Bejrút den poté: jen zkáza a zmar
Mohutná úterní exploze si vyžádala nejméně sto obětí a tisíce zraněných
BEJRÚT Takovou katastrofu nezažil dvoumilionový Bejrút ani v nejhorších dobách občanské války.
Mohutná úterní exploze poničila polovinu městských čtvrtí. Tamní přístav, centrum výbuchu, se změnil v hromadu trosek.
Podle libanonského Červeného kříže nejméně 100 lidí zahynulo, ale po dalších včera záchranáři pátrali, takže tragická bilance bude podle všeho narůstat. Okolo 300 tisíc lidí přišlo o střechu nad hlavou. Škody se odhadují na pět miliard dolarů. Mohutná exploze byla slyšet až na 200 kilometrů vzdáleném Kypru.
A příčina? Podle úřadů způsobilo katastrofu nějakých 2 700 tun dusičnanu amonného, uskladněných v přístavním skladu. Ležely tam už pět let poté, co byl zkonfiskován z obchodní lodi. Původní spekulace o terorismu se nepotvrdily.
Výbuch zřejmě následoval podle agentur jen krátce poté, co jednu z přístavních budov zasáhl požár. „Na chvíli jsem po silném výbuchu úplně ztratil sluch, pak už se ozýval jen tříštivý zvuk rozbíjeného skla, jak padalo z okolních budov,“líčil hrůzné okamžiky Hadí Nasralláh, jeden z těch, co přežili.
Lidé včera pátrali po svých blízkých. Ulice města byly zaplněny nepřehlednou změtí trosek a poškozených aut. Byl to obraz naprostého zmaru. Nad sutinami domů se včera stále vznášel kouř z výbuchu. „Žádná slova nemohou dostatečně vyjádřit hrůzu, jež zasáhla Bejrút, který se změnil v místo katastrofy,“prohlásil libanonský prezident Michel Aún.
Lidé z poškozených domů se stěhovali ke svým přátelům. Společně poslouchali rozhlasové reportéry, kteří četli jména zraněných či pohřešovaných. Podle českého ministerstva zahraničí nebyli mezi oběťmi žádní čeští občané.
Česká velvyslankyně Michaela Froňková uvedla, že poškozeny byly všechny zahraniční diplomatické mise, které jsou v centru města. Zraněna byla kromě jiných i manželka nizozemského velvyslance. Česká ambasáda ale sídlí na opačném konci města než zdevastovaný přístav. Bejrútské nemocnice, už beztak přeplněné kvůli epidemii koronaviru, včera kolabovaly. Některé z nich výbuch zcela zničil, ty zbylé nezvládaly akutní příjmy výbuchem zraněných pacientů.
Silný výbuch, který vyvolal otřesy srovnatelné se zemětřesením o síle 3,5 stupně mezinárodní škály, překonal vše srovnatelné z dob libanonské občanské války. V letech 1975 až 1990 byl Libanon dějištěm bratrovražedného konfliktu mezi křesťanskými a muslimskými milicemi, který nenávratně změnil bývalé „Švýcarsko Blízkého východu“v nepřehledné bojiště.
Nic srovnatelného svým rozsahem s úterním výbuchem však dosud Bejrút nezažil.
Síla exploze vyrazila skla dokonce i na devět kilometrů vzdáleném mezinárodním letišti.
Životodárná tepna
Bezpečnostní složky včera uzavřely celé okolí katastrofy. Na místo přijely masivní buldozery, které zahájily odklízení trosek.
Proplétaly se mezi zkroucenými ocelovými konstrukcemi, mezi kterými se vršily hromady skla a betonových sutin. „Oběti nacházíme doslova na každém kroku,“uvedl šéf libanonského Červeného kříže George Kettani.
Bejrútský guvernér Marván Abbúd informoval, že úřady se snaží pro lidi zajistit jídlo, vodu a provizorní přístřeší. Současně vyjádřil obavy, že počet obětí ještě poroste. Kabinet vyhlásil stav nouze.
Podle mnohých Libanonců přitom nemohla přijít katastrofa v horší chvíli. Zemi ovládá beznaděj.
Libanon žije už dlouho v nejistotě kvůli trvající pandemii koronaviru. Vzhledem k přetrvávající ekonomické krizi ztratili mnozí už dávno svou práci. Kvůli měnové krizi mnozí ztratili i své celoživotní úspory.
Zemí otřásaly už měsíce sociální protesty nespokojených Libanonců, kteří prožívají nejhorší ekonomickou krizi za mnoho dekád.
Občanská rebelie teď může ještě zesílit. Na veřejnost pronikly zprávy, že politici bezpečnostní rizika v přístavu dlouho přehlíželi.
Guvernér Marván Abbúd uvedl, že už před šesti lety byla vypracována bezpečnostní studie, která varovala před možností exploze. Mluvilo se o překračování norem a nevhodném umístění chemikálií v blízkosti městského centra, ale nikdo z odpovědných činitelů se varováním nezabýval.
Podle ředitele přístavu Hasana Kurajty žádaly celní i bezpečnostní orgány o odvoz nebezpečného materiálu, ale nic se nedělo.
Podle libanonských úřadů probíhá vyšetřování katastrofy, zatčeno bylo údajně několik osob, které měly na starosti bezpečnost přístavu. „Je třeba co nejdříve zjistit, co se vlastně stalo, a potrestat viníky,“uvedl prezident Aún.
Přetrvávají obavy, jak bude zajištěn dovoz důležitého zboží. Poničený přístav představoval pro zemi klíčovou dopravní spojnici. Země přitom mnoho důležitých potravin dováží.
„Přístav v Bejrútu představuje životodárnou tepnu, kudy proudí naše energetické suroviny i léky,“vysvětluje analytik Sami Nader, šéf Levantského institutu pro strategické záležitosti.
Libanon proto vyzval mezinárodní společenství ku pomoci. Jeho žádost včera vyslyšela řada států. Mezi jinými se ozvalo i Polsko, Rusko, Francie, Německo či středomořský Kypr.
Česko vysílá speciální hasičský tým vycvičený na vyprošťování lidí zavalených v troskách.
Libanonský ministr hospodářství Raoul Nehme uvedl, že země nyní potřebuje především potravinové rezervy na nejméně tři měsíce, aby se vyhnula tomu nejhoršímu.