záležitosti, rádiovou komunikaci nebo třeba pravidla pro to, jestli vlaky budou jezdit v levém, nebo pravém jízdním pruhu.“