Stesk a cesta ke slávě

Proč je z Pavla Francouze samotář

Už měl za sebou snídani i test na koronavirus. Posadil se na dvůr luxusního komplexu JW Marriott a před odjezdem na trénink Pavel Francouz do telefonu prohodí: „Zatím nám asi moc nedochází, že jsme omezeni na svobodě.“

Život gólmana, jeho spoluhráčů z Colorado Avalanche i dalších obletovaných hvězd se v Edmontonu minimálně na pár týdnů smrskl jen mezi hotel a zimák.

NHL se rozjíždí v mimořádném režimu, zítra začínají kvalifikační série play off.

Třicetiletý Francouz může potvrdit, že se po báječné základní části právem řadí mezi absolutní brankářskou šlechtu. „Když jsem chytal před několika lety první ligu v Ústí, nenapadlo by mě to,“kývne objev Colorada. Právě Avalanche se zase řadí mezi velké favority opožděného play off. „Chcete dojít co nejdál, ale stesk po domově je velký.“

Jak se vede v hokejové bublině?

Je to klasický hotelový život jen s tím, že nemůžeme moc ven nebo na večeři. Také vyhlásili, že bychom se prvních pět dní neměli scházet s hráči jiných týmů. Co ale vidím, kluci to normálně dělají. Když narazí na někoho, koho znají, zastaví se a pokecají. Atmosférou mi to trochu připomíná mistrovství světa.

Vážně?

Jen teď nepřichází v úvahu podávání rukou, všichni navíc nosí roušky.

Nebojíte se ponorky?

Ta už se u mě trošku projevuje (usměje se). I s kempem v Coloradu žiju na hotelu už měsíc. Nejde o místo, ale o to, že jste sám. Chybí mi dcera, žena, rodina, kamarádi. To je složitější.

Z USA jste přiletěl v březnu, vracel jste se v červnu. Jak tam covid změnil život?

Když jsem odlétal, nikdo to moc neřešil. Vrátil jsem se a už to tuplem nikdo neřešil. Období paniky jsem minul, ale přijde mi, že se v Americe smířili s tím, že tam mají hodně případů a prostě se to šíří. Opatření nebo uzavírání lidí asi neplánují, maximálně se snaží ochránit ohrožené skupiny a učí se s tím žít.

Krajané z NHL si stěžovali na bezohlednost Američanů.

Já třeba v Denveru moc nevycházel. Měli jsme i takové instrukce. Když jsem ale šel nakoupit, chodil jsem do krámu, kde bylo pravidlo mít zakrytá ústa a nos. Co jsem ale vypozoroval, je pro Američany složité dělat nějaká nařízení.

Proč?

Třeba starostka Atlanty oznámila povinné nošení roušek, ale guvernér státu Georgia ji hned zažaloval, že je to protiústavní, takže to musela stáhnout. Takových případů tam bylo několik. Těžko se jim v téhle společnosti něco prosazuje. Záleží spíš na osobní zodpovědnosti, jestli se budete chránit.

Hodně lidí nad tím mávne rukou, že tady nějaký virus prostě je.

I proto se NHL dohrává v Kanadě.

Jak začaly růst počty nakažených ve velkých amerických městech, bylo to jasné. Navíc v Edmontonu je perfektní zázemí. Téměř nová aréna, která je propojená s naším hotelem, který je taky nový. Asi bych moc lepších míst v NHL nenašel.

Ohrozí koronavirus play off?

Teď už určitě ne. Vypadá to, že jsme všichni zdraví. Myslím, že v bublině nám nic nehrozí.

Co testy?

Chodíme na ně každý den. Dostáváme rozpis, kdy se na ně máme dostavit, abychom se nepotkali s jinými týmy. A docela to odsýpá, člověk tam čeká jen pár vteřin, mají to zmáknuté jako ve fabrice. Jeden den nám udělají stěr z krku, další den z nosu. Slyšel jsem, že se v NHL dělá 1 700 testů denně. Klobouk dolů, jak to zvládají!

Jak se jinak zabavíte na hotelu?

Máme vlastní týmovou místnost, kde snídáme, obědváme i večeříme. Zároveň tam máme televize, play stationy, stůl na ping-pong a karty. Celou dobu nechci být zavřený sám na pokoji, takže se tak nějak držím společnosti. Ale je fajn i mít svůj klídek. Čtu si, hodně poslouchám podcasty, snažím se čas strávit vzděláváním a seberozvojem. Jsou to takové filozofické chvilky.

A jak se cítíte ve výstroji?

Je poznat, že jsme uprostřed léta. Už doma jsem se ale poctivě připravoval a chodil na led. Nejhorší období mám za sebou. Necítím se špatně, ale jak nehrajeme zápasy, člověk trochu postrádá čtení hry. Ale lepší se to a ještě je čas to trochu poladit.

Jaké budou letní mače po předlouhé pauze?

Jak začal kemp, kluci do toho vlítli a tempo bylo neskutečné! Všichni byli odpočatí a zdraví. Sám jsem zvědavý, co přinesou první zápasy. Bude to hokej v rychlosti a hlavně bude hodně ofenzivní. Pro lidi to bude zajímavé.

A pro brankáře?

Nebudeme se nudit! (usměje se) Těžko se to odhaduje, ale čekám fakt záživný hokej.

Máte indicie, zda a jak moc si v play off zachytáte?

Na internetu jsem si přečetl, že se trenér bude rozhodovat i podle zápasů, které se budou hrát o nasazení do 1. kola. Očekávám, že nějaký z nich dostanu. Bude záležet, jak to zvládnu já i Gruby (Němec Grubauer). Kdybych nechytal, budu ho na sto procent podporovat. Je mi jasné, že v hlavě trenér už nějaký plán má. Na druhou stranu očekávám, že to bude tak náročné, že bude výhoda mít dva připravené brankáře.

Pravda, Avalanche v play off dojít daleko. mohou

Síla v týmu je. Máme vynikající hráče, kteří se uzdravili. Ale pořád to je teoretická představa, realita může být jiná. Musíme předpoklady potvrdit i na ledě.

Kdo další může pomýšlet na Stanley Cup?

Předpoklady máme my, Washington, Boston, St. Louis. Jednoduše týmy, které byly vysoko už po základní části. Na druhou stranu je to víc než čtyři měsíce a postavení v tabulce nemusí znamenat nic.

Přiletěla by na závěrečné série rodina? NHL to chce povolit.

Období paniky jsem minul, ale přijde mi, že se v Americe smířili s tím, že tam mají hodně případů a prostě se to šíří.

Stýská se mi, ale o tomhle jsme se zatím extra nebavili. Je na druhém konci světa, cestování v dnešní době není úplně nejlehčí. Budeme reagovat podle situace.