Proč koronavirus už téměř nezabíjí

Vědci řeší záhadu: zmutoval, aby přežil? Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je slabší, nezabíjí – a přesto neustupuje. A my netušíme přesně proč.

Stačí se podívat na statistiky – ty naše v podstatě kopírují evropský trend. První člověk v Česku zemřel v souvislosti s koronavirem 22. března. Za měsíc, tedy 22. dubna mělo Česko už 208 úmrtí. Za další měsíc, 22. května 313 zemřelých. Od té doby až do dneška, což je tedy skoro dva a půl měsíce, přibylo „jen“71 úmrtí.

Přitom počet nakažených roste, v sobotu večer Česko dosáhlo nejvyššího čísla od vypuknutí epidemie (4 674 nemocných).

Ale vážných případů ubylo. Proč? Co se děje s koronavirem? Ztrácí na síle? „Hlavní důvod: virus sám. Jako všechny nové viry, i covid-19 slábne, chce přežít,“vysvětluje Petr Smejkal, hlavní epidemiolog pražského IKEM. Jinými slovy: virus potřebuje hostitele. Jeho cílem není zabíjet. Ale přežívat v člověku. „A další důvod – populace. Je možné, že mnoho lidí, kteří nemusí mít detekovatelné protilátky, se již s virem v malé dávce setkalo, zareagovalo takzvanou nespecifickou imunitou, ale i tak si to jejich organismus pamatuje,“dodává Smejkal.

Klíčová je dávka infekce

Pro experty je to pořád hlavně záhada. Sází na zkušenosti. Pořád máme málo dat, výzkumů či jiných relevantních vědeckých odpovědí.

„Zásadním důvodem nižší smrtnosti je to, že lidé dodržují základní hygienická opatření, a tak se snižuje infekční dávka, která se do těla dostane,“myslí si epidemiolog Jiří Beran. „Výzkumy ukázaly, že rozdíl v množství viru u lehkého a těžkého případu je asi šedesátinásobný. Lehčí formy onemocnění mají ve výsledku nižší smrtnost. Během onemocnění prvních deseti tisíc osob zemřelo v Česku 330 lidí, nyní při onemocnění šesti tisíc osob zemřelo čtyřicet,“počítá epidemiolog Beran.

Logicky se nabízí teorie, že covid-19 oslabilo teplé počasí. Univerzita King’s College v Londýně představila studii, která dokládá, že pokud se zvýší teplota o jeden stupeň Celsia, klesá riziko úmrtí o 15 procent. Studie však není odborně zrecenzovaná. „Závažné případy se ve většině evropských zemí snížily, což kopíruje přechod ze zimy do začátku léta,“uvedl vedoucí studie, epidemiolog Tim Spector.

Podle dalších teorií léto „blokuje“jiné nemoci, které mohou oslabovat imunitní systém. Člověk absorbuje ze slunce více vitaminu D. Jenže je tu několik „ale“. Jak říká Petr Husa, přednosta kliniky infekčních chorob ve Fakultní nemocnici Brno: „Domnívám se, že počasí nehraje u koronaviru takovou roli jako třeba u chřipky. V počátcích pandemie byl silný výskyt v Singapuru, kde je velké horko a vlhko.“

Navíc: pokud by teplé počasí virus skutečně oslabovalo, proč roste počet případů? Nebo další fakt: v Brazílii, kde je nyní kolem 25 stupňů, zemřelo minulou středu 1 595 lidí, což je místní rekord.

V Česku za poslední dva měsíce zemřelo 64 lidí, což dělá průměr 1,03 úmrtí na den – první dva měsíce pandemie byl denní průměr úmrtí 5,1 na den. „V současné době má jen necelé procento nových případů těžký průběh,“řekl včera šéf ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

„Je možné, že virus zmutoval do mírnější formy,“myslí si epidemiolog Smejkal. Podle epidemiologa Romana Prymuly se letní evropská mutace zároveň šíří snadněji – proto neubývá nakažených. „Ale zároveň je průběh nemoci mírnější,“říká Prymula. Podle Berana však nejsou mutace zásadní: „Jsou drobné a nemění vlastnosti viru. Ten je v podstatě pořád stejný, jen my lidé jsme jiní.“

Jako chřipka?

„Zároveň se zkrátka dělá více testů bezpříznakových osob, mladších a zdravých jedinců,“vysvětluje další možnou příčinu nižšího počtu úmrtí na počet nakažených Petr Husa. „Čím více se bude testovat, tím více bude případů, a tím bude klesat smrtnost, ale také se dostaneme k reálnému obrazu vlivu viru na populaci, který může být třeba jako chřipka,“myslí si Beran.

Právě věk by také mohl hrát výraznou roli – podařilo se izolovat rizikové skupiny? Opět si můžeme odpovědět alternativně: Ano, nejspíš ano – ale když se virus do rizikové skupiny přece jen dostane, nepáchá tam vždy takovou paseku jako dřív. V Alzheimercentru v Jihlavě se nedávno nakazily desítky seniorů, zemřel jeden. Koronavirus byl navíc jen jedním z důvodů úmrtí.

„Nejlepší by bylo, kdyby se virus choval podobně jako původce nemoci SARS, která odezněla zhruba za osm měsíců a nikdo neví proč,“odkazuje Husa k nevyřešené záhadě. „Ale rozšíření koronaviru je mnohem větší. Nelze předpokládat rychlý ústup,“dodává.

Podzim: Nakažlivý, ale slabý

Lze dle současné situace věštit podzimní budoucnost? „Musíme se připravit na to, že počet nakažených bude stoupat. Nemyslím si ale, že by se měla zase zvyšovat smrtnost onemocnění. Buď bude stejná, nebo bude klesat,“doufá Beran, že se nebude opakovat černý scénář, kdy by koronavirus okopíroval španělskou chřipku. Ta přišla v druhé podzimní vlně v roce 1918 mnohem vražednější než v první, navíc zabíjela i mladé lidi, což nikdo nepředpokládal.

„Větší problém na podzim bude spíše souběh respiračních infekcí. Doufejme, že ta data o nižší smrtnosti a lehčím průběhu se potvrdí i v dlouhodobějším trendu a podzim by pak nebyl takovou zátěží pro zdravotnictví,“říká Smejkal. A dodává: „Nakažlivost viru je stále velká. Ale já jsem optimistou v tom, že se snad pomalu blížíme době, kdy covid-19 zařadíme mezi jiná respirační onemocnění a nebudeme na něj pohlížet tak jako dnes. Ale na to si musíme počkat nejméně do podzimu. Buďme trpěliví.“