Vrací se pravá Sparta?
Už žádné hokus pokus posily: fotbalová Sparta je rozumnější a sází na osvědčené značky.
Moc jsem se sem těšil, je krásné se do Sparty vrátit. Už se nemůžu dočkat, až zase nastoupím v rudém dresu.
Dorazil s vlasy elegantně načesanými dozadu, v padnoucím tmavém obleku. V uvítacím videu pro klubový web si pochutnal na boloňských těstovinách od slavného kuchaře Emanuela Ridiho a odhodlaně vyhlásil: „Chci hrát o tituly a trofeje!“
Fotbalová Sparta včera těsně před odjezdem na soustředění do rakouského Bad Kleinkirchheimu s nadšením přivítala Ladislava Krejčího, klubového patriota, který dorazil z italské Boloni jako další zvučná letní posila.
Předtím už získala Ondřeje Čelůstku, v národním týmu stopera číslo jedna.
Hostování z Fiorentiny si o další rok protáhne jiný obránce Dávid Hancko, hlavní postava jarního sparťanského obrození.
A brzy může dorazit i středový univerzál David Pavelka, další odchovanec, za kterým svítí 22 reprezentačních zápasů. Zatím jednání s tureckou Kasimpasou vázne, ale na sparťanském seznamu je pracovitý záložník hodně vysoko.
Na chválu je brzo a zvlášť v případě Sparty, která roky sekala chyby, je rozumné s ní šetřit.
Ale teď se po dlouhé době zdá, že dělá smysluplné kroky.
Až s koncem uplynulé sezony se jí povedlo definitivně zbavit pozůstatků experimentu s italským trenérským šarlatánem Stramaccionim, který přinesl příval přeceněných zahraničních posil a nadlouho rozklížil kabinu i finanční smysluplnost.
Teď, když se Sparta nákladných a přitom nepotřebných jmen definitivně zbavila a kádr pročistila, má konečně šanci začít nanovo.
A jistě si uvědomuje, že by bylo trestuhodné ji zahodit.
Místo skákání z extrému do extrému se na Letné musí konečně držet koncepce, kterou už dlouho avizuje sportovní ředitel Tomáš Rosický: vychovat vlastní talenty, dát jim šanci růst v áčku a přivádět prověřené a oddané borce, kteří na ně dohlédnou a měli by umět ustát i kritické momenty.
Příchod Krejčího, Čelůstky a případně Pavelky do téhle idey zapadá, ačkoli s sebou také nese rizika.
Předně věk: Čelůstkovi je jedenatřicet, Krejčímu osmadvacet, Pavelkovi o rok víc. Řada evropských týmů – a neplatí to jen pro naprostou špičku – nakupuje jinak. Uvažuje v horizontu několika následujících let a cílí na hráče kolem pětadvaceti, kteří se ještě mohou posouvat a táhnout tým několik dalších let nebo udělat krok výš a vyplatit se finančně.
Sparta ovšem cítí šanci na okamžitý úspěch, namlsaná ziskem poháru má hlad po trofejích. A tak jedná vlastně logicky. Přivádí mazáky, kteří by měli být na vrcholu sil a okamžitě pomoct, bez dlouhého času na rozkoukání.
To vše v ideálním případě, realita může být odlišná. Ať už u dlouho zraněného Pavelky, nebo třeba právě u Krejčího. V Itálii mu pořádně vyšla jen první sezona, během které nahrál na osm gólů. V dalších třech čísla padala dolů: méně startů, celkově za tři roky jen čtyři asistence a jediná trefa. Jestli bude v Česku hned znovu vyčnívat, to je otázka. Přesto jeho příchod dává logiku. Sparta teď víc než kdy jindy potřebuje vsadit na to, čemu Angličané říkají „bond“: propojení s klubem, jasné pouto, které hráče donutí vymáčknout ze sebe něco víc. „Kontakt jsem nikdy nepřetrhal, vždycky budu mít se Spartou silné pouto,“vyprávěl včera Krejčí. „I proto jsem zpátky.“Přístup a ochota se pro rudý dres rozkrájet může strhnout ostatní a přinést procenta navíc, která Spartě v posledních letech viditelně scházela, aby se se Slavií či Plzní vůbec mohla rovnocenně měřit. Rozhodně může stavět i na tom, že si mužstvo skládá trenér Václav Kotal, který ho během jara přenesl přes bahno až k pohárovému prvenství. Dokázal, že vizi má. Navzdory tomu, že dva (případně tři) reprezentanti jsou nákladnou investicí co se gáže týče, měli by se snadno naroubovat do nového systému, na který chce Kotal Spartu během léta přeučit: tři obránci, pět záložníků, dva útočníci. Běhavý Krejčí (neplést si ho s defenzivním štítem, který se jmenuje úplně stejně) zvládne pozici křídla, obránce, případně halvbeka. V Boloni si na pendlováni zvykl a rozšířil si rejstřík postů.
Čelůstka by mohl s Hanckem a dalším silákem Štetinou vytvořit silnou trojku, přes kterou se soupeřům bude těžko přecházet.
A Pavelka? Spolehlivost uprostřed zálohy Sparta potřebuje. Dříč z Kasimpasy je úplně jiný typ než gabonský svéráz Kanga, který sice ostatní převyšoval fotbalovou kvalitou a efektivitou, ovšem vymykal se i sobeckým přístupem.
Poté, co neprodloužil smlouvu, hledá Sparta způsob, jak si zvyknout na život bez něj: a přeprogramování na nový systém jí může prospět.
Zásadní bude, jaké úkoly Kotal svěří kapitánu Dočkalovi, který na jaře chvílemi vadl. S ním v sestavě Spartě ve středu hřiště schází rychlost, o to víc bude potřeba dravost na křídlech a v útoku, kde se v novém rozestavení otevírá prostor pro zázračného Hložka, který doteď přivykal pozici na kraji hřiště.
S ním a dalším talentem Karabcem může mít Sparta zajímavou budoucnost, chováním na přestupovém trhu pro změnu připomíná návrat starých časů – a nejen díky Krejčímu, se kterým mají fanoušci spojenou doposud poslední úspěšnou sparťanskou éru.
Podobně totiž Sparta posilovala v dobách, kdy v Česku neměla konkurenci. Při budování týmu sázela na ověřené značky, dostatečně prověřené ligou či reprezentací – ne na hokuspokus předražená jména ze zahraničí.
Teď se k původní strategii vrací. A může to být důležitý krok vpřed.