Můj senzační brácha Domča
Jak se zrodila česká senzace v NHL Hokejista Tomáš Kubalík s radostí sleduje, jak jeho mladší sourozenec Dominik ohromuje NHL.
Sám si teď po perné přípravě na suchu zvyká ve Vítkovicích na zátěž na ledě a těší se na první přípravná utkání. Před dvěma týdny přivítal Tomáš Kubalík se svou snoubenkou na světě prvního potomka, syna Nicholase, jenž se patrně záhy dočká své první hokejové výstroje.
„Musím se v našem fanshopu mrknout po klubových dupačkách,“říká třicetiletý útočník. „A uvidíme, co přiveze brácha z Ameriky.“
Mladší sourozenec Dominik, křídlo Chicago Blackhawks, mu zatím dělá radost svým neobyčejně podařeným působením v NHL.
Hned ve své premiéře v play off proti Edmontonu se v sobotu blýskl pěti body a potvrdil, že náleží mezi nejlepší nováčky prazvláštní sezony.
„Na celý zápas jsem se díval se spoluhráčem Honzou Schleissem, který s Domčou válel už jako kluk v Plzni,“líčil pyšný bratr. „Pustili jsme si přenos... a fantazie! Výborně bruslil. Krásně tvořil.“
Jednou jste ho označil za číhálka, jenž se v dětství soustředil hlavně na zakončení. V sobotu ovšem nádherně připravil dvě šance, které proměnil Toews. Sledujete, jak se učí nové věci?
Už jsem od něj podobné pasy viděl, když jsme se na něj jezdili koukat do Ambri, kde hrál švýcarskou ligu. Tam vyrostl v borce, který dovede vypálit i nahrát, naskočit třeba i do oslabení. Když jsme si volali po zápase s Edmontonem, měl z těch asistencí radost. Viděl volného Toewse a dal mu to parádně.
Jak jeho mače prožíváte? Spíš jako fanoušek, nebo si uchováváte profesionální odstup?
Samozřejmě mu přeju. Koukám na zápas, ale soustředím se hlavně na jeho střídání. Zbystřím, jakmile se objeví na ledě. Baví mě pozorovat, jak je jeho lajna s Toewsem a Saadem sehraná.
Nemrzelo vás, že ve třetí třetině nedostal od kouče Collitona víc prostoru, aby bilanci 2+3 ještě vylepšil?
Doufal jsem, že se ještě jednou trefí. Hned jsem psal na naši rodinnou skupinu: „Kéž by Oilers odvolali gólmana a Domda měl 3+3!“V závěru už se na led moc nedostával, ale i pět bodů jako nováčkovský rekord je pecka.
Potěšil nejvíc maminku, vaši nadšenou příznivkyni?
Mamka je rozhodně naše největší fanynka. Má na našich kariérách velkou zásluhu. Dívá se s přítelem nebo dědou na všechny zápasy. Když se s ní pak bavím, mám dojem, že už by pomalu mohla trénovat. Kolikrát úplně zírám. Ta má skauting! Děda taky. Samozřejmě to bereme s nadhledem, ale jsme rádi, že nám tak přejí.
Dominik nastřílel ve zkrácené základní části 30 branek. Protlačil se mezi tři finalisty v hlasování o Calder Trophy pro zelenáče roku. Překvapují vás jeho úspěchy?
Ne. Postupuje krok po kroku. V Plzni do sebe napumpoval sebevědomí. Pořád se ale chtěl zlepšovat, makal na sobě. Myslím, že mu lidsky i hokejově hodně pomohlo angažmá ve Švýcarsku, kde se o sebe musel sám postarat v cizím prostředí. V Chicagu se vypracoval ze třetí lajny až do první. Po přerušení NHL si v březnu dal chvilku volna, ale brzy se zase začal připravovat, což se mu teď vyplácí.
Sám o sobě tvrdí, že býval frajírek, který si jen tak od někoho nenechal poradit. Na staršího bratra dal?
Mladší sourozenci někdy bývají drzejší. Občas jsem mu řekl, když se mi něco nelíbilo. Ale on je hlavně perfektně vychovaný, hodný a skromný kluk, který se ani po sezoně v Chicagu nezměnil. Nedělá ze sebe hvězdu.
Ano. Vyprávěl, jak na jaře při karanténě pomáhal doma. Že se proměnil v zahradního dělníka.
No jo. Můžu potvrdit, že nekecal! Makali jsme spolu. Chtěli jsme mamce pomoct, když jsme jinak většinu roku pryč. U táty jsme zase dělali bazén. V rukou lopaty, vozili jsme kolečka s hlínou. Snažili jsme se.
Pomohla mu pokora snáz zapadnout mezi borce jako Toews, Kane či Keith?
Určitě. Jel pořád naplno, přidával si. Neurazil se, když párkrát vypadl ze sestavy. Do kabiny chodil s úsměvem. Přístupem i uměním si získal uznání ostatních a teď už v mančaftu patří mezi klíčové postavy.
Vychovává ho prostředí ve slavném klubu? Vzhlíží k uctívanému kapitánovi Toewsovi?
Bezpochyby. Toewse hodně sleduje, jak se připravuje a nic neošidí. Je fajn, že má vedle sebe takový vzor.
Taky o vás říká, že jste pro něj byl vzorem v profesionalitě. Uvědomil jste si to?
Asi ode mne něco odkoukal. Doufám. Třeba večerní protahování, po kterém se – stejně jako já – ráno cítil lépe. Ukazoval jsem mu, jak správně provádět cviky při posilování. Ale my se především podporujeme navzájem. Voláme si, rozebíráme akce a řešení různých situací v utkáních. Do naší společné letní přípravy jsme zařadili pár prvků, které brácha přinesl z Chicaga. Když třeba spolu šlapeme na kole, vyhecujeme se k nejvyššímu úsilí.
Oba jste kdysi pod dědovým dozorem na chatě pilovali střelbu na vrata od garáže. Dominik je kanonýr od pánaboha. Nezáviděl jste mu někdy ten dar?
To né. Jsme rozdílné typy hráčů. On má prostě perfektní načasování. Umí si najít prostor k zakončení. A hlavně pálí neskutečně pohotově, což je v současném hokeji hrozně důležité. Je úžasné, jak se v přesilovce trefuje z voleje. To je ohromná rána!
Jste si jako sourozenci hodně blízcí?
Jsme. Máme v Plzni byty ve stejném patře, naše terasy jsou hned vedle sebe. Trávíme spolu veškerý volný čas. Pořád si máme co říct.
Nikdy jste se nehádali?
Ale to zas jo. Dřív jsme se prali. Nejásal jsem, když jsem šel ve Skvrňanech s klukama ven a mamka mi ho šoupla na hlídání.
Postupuje krok po kroku. V Chicagu se vypracoval ze třetí lajny až do první.
Když se bavím s mámou, mám dojem, že už by mohla pomalu trénovat. Kolikrát úplně zírám.
Cepovala ho parta starších kumpánů?
Vždycky byl nejmladší, takže nikdy neměl nic zadarmo, což mu prospělo. Sice mu pořád moc nerostou vousy, takže se to nezdá, ale na svůj věk je myšlenkově vyspělejší.
Kde je jeho strop? Může se stát králem střelců NHL?
My víme, co v něm vězí, a jsme rádi, že své dovednosti v Chicagu předvádí. Osobně si myslím, že by na Richard Trophy dosáhnout mohl. Byla by to nádhera.
Hodilo by se, aby prodloužil smlouvu v Chicagu, což?
Souhlasím. Nejradši by ji měl podepsanou co nejdřív, ale všechno je na výborné cestě. Pro úspěšné vyjednávání udělal, co mohl.