Park býval vstupní branou
Do parků Prahy 2. Vyšehrad i Folimanku zdobí hradby. Riegrovy sady nabízejí skvělý výhled
Pro velkou část návštěvníků metropole je dnes hlavní přístupovou cestou některá z dálnic, například D1 s navazující severojižní magistrálou a Nuselským mostem. Před staletími se však do Prahy vstupovalo v jejím současném středu. Přijíždějící z jihu či východu vítala Táborská brána na Vyšehradě, vybudovaná okolo roku 1640.
V historii Vyšehradu a jeho okolí se velmi dobře vyzná Drahomíra Kolmanová, která měla pod sebou po dlouhých 27 let až do konce letošního července správu zeleně na Vyšehradě. Kolmanová je naší průvodkyní na začátku výletu, který povede územím Prahy 2.
„Dřívější Táborskou silnici, dnešní ulici V Pevnosti, začalo město budovat v roce 1882 za hraběte Chotka. Podél cesty byla vysázená alej akátů, poslední z nich se dochoval u žlutého domku před Leopoldovou bránou a je to nejstarší strom rostoucí na veřejném místě Vyšehradu. Starší už je na Vyšehradě pravděpodobně jen lípa v zahradě proboštské rezidence,“vysvětluje Kolmanová.
Cesta, která vedla přes Vyšehrad, už v druhé polovině 20. století nestačila
PRAHA
tehdejšímu provozu. Jedním z důkazů, že cesty zde byly užší a dokonce měly i jinou trasu, je zazděný jeden ze vstupů do rotundy svatého Martina, do které se dříve vcházelo ze směru ulice V Pevnosti.
Dokud se Drahomíra Kolmanová na Vyšehradě starala o zeleň, neměla čas se posadit a jen tak rozjímat, což se změnilo a dnes nabízí tip na zajímavé místo s lavičkou. Není to v turisticky navštěvovaných bodech, jako je vyhlídka nad Vltavou či hřbitov Slavín s bazilikou sv. Petra a Pavla.
„Velmi příjemné je například místo u zdi kapitulních rezidencí,“říká Kolmanová. A dodává, že kromě růží má na místě oblíbenou i jednu bezinku.
Návštěvu Vyšehradu doporučuje také radní pro kulturu Prahy 2 Jaroslav Šolc (Občané za spokojené bydlení). Vycházku je podle něj dobré spojit s návštěvou představení zdejší divadelní Letní scény.
Na Vyšehradě se také konají zajímavé prohlídky podzemních kasemat, a dokonce je možné zajít i na komentované vycházky nazvané Za historií a tajemstvím Vyšehradu.
Hradební zeď ve Folimance
Návštěva pevnosti, která vznikla na místě historického hradiště, je ale pouze začátkem našeho výletu po Praze 2. Štafetu průvodce přitom převzal radní Šolc. Vyšehrad opouštíme majestátní Cihelnou branou, ze které se také vychází na prohlídky zdejšího podzemí. My se ale vydáváme ulicemi Vratislavova, Přemyslova a dále podchodem pod železnicí do ulice Na Slupi, která nás přivádí k parku Folimanka. Ani zde naší pozornosti neuniknou hradby. I když nejsou součástí žádné ucelené pevnosti jako v případě Vyšehradu, jsou velmi cennou připomínkou minulosti. V letech 1348–1350 je nechal postavit Karel IV. Hradební zeď o původní délce zhruba 3,5 kilometru měla chránit Nové Město Pražské. Hradby tehdy vedly z oblasti Těšnova dnešní ulicí Na Poříčí, dále na západ dnešní magistrálou až ke Karlovu a odtud dolů k Botiči a napojily se na opevnění Vyšehradu. Byly většinou asi dva metry silné a podle terénu 8 až 10 metrů vysoké. Při procházce Folimankou si můžeme prohlédnout poslední stovky metrů této kdysi velmi strategické stavby. „Zrovna Folimanka je celkem rozlehlý park, který ale není příliš navštěvovaný, přitom jde o místo přímo vybízející k odpočinku či sportovnímu, a dokonce i kulturnímu vyžití – za dva týdny tam naše městská část bude pořádat koncert,“připomíná radní pro kulturu z Prahy 2 a přiznává, že sám také velmi rád navštěvuje nedaleké albertovské stráně.
Havlíčkovy a Riegrovy sady
Jen pár stovek metrů proti proudu Botiče leží v sousedství tohoto potoka další významný park – Havlíčkovy sady. Ty stojí za návštěvu z celé řady důvodů. Velmi pěkná je například nedávno opravená Gröbova vila, v parku je i kavárna, malá vinice dává tušit, že nebude chybět ani vinný sklep.
„Doporučuji také nedávno zrekonstruovaný altán, odkud jsou zajímavé výhledy. A před časem byla opravena i umělá jeskyně,“dodává Šolc.
Exkurze po parcích Prahy 2 nemůže vynechat ani Riegerovy sady, které skýtají nejen zajímavé výhledy na Hradčany, Petřín a velkou část pražského centra. „Hlavní promenáda v Riegrových sadech byla nedávno pojmenována po Pawlu Adamowiczovi, bývalém starostovi Gdaňsku, který byl loni zavražděn. Byl politikem myšlenkově velmi blízkým Václavu Havlovi,“připomíná radní z Prahy 2.