Ve Vinoři stála pevnost
Letní seriál Pražská hradiště. Z chrámu na vinořském hradišti zbyly jen zlomky Praha poskytne Bratislavě licenci na mobiliář
Zmizelý chrám uprostřed pozapomenuté raně středověké přemyslovské pevnosti tvoří další zastavení letního seriálu, kterým MF DNES představuje význačná hradiště s tisíciletou historií v nynější metropoli a jejím bezprostředním okolí.
Důležitá přemyslovská pevnost dominovala v dnešní Vinoři na dávné komunikaci z pražské kotliny směrem na Starou Boleslav a dále do Pojizeří. Archeologové vznik hradiště datují přibližně do poloviny 10. století. Jeho konec nastal zřejmě o dvě stě let později.
„Jeho úloha ve správním a hospodářském systému přemyslovského státu není dosud objasněna,“uvedl historik Michal Lutovský. Pevnost tak mohla zažít dobu rozmachu přemyslovské moci v časech vlády Boleslava I. a jeho stejnojmenného syna i její brzký kolaps a hlubokou krizi přemyslovské vlády okolo roku 1000.
VINOŘ Bratry chtěl vykastrovat i zabít
Moc českých zbraní dosáhla za časů Boleslava II. až k Červeňským hradům u dnešního Přemyšlu v jihovýchodním Polsku. „Již od roku 990 bylo jasné, že je český stát v krizi, a to zahraničněpolitické i domácí,“popsal kritické období historik Petr Charvát.
Říše zkolabovala, Boleslav II. zesnul, své dědictví zanechal třem synům. Boleslav III. si svou pozici na knížecím stolci chtěl pojistit tím, že bratra Jaromíra nechal vykastrovat a druhého sourozence, Oldřicha, se neúspěšně pokusil odpravit v lázni. Rod Vršovců ztratil během první vlny vraždění rozpoutaného Boleslavem III. několik předáků. Ale ani krveprolití Boleslavovi III. trůn nepojistilo, v Polsku padl do léčky. „Porušeno bylo pohostinské právo, knížete Boleslava zajali a zbavili zraku. Jeho lidé byli všichni jednak pobiti, jednak zmrzačeni, jednak zajati,“vylíčil drama kronikář Kosmas.
Boleslav III. v polské internaci zemřel, Přemyslovci dokonce na čas ztratili pražský trůn. Na ten usedl jejich polský příbuzný Vladivoj, jenž se však po pár týdnech upil. V notorické oblibě opojné medoviny ostatně nebyl Vladivoj osamělý, nápoji propadl i pražský biskup Thidag. „Kníže byl vždy opilý, biskup málokdy střízlivý,“shrnuje situaci historický bonmot. Českým vládcem se na několik měsíců stal i polský kníže, mocný Piastovec Boleslav Chrabrý.
Tajemství zmizelého kostela
Zda a jak ohlasy turbulentní doby dolehly na Vinoř, nelze z pramenů vyčíst. Jasné není ani to, zda někdo z knížat hradiště navštívil. Vysoce urozenou knížecí návštěvu však vyloučit vzhledem k poloze Vinoře na cestě na Starou Boleslav nelze.
Zhruba čtyřhektarové hradiště mělo dvojdílnou dispozici. Ostroh, na kterém se pevnost rozkládá, nadvakrát přehrazoval val. Hradební linii tvořil nejspíše dřevohlinitý val s čelní kamennou plentou a příkopem. Plochu zabíralo několik areálů, jednomu z nich dominoval i velmožský dvorec. Místo, kde mohl nocovat na svých cestách i kníže.
Hradiště obsahovalo zřejmě také kostel. „Přítomnost sakrální stavby byla ostatně jedním z typických znaků raně přemyslovských „hradů,“vysvětlují badatelé. O existenci svatyně může svědčit jeden z pozoruhodných archeologických nálezů z Vinoře. Jedná se o fragment románské reliéfní podlahové dlaždice z pálené hlíny s motivem diagonálního kříže. Pocházet může z dílny benediktinského ostrovského kláštera, fungující od 40. let 12. století. O existenci hradištního kostela svědčí také románský zlomek opukového kvádříku.
Badatelé na hradišti objevili také další stavební úlomek vápence s dochovaným zlomkem trilobita. Nejbližší výběžek Českého krasu, odkud by tento zlomek mohl pocházet, se nalézá v dnešním Braníku. Zatímco vinořské hradiště dosloužilo zřejmě v průběhu 12. století, v jeho areálu se dál pohřbívalo, a to ještě sto let.
Na místě opuštěného hradiště vznikla vrcholně středověká osada s panským sídlem. Prameny k roku 1396 uvádějí jako majitele Ješka z Hradištka. Obec roku 1587 zakoupil a připojil k Vinoři Bedřich Zápský ze Záp. Po roce 1627 se zmínky o Hradištku ztrácejí, zaniklo zřejmě ve víru třicetileté války.
Původní roli hradního kostela převzal vinořský, původně románský, barokně upravený tribunový kostel Povýšení sv. Kříže. Dominantou obce se v novověku stal barokní zámek vybudovaný počátkem 18. století pro Heřmana Jakuba Černína z Chudenic pravděpodobně slovutným Františkem Maxmiliánem Kaňkou.
Hradiště archeologové znali od roku 1868, dlouhou dobu však stálo stranou pozornosti odborníků. V 80. letech minulého století vznikl detailní plán celého areálu a v posledních několika letech tomuto místu věnují experti soustavnou pozornost.
Praha poskytne Bratislavě bezplatně licenci na design laviček, košů a dalšího mobiliáře, který v roce 2017 vybrala v mezinárodní soutěži. Rozhodli o tom radní v reakci na žádost slovenského hlavního města. Pražský magistrát plánuje na výrobu mobiliáře vypsat soutěž, nyní je k vidění jen na několika místech, například na Petříně nebo ve Stromovce. Postupně má při rekonstrukcích nahradit nynější různé druhy mobiliáře. Bezúplatné poskytnutí licence je podle důvodové zprávy „v rámci podpory vzájemných vztahů obou měst a propagaci pražského designu mobiliáře“. Licence se týká laviček, košů, stojanů na kola, stojanů se sáčky na psí exkrementy nebo piknikových stolů a lavicí. Město při designové soutěže před několika lety stanovilo podmínku, že magistrát bude licenci na design vlastnit a bude si s ním moci libovolně nakládat. (ČTK)