Může se to stát i v Česku, máme toho tuny, říká expert

Už teď je jasné, že se výbuch v Bejrútu zařadí mezi největší nejaderné exploze historie. „Je to obrovské množství, které se dá přirovnat k výbuchu malé atomovky,“říká v rozhovoru Jan Havlík, anorganický chemik z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Podle všeho je za katastrofou výbuch stovek tun dusičnanu amonného. Co je to za látku?

Průmyslové hnojivo, kterého se po světě vyrábějí desítky milionů tun ročně. Kromě zemědělství se používá také jako výbušnina. Třeba pardubická Explosia vyrábí asi tři druhy výbušnin, kde je obsažena tato látka. Výhoda dusičnanu amonného je, že je levný. Jde o hodně běžnou věc, ale bohužel, za určitých okolností může dojít k tomu, k čemu došlo v Bejrútu.

A ty okolnosti samozřejmě všechny zajímají. Nejspíše došlo k tlakové vlně, která zapříčinila výbuch. Můžete to více popsat?

Dusičnan amonný se při zahřátí bezvýbušně rozkládá na oxid dusný – tedy tzv. rajský plyn a vodní páru. Jestliže však dojde k iniciaci nějakou jinou výbušnou látkou, může tento rozklad proběhnout explozivně. Pevná sůl se v mžiku přemění na plyny, které jsou horké. Vznikne obrovské množství plynu, které roztrhá všechno v okolí. I proto je dusičnan amonný zároveň látka vyhledávaná teroristy. Než přišlo 11. září, byl nejkrvavější teroristický útok v USA ten z Oklahomy, kde atentátník použil právě dusičnan amonný.

Donald Trump tvrdil, že šlo o teroristický útok. Hojně citovaný americký expert dodal, že červený oblak po výbuchu neodpovídá explozi dusičnanu amonného. Prý by to byl žlutý, nikoliv červený mrak. Co vy na to?

Byl tam i černý mrak, z toho skladu se valila spousta dýmu. Červená barva znamená, že tam ve velkém množství vznikal zrzavě zbarvený oxid dusičitý, který je vedlejším produktem té chemické reakce. Výbuch předpřipravené bomby? Asi ne. Byť samozřejmě se dusičnan amonný i jako výbušnina používá.

Běžnější je ale jeho široké využití v celém průmyslu. Já spíš předpokládám, že vedle toho skladu něco explodovalo a tlaková vlna prvního menšího výbuchu následně iniciovala explozi celého skladu.

Může se něco podobného stát v Česku?

Může, samozřejmě. U nás se ale samozřejmě skladuje a uchovává tahle látka v jiných podmínkách. Daleko přísněji. Ale určitě jsou tady toho hnojiva ve skladech tuny a nikdy nemůžete říct, že se to v Česku nemůže stát…

Nedá se ta výbušná látka v hnojivech nahradit něčím jiným, bezpečnějším?

Dusičnan amonný obsahuje velké množství dusíku. Navíc v něm je ještě čpavek. Vy potřebujete dát rostlinám co nejvíce dusíku, takže potřebujete nějakou látku, která ho obsahuje hodně. A hlavně: která je levná. A to přesně dusičnan amonný splňuje. Používá se také močovina, která ho rovněž obsahuje dost, ale ta se o dost hůře skladuje, protože se rozkládá. Tohle je extrémně levné a extrémně účinné. Dusičnan amonný má skutečně spoustu výhod. Problém je s tím, že s ním v Bejrútu zacházeli tak, jak s ním zacházeli… Ona je to jinak relativně bezpečná látka – můžete do ní mlátit kladivem a nic se nestane.

Dusičnan amonný má spoustu výhod. Problém je s tím, že s ním v Bejrútu zacházeli tak, jak s ním zacházeli.

Možná se na závěr zeptám jako laik hloupě: když si koupím v nějakém hobbymarketu hnojivo, dám ho do zahradního domečku a doma mi třeba bouchne plyn, může to hnojivo vinou tlakové vlny rovněž explodovat?

Ne, to ne. Tato hnojiva v hobbymarketech jsou ve srovnání s těmi průmyslovými opravdu hodně ředěná, takže by k ničemu takovému dojít nemohlo.