Biden, pardon, Trump zatím poráží Trumpa
USA: kdyby byly výsledky letních průzkumů spolehlivé, historie by se psala jinak
Až se ode dneška přesně za tři měsíce Američané probudí, měli by se dozvědět, jestli Trump vymetl s Bidenem, nebo Biden s Trumpem. Pokud vám experti budou tvrdit, že Biden už to má v kapse, možná to budou ti, kteří v únoru říkali, že v kapse už to má Trump.
Faktem je, že Trumpova čísla jsou teď katastrofální.
Ale kdyby byly letní průzkumy spolehlivé, vítězem studené války by byl prezident Michael Dukakis a na George Bushe staršího by se matně vzpomínalo jen jako na toho vytáhlého viceprezidenta v Reaganově stínu. Prezidentem by tak nebyl ani Bush mladší a dějiny by šly jinak. V létě 1988 vedl Dukakis nad Bushem seniorem o 14 bodů. A za tři měsíce skončil totálním K. O.
Koneckonců, ani Trump před čtyřmi roky ani v jednom průzkumu nad Hillary Clintonovou nevedl.
To neznamená, že na cestě je další zázračné bodlo do šibenice z půlky hřiště v poslední minutě. Trump sice vykládá, že průzkumy jsou jen fantazírování, ale nedávno vyhodil šéfa své kampaně, což je tiché přiznání, že propadá roštem.
Pravda ale také je, že nynější celostátní průzkumy, kterými se Amerika pořád krmí, toho moc o výsledku nevypovídají. Mnohem zajímavější jsou čísla, která nemají publicitu. Například: Biden vede mezi středovými voliči nad Trumpem o 33 bodů, mezi ženami o 22 bodů, mezi nezávislými o 21 bodů. Trump si jen zuby nehty drží svou většinu mezi bělochy, což byl jeho fanklub.
Ale je tady i jiný průzkum, pořídila ho firma Rasmussen, která nejčastěji trefuje výsledky voleb. A ptala se pravděpodobných voličů, což je důležité. V něm Trump a Biden běží tělo na tělo. Ten první má 45 procent a druhý 47 procent. Takže nic nemusí být tak jednoznačné, jak se to na první pohled jeví.
Přesto je Trump tím, kdo se musí škrábat z jámy vzhůru. Biden se sice skrývá před koronavirem ve sklepě, ale jako by právě držel Bílý dům. Útočit musí Trump.
Jde o to, jak to udělá. Tyto volby jsou totiž výjimečné tím, že oba soupeři, Trump i Biden, mají každý vynikajícího pomocníka. Trumpův se jmenuje Biden, Bidenův Trump.
Biden nezískává procenta proto, že je Biden, nýbrž proto, že je lidé nechtějí dát Trumpovi. Jen jedna třetina z lidí, kteří by ho volili, by to udělala proto, že mu fandí. To je neuvěřitelně slabý výsledek. Bidenovi Trump nahání vodu tolik, že Biden nemusí vůbec nic, jen stačí mlčet. Zbytečné půtky na sítích, které by za něj měl vést jeho kočí, a programová roztěkanost, nedisciplinovanost. Na to vše se vrhají média jako pirani u brodu, ignorují důležité a cupují a zvětšují, co se jim hodí. Někdy jim i stačí říkat jen pravdu. Klasika: Trump prohlásí, že nechal omezit testování na koronavir, aby Amerika neměla tolik případů, což jeho píáristé několik dnů pracně převracejí v žert, což on nakonec sestřelí slovy: „Já nežertuju.“
Ale změna v chování pořád není klíč ke znovuzvolení. To hlavní je ekonomika a velký plán. Do Ameriky se zakousl koronavirus, sežral prosperitu a do toho přišel náhlý boj proti rasismu, tedy demonstrace, ale i rabování, anarchie a zločin.
Aby byl Trump opět zvolen, musí se ekonomika zmátořit. A to rychle. Volby jsou 3. listopadu, jenže poslední čísla o stavu zaměstnanosti vyjdou začátkem října a budou odrážet zářijový stav. Září je za měsíc. To je míň času než od exekutora.
Republikánští experti radí, že rozhozená Amerika musí dostat i něco pro ucho a srdce. Směr, plán, pozitivní vizi, něco jako „zachovejme americký způsob života“, tedy tradici proti multikulturalismu, přičemž to první je individualismus a rovná práva, to druhé snůška skupin různých kulturních identit seřazených podle stupně ublíženosti.
Zatím ale nebylo nic takového slyšet, Trump maří čas lapáním much ve svých malých šarvátkách s nulami, takže Biden rostl prostým mlčením ze sklepa. Je to hodnoceno jako Bidenova chytrá taktika – ať se Trump ufackuje sám. Jednou ale možná republikáni začnou připomínat Americe, jak bídný růst měla za časů dvojice Obama–Biden. Nebo že Biden chce zvýšit daně. Nebo se jí zeptají, zda si opravdu přeje nastolení pokrokářské nirvány. To asi přiměje nerozhodnuté, aby se opět trošku zamysleli.
A tím jsme u další výjimečnosti této kampaně. Zatím nedošlo ke přímým střetům. Oficiálně bojuje Trump s Bidenem, ale ve skutečnosti Trump zápasí jen sám se sebou. Je to těžký, chaotický a možná i marný boj.