Elektrokola se vymkla kontrole
Bezohlední jezdci na kolech s pohonem ohrožují sami sebe i přírodu
Zoblíbeného pomocníka méně zdatných nebo pohodlnějších cyklistů se stává hrozba pro lidi i přírodu. Z jezdců na elektrokolech je „přemnožený druh“.
Letos k tomu přispěla i koronavirová nákaza. Mnozí Češi kvůli ní místo u moře tráví dovolenou doma. A za ušetřené peníze si pořídili novou „hračku“– kolo s motorem.
Počty prodaných elektrokol strmě rostou a podle odhadů jich u nás brzo bude půl milionu.
Spolu s tím přibývá stížností na jejich řidiče od ochránců přírody i varování lékařů.
Podle správců národních parků se díky elektrokolům návštěvníci dostávají do míst, kam by se dříve nedostali, a příroda ztrácí klid i tam. Neukáznění jezdci si navíc pletou turistické cesty s cyklostezkami.
Množí se i úrazy jezdců. Elektrokolo je díky baterii rychlejší, ale také mnohem těžší než obyčejné, a má tak jiné jízdní vlastnosti. „Mohu potvrdit, že počty úrazů na elektrokolech přibývají,“říká tiskový mluvčí Záchranné služby Libereckého kraje Michael Georgiev. Spektrum zranění je pestré od drobných oděrek až po ty fatální.
V Česku je totiž oblíbené „vylepšování“elektrokol, ačkoli smějí podle předpisů jezdit na silnicích i cyklostezkách maximálně pětadvacítkou. Jednoduchá úprava – přečipování – zrychlí stroj na dvojnásobek i více. Nehody v takové rychlosti bývají hrozivé.
„V uplynulých třech letech jsme zaznamenali téměř dvě desítky smrtelných úrazů osob, které řídily jízdní kolo s pomocným pohonem,“potvrzuje ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič. V těchto případech nejsou zahrnuty úrazy, ke kterým došlo mimo silnice, například v terénu v horách.
Na jasný závěr, že elektrokolo je nebezpečné, je to malý vzorek. „Zobecnit však lze fakt, že zvyšující se používání elektrokol na českých silnicích se projevuje i ve zvyšujícím se podílu u nehod,“říká Frič.
Na hřebenech Krkonoš nebo třeba u rozhledny na šumavském Poledníku se objevuje v posledních letech stále více cyklistů. Ale zatímco dříve byla jízda nahoru vyhrazena jen pro zdatné sportovce, dneska tam motorek elektrokola vytlačí každého. A kdo ještě nemá kolo vlastní, tomu ho rádi zapůjčí v půjčovnách, kterých rychle přibývá. Správci parků z expanze elektrokol velkou radost nemají a začínají je považovat za hrozbu pro chráněnou přírodu.
„Cyklista musí na hřebeny vyšlapat, a tak nahoru dorazí, řekněme, v deset. Elektrokolo tam může být už v osm. To výrazně zkracuje dobu, kdy má příroda klid a kdy může regenerovat bez hluku,“popisuje situaci mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Ochranáři už loni pozorovali jeden jev způsobený rostoucím počtem cyklistů a turistů. Z jelenů se v turistické sezoně stávají noční zvířata. Přes den spí a pasou se v noci, zatímco běžně to je naopak.
Stejné to je i na Šumavě. „Lidé díky elektrokolům pronikají hlouběji do přírody, kam by se normálně neměli šanci dostat,“říká mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Například výlet do okolí Březníku pěšky už by byl pro některé seniory namáhavý, na elektrokole jsou tam za 20 minut.
Přejetý had
Konkrétní případ střetu divočiny s koly letos popsali v Podyjí. „Už jste někdy v národním parku viděli přejetého hada nebo jiné zvíře, které nestačilo utéct před kolem? My bohužel ano. Už desítky,“uvádí na svém Facebooku Správa Národního parku Podyjí. Elektrokolo je ještě nebezpečnější. Jezdec s elektrokolem je rychlejší a kvůli baterii a motorku i těžší. V Podyjí apelují na cyklisty, aby na kole po celém národním parku jezdili pouze po vyznačených cyklostezkách a i na nich byli maximálně ohleduplní ke svému okolí. „Bohužel, cyklistů, kteří nerespektují žádná pravidla a ani bezpečí svoje či ostatních, přibylo nad únosnou mez,“uvádí park.
V národních parcích mohou cyklisté jezdit jen po speciálně vyznačených cyklotrasách. „Často se diví, když dostanou pokutu za to, že jedou po asfaltce, kde ale trasa vyznačená není,“varuje Dvořák. Jako příklad uvádí oblíbený Poledník u Prášil. Tam vedou tři cesty, ale jen po jedné mohou jet lidé na kolech. Zajímavým fenoménem posledních let je i nevraživost mezi jezdci na elektrokolech a ostatními návštěvníky, kteří jim nadávají. „Registrujeme střety mezi cyklisty, turisty a elektrokolisty. Když kolem vás prosviští elektrokolista, budí to nevraživost,“uvádí Drahný. „V některých případech může kolo škodit i cestám, pokud jede padesátkou a prudce zabrzdí, tak cestu roztrhá,“popisuje Drahný.
Přelidněná sezona
V horách ale letos nepřibylo jen elektrokol. „Místa jako prameny Vltavy jsou Václavák. Tak vypadá letošní sezona na Šumavě,“popisuje náčelník Horské služby Šumava Michal Janďura.
Správci parků se shodují, že hory jsou letos díky covidu plné a v Krkonoších už začali návštěvníky usměrňovat. V půlce června přibyla opatření na Sněžce. Bariéra má zabránit neukázněným turistům ničit unikátní horskou přírodu. „Sítě zafungovaly dokonale. Prakticky se nevyskytl jediný prohřešek, kdy by je někdo přelezl a usedl do alpinských trávníků, které jsou pro nás tak cenné,“popisuje Drahný. Lidé ale na louky šlapají hned v místech, kde bariéra končí, ač by to také neměli dělat. „Dva týdny zpátky jsme na Sněžce instalovali dalších 150 metrů bariér a u Slezského domu jsme ke 300 metrům přidali dalších tři sta,“vypočítává Drahný.
Už jste někdy v národním parku viděli přejetého hada nebo jiné zvíře, které nestačilo utéct před kolem? My bohužel ano.