Středula: Já prezident? Ať se to šíří
Šéf odborářů Josef Středula chce i přes bobtnající krizi zvýšit minimální mzdu na 16 tisíc korun a přidat zaměstnancům ve státním sektoru.
Prý si už stavíte tým na prezidentskou kandidaturu.
To víte víc než já! (směje se) Ale to je v pořádku, jen ať se to šíří dál.
Znamená to, že máte o prezidentské kandidatuře jasno?
Na rozhodnutí kohokoliv z kandidátů je ještě dostatek času. Volby jsou až v roce 2023.
Generál Petr Pavel to už poměrně rozjel. Dělá jakési koronavirové turné, ale kdekdo v tom cítí „beta verzi“kampaně.
Tak ať dělá, já mu to přeji. Druhá věc je, jakým způsobem uvažuje volič. Nečeká na to, kdo se přihlásí, ale kdo bude zajímavý. A to už volič potenciálně ví.
Minimálně pro některé levicové voliče určitě zajímavý jste.
Nemluvil jsem o sobě. Ale na druhou stranu mě velmi těší, že mě na ulici zastavuje více a více lidí. A říkají, ať do toho jdu. Odpovídám jim: To je milé, mockrát děkuji, ale ještě je čas. Mám před sebou hodně práce v odborech. Na rozhodnutí je čas. Věci se šíří, ale voda teče.
I Miloš Zeman řekl, že byste byl ideálním kandidátem levice. Má spoustu příznivců, pro vás velké plus, ne?
Mě to překvapilo, vůbec jsem nekalkuloval, že by to mohlo zaznít. Panu prezidentovi jsem poděkoval, ale znovu – rozhodne volič.
Ten vás určitě bude mít, jako odboráře, zavedeného jako levicového politika. Vadí vám to?
Odbory jako takové nejsou přece levicové jenom proto, že obhajují zájmy a postavení zaměstnanců. Jejich postoje jsou ale pravděpodobně bližší levici. Je to však o politické scéně – když řekne ODS, že chce podporovat pět týdnů dovolené, je to levicové?
To nevím, ale pro někoho může být levicové třeba vaše aktuální navrhování zvýšení minimální mzdy na 16 tisíc. Nezničí to firmy ještě víc, v současné dost kritické ekonomické situaci?
Osmadvacet let slýchávám, že každé zvýšení minimální mzdy způsobí vyšší nezaměstnanost. Víte, kam jsme se zvyšováním minimální mzdy dostali? K nejnižší nezaměstnanosti v EU! Asi něco nehraje, ne? Německo má minimální mzdu přes 1 600 eur. A mají druhou nejnižší nezaměstnanost v EU. My ohledně těch 16 tisíc vyjednáváme, neznamená to, že to tak bude. Česko patří ve srovnání poměru minimální mzdy k průměrné k nejhorším zemím. V Rakousku v kovoprůmyslu je minimální mzda dva tisíce eur. To není ani česká průměrná mzda. Když rakouský subjekt platí u hranic Čechům třicet tisíc korun, tak jim nedává ani minimální mzdu, kterou platí na svém území!
Odbory pro příští rok požadují růst platových tarifů o sedm, devět a patnáct procent pro pracovníky veřejného sektoru dle jejich profesí. Není to teď naprostý nesmysl, zvláště když zaměstnanci ve veřejném sektoru nepřišli kvůli covidu o peníze, nekrátila se jim mzda, nepřišli o práci?
Devět procent pro učitele je v programovém prohlášení vlády. Učitelům slíbila 45 300 korun v roce 2021. Proč by to neměla splnit? Proč by někdo měl mít něco a někdo nic? Premiér Babiš na adresu zdravotníků ve vašem médiu v dubnu napsal, že mají hodně málo peněz. Těch patnáct procent je oprávněná reakce na jeho prohlášení. A sedm procent je pro ostatní zaměstnance veřejného sektoru – hasiče, policisty… Přijde vám to hodně, když se očekává inflace kolem tří procent? Jde o pouhé čtyřprocentní navýšení jejich reálných příjmů. Vezměte si, že do ekonomiky dáváme půl bilionu korun. A požadavek na růst platů ve veřejném sektoru je přibližně 50 procent toho, co se za dva měsíce vyplatilo OSVČ.
Na druhou stranu osoby samostatně výdělečně činné byly koronakrizí povětšinou bity, ten příspěvek dával logiku…
Počkejte, myslíte, že zdravotník nebo hasič nechodili do práce?
Naopak, chodili.
O nich mluvíme.
Ale neutekl jim příjem.
Já jsem ale neřekl, že OSVČ neměly dostat peníze. Byli jsme jedni z těch, kteří říkali, že se OSVČ musí výrazně pomoci. Ale proč by to měli v roce 2021 zaplatit zaměstnanci z veřejného sektoru?
Spíš se ptám, zda by tyto peníze neměly být v těžkých dobách raději nality do jiných sektorů.
Můžou, ale potom tu máme druhou krizi. Jako v roce 2012. Vy jste pracoval v době covidu? Takže se vám logicky nemusí zvyšovat peníze pro příští rok?
To jste vybral asi špatnou oblast, v médiích se platy asi dlouho zvyšovat nebudou, naopak.
Z vašich peněz, primárně z vašich daní, se to všechno hradilo. 87 procent veškerých příjmů veřejných rozpočtů pochází od zaměstnanců a důchodců. Proč by to měl zaměstnanec, který to skoro celé platil, odnést? Tak ať to jde i na ty firmy! Ty tady mají připraven program Antivirus, covid úvěry, podpory OSVČ, schodek 500 milionů korun!
Já to beru spíše tak, jak to vidí lidé – průměrný plat je 34 tisíc, ve státním sektoru 37 tisíc. Ekonomika v krizi. Opravdu přidávat zrovna teď? Když si to přečte majitel restaurace před krachem… Je to možná i trochu pudové.
Pudové nemusí být správné. Ekonomika se týká nás všech. My chceme, aby se zvedla. Nejlépe investované peníze jsou do mezd. Je nutno se zachovat ke všem stejnou měrou. Nelze to udělat tak, že to jeden sektor odskáče. Berete to tak, že jsou ještě drzí si zrovna teď žádat o peníze. Máme tu 630 tisíc zaměstnanců veřejného sektoru. Jestliže se ekonomika dostane do véčka, do očekávané hlubiny, tak ji bez peněz znovu nastartovat nedokážete. Připomenu minulou krizi, která dopadla v roce 2014 volbami do Sněmovny a která změnila rozložení sil – způsobili jsme si ji sami. V roce 2009 přišla celosvětová krize a v roce 2012 ještě k tomu česká. Proškrtat se a prošetřit k prosperitě fakt nejde.
Nehrozí, že až skončí státní podpora v programu Antivirus, tak to celé ekonomicky bouchne?
Program Antivirus není odložená nezaměstnanost. Zaměstnavatel nepožádá o Antivirus a nebude uměle držet pracovní sílu, když ví, že ji nebude potřebovat.
Ale třeba na ni pak prostě nebude mít peníze.
Viděl jsem případy firem, které chtěly propouštět padesát procent zaměstnanců, ale po Antiviru to stoply. Neříkám, že se všichni chovají korektně, ale většina ano. Prožili jsme ekonomický blackout a teď je potřeba udělat postupný exit. Jsem rád, že vláda plánuje po Antiviru program kurzarbeit, na kterém se intenzivně pracuje. Třeba při zkrácení mzdy na 60 procent…
A stát by v tomto případě doplácel kolik? Třeba 20 procent?
Chtěli bychom, aby doplácel víc.
Premiér Babiš avizoval, že zruší superhrubou mzdu. Co vy na to?
Tak originální hloupost jako superhrubá mzda není nikde na světě. Zrušit ji však dnes není zdaleka tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Nelze odstranit koncept superhrubé mzdy tak, aby na to nikdo nedoplatil – ať již nakonec sami zaměstnanci, nebo OSVČ, nebo veřejné rozpočty.
Jaká bude podle vás v Česku na podzim nezaměstnanost?
Čtyři až pět procent.
To jste optimista.
Myslím, že se udržíme v pásmu zemí s nejnižší nezaměstnaností v EU. Pokud udržíme Antivirus do konce roku a pak zapneme od 1. ledna
Když se zvýší počet stávek, sníží se logicky produkce ekonomiky.
kurzarbeit, tak se toho nebojím. Ale každý sektor je na tom samozřejmě trochu jinak. Uvidíme, co přinese léto. Teď třeba trpíme v leteckém průmyslu. Trpí ale celý průmysl. Oblast cestovního ruchu a souvisejících služeb, kde pracuje asi 350 tisíc lidí. A samozřejmě automobilový průmysl.
Neměl by se upozadit třeba i Green Deal, který trápí nejen automobilový průmysl?
Green Deal je dobrodružství, nikdo netuší, co to s ekonomikou udělá. A teď se do toho přidal covid. Takže efekt se násobí. Vezměte si, že Sokolovská uhelná jen loni zaplatila za emisní povolenky víc, než jí tvoří mzdové náklady.
Od 90. let slýcháme, že budeme mzdami na úrovni Německa, ale nedávno jsem četl, že tam nebudeme ani za sto let. Je to tak?
Na to se musí říct, že lhát se nemá. Jestli jsme si něco my v odborech spočítali jednoznačně, tak to, že kdybychom se vrátili 15 let nazpět – a zpevnili kurz o 20 procent – tak se dostaneme na úroveň těchto zemí za sto let, přesně jak říkáte. Když srovnáte úvazky, tak porovnání vychází tak, že český zaměstnanec odpracuje oproti německému o jedenáct let více. A to při třetinové mzdě. Ziskovost na území ČR je asi o jednu pětinu vyšší než v Německu, jenže to neumíme přetavit do mezd. Jsme zemí, která generuje vysokou ziskovost, ale ta ziskovost se vyvádí ven, a bohužel i na úkor mezd. Odhad je, že množství peněz, které se vyvádějí, je dokonce dvojnásobné, ne 300 miliard, jak se uvádí, ale až 600 miliard. V Česku je celá výrobní jednotka daného produktu, ale jiná zahraniční společnost přiveze účetně součástky na ten produkt a pak to další subjekt prodává venku. A česká firma má marži pět procent. Tento model nám nevyhovuje.
Nenesou však na tom všem svůj podíl také odbory?
Nesly by, kdyby měly spolurozhodovací kompetenci. Třeba tak, jako tomu je v Německu.
Staří odboráři vám vyčítají, že už skoro nestávkujete.
Buďme rádi, že hledáme cestu k dohodě a ne cestu k rozvratu. Když se zvýší počet stávek, sníží se logicky produkce ekonomiky. Stávky jsou krajní mez. Nejdelší stávka u nás trvala u jedné vysoce ziskové zahraniční firmy devět dnů, odboráři vyhráli úplně všechno. Všechno! Naší zbraní je ale hlavně vyjednávání.