Změna daní: tisíce ke mzdě i díra v rozpočtu

PRAHA Od příštího roku by Češi mohli na svých výplatních páskách najít o tisícovku nebo dvě navíc. Premiér Andrej Babiš totiž oznámil plán na zrušení superhrubé mzdy. Zároveň se vyslovil pro zachování patnáctiprocentní sazby daně z příjmů. Ta by se ovšem nově vztahovala na nižší základ, tedy pouze hrubou mzdu.

„Samozřejmě zrušíme superhrubou mzdu. To určitě všichni uvidíte na výplatách, protože je potřeba snížit daňové zatížení zaměstnanců. Bylo by dobré vrátit se na 15 procent, co slibovala ODS,“konstatoval Babiš ve videu na svých facebookových stránkách.

Zrušení superhrubé mzdy je ostatně zakotveno již v programovém prohlášení současné vlády. V něm ovšem koalice ještě předpokládala, že by konstrukt nahradilo zdanění klasické hrubé mzdy sazbou 19 procent. Proti tomu jde nejnovější vyjádření premiéra výrazně dále.

A výraznější by byl také dopad na příjmy zaměstnanců. Zatímco lidem s 30tisícovou hrubou mzdou by potenciální 19procentní zdanění přineslo navíc zhruba 320 korun, při 15procentní dani by to bylo už přes 1 500 Kč. V případě čtyřicetitisícové hrubé mzdy by pak přilepšení přesáhlo dvě tisícovky.

Věc má ovšem i druhou stránku, a to příjmy státního rozpočtu. Ministerstvo financí odhadlo, že výpadek způsobený zmiňovaným zrušením superhrubé mzdy by dosáhl 90 miliard korun. Ostatně snaha vylepšit příjmy státu byla i motivací kabinetu Mirka Topolánka, když v roce 2008 ve finanční krizi superhrubou mzdu zaváděl.

Ne všichni chtějí utrácet

Ministryně financí Alena Schillerová pro iRozhlas.cz připustila, že by jí 15procentní daň z hrubé mzdy dávala větší smysl než 19procentní sazba. Jasněji má nicméně být až po 11. srpnu, kdy se chce Andrej Babiš sejít s vybranými ministry nad návrhem státního rozpočtu pro příští rok.

Premiér počítá s tím, že vyšší příjmy budou zaměstnance motivovat k ochotnějšímu utrácení a vyšší spotřeba pomůže k ekonomickému oživení. Stát by také získal část peněz zpět na vyšším výběru DPH. Ekonomové však upozorňují, že tato národohospodářská logika nemusí platit beze zbytku.

„Pokud děláte opatření, jako je rušení superhrubé mzdy, chcete maximalizovat spotřebu. Orientujete to zkrátka na lidi, kteří mají nejvyšší sklon ke spotřebě, což jsou obvykle nízkopříjmové vrstvy. Jestliže ji zrušíte pro všechny, bude to pro stát drahé, přičemž bohatší lidé si peníze spíš odloží stranou a nespotřebují je. Takže spotřebu povzbuzujete tím, že dáváte daňovou úlevu lidem, kteří peníze neutratí, a to není zrovna nejchytřejší,“upozorňuje Miroslav Zámečník, člen Národní ekonomické rady vlády.

Současná nejistá doba přitom nahrává spíš tomu, aby lidé zbytečně peníze nerozhazovali. „Zrušení superhrubé mzdy totiž nebude mít pro jednotlivce zase tak radikální dopad na příjmy. Budou mít tendenci jakýkoli peníz, který jim zbude, spíše odložit než utratit. Právě proto by v této fázi ekonomice víc pomohlo snížení daňové zátěže firem,“míní hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Vláda krájí salám

Ekonomové zároveň upozorňují na to, že velký výpadek příjmů státního rozpočtu bude potřeba řešit. Ať už hledáním dodatečných příjmů, nebo nutnými úsporami, protože jinak celá tato daňová operace přinese jen vyšší zadlužení Česka.

„Zásadní reformu potřebuje státní správa, potřebuje digitalizovat, restrukturalizovat. Bavme se o úřadech a institucích, které by možná bylo dobré spojit, bavme se o vysokých objemech dotací, které tady byly ještě před koronavirem. Pokaždé, když se díváme na tabulku toho, za co dává český stát více peněz než ostatní státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jasně z toho vycházejí dotace. Konkrétně dotace do dopravy, jako je sleva na jízdném,“tvrdí Horská.

Jakkoli se totiž oslovení analytici shodují, že superhrubá mzda je nestandardní konstrukce, která vybočuje z daňového systému a jen uměle rozšiřuje daňový základ pro zaměstnance, čekají od kabinetu jasnější představu o tom, jak daňový systém narovnat.

„Nejsem a ani jsem nikdy nebyla fanda superhrubé mzdy, ale k daňové soustavě je potřeba přistupovat jako k nějakému komplexu stavů. Bohužel vláda teď spíš krájí salám, řízne sem a tam, ale nemá to reálnou podobu. Pokud zruším superhrubou mzdu a půjdu na patnáctiprocentní daň z hrubé mzdy, pak musím říct, kde budu škrtat na straně výdajů. Je potřeba se bavit o tom, kdo ponese to břemeno, na koho to dopadne, jaké daně se tedy zvýší, kde se bude škrtat,“dodává členka Národní ekonomické rady vlády Ilona Švihlíková. (sam,ven)

„Zásadní reformu potřebuje státní správa, potřebuje digitalizovat, restrukturalizovat.“Helena Horská hlavní ekonomka Raiffeisenbank