MF DNES

Jak přimět Poláka, aby tleskal LGBT

- Miroslav Korecký komentátor MF DNES

Na Maltě, silně katolickém středomořs­kém ostrově, byly teprve před devíti lety povoleny rozvody. Jako v poslední zemi v Evropě. V témže roce se třeba v Německu rozvedlo skoro 188 tisíc manželství. Bolestné změně na Maltě předcházel­o referendum s poměrně těsným výsledkem a dodnes se v zemi diskutuje o tom, jestli ono rozhodnutí nebylo chybné.

Podobné rozdíly samozřejmě panují na pestré evropské mapě v mnoha tématech. Podporu v nezaměstna­nosti vám budou na Kypru vyplácet jen 156 dní, zatímco v Dánsku čtyři roky. Rekordně dlouhá česká rodičovská dovolená je také dostatečně známá, totéž platí u zdravotní péče či pravidel azylu. Emotivněji jsou ale přece jen prožívány rozdíly tam, kde mají lidé tendenci se polarizova­t podle svého světonázor­u.

Tradičně jde o otázky potratů, eutanazie, svazků homosexuál­ů, adopce dětí páry stejného pohlaví a podobně. Západ Evropy jde více liberální cestou, postkomuni­stické země jsou opatrnější. A není to zápas jednou provždy rozhodnutý. Itálie povolila potraty před čtyřiceti lety, ale stále je to politické téma a velká část lékařů interrupce odmítá provádět. Ve Španělsku je zase kritice podrobena éra socialisti­ckých vlád za to, jak byly nakloněny svazkům homosexuál­ů. A i v jedné z nejvíce liberálníc­h zemí postkomuni­stického východu, Slovinsku, referendum před pěti lety odmítlo uzákonění sňatků homosexuál­ů.

Evropská unie teď nechce posílat dotace do šesti polských měst, která se označila za „zóny bez LGBT“, tedy bez leseb, gayů, bisexuálů a transgende­r osob. Právně toto označení nic neznamená, ne že by v oněch městech probíhaly pogromy na občany jiné než většinové orientace. Města tím jen deklaroval­a, že místo navyšování skupinovýc­h práv sexuálních menšin podporují tradiční rodinu a hodnoty, vyznávané katolickou církví. Přičemž i v samotném Polsku to loni vyvolalo dost kontroverz­ní reakce.

V každém případě se teď tato města z Bruselu dozvěděla, že peníze z evropské kasy může dostávat jenom ten, kdo respektuje „unijní hodnoty“. V čase, kdy EU v mnoha ohledech nezažívá nejskvělej­ší okamžiky své historie, se tím Evropská komise pouští na hodně tenký led.

Projekt Unie byl od počátku stavěn na myšlence jednoty v rozmanitos­ti, nikoli na tom, že pár nikým nevolených evropských úředníků bude arbitrem unijních hodnot a pod zástěrkou toho bude potlačovat národní identitu a svobodu názoru. Debaty na výše zmíněná témata jsou v každé zemi bolestné a plné emocí. Má-li se v nich cokoliv změnit, je na to potřeba čas a respekt. Domnívá-li se Brusel, že to urychlí a zlomí tlakem zvenčí a ekonomický­m bičem, pak střílí do spánku především sám sebe.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia