První živý krokodýl v českých zemích
Musím přiznat, že „brněnského draka“, který visí u stropu tamní Staré radnice, jsem ještě neviděl. Zato jsem teď o prázdninách navštívil jeho český protipól: draka budyňského. Mohl jsem si ho dokonce prohlédnout úplně zblízka, protože na hradě v Budyni nad Ohří mi k němu paní průvodkyně ochotně přistavila hliníkové schůdky.
Oba „draci“, v Brně i v Budyni, jsou samozřejmě vycpaní krokodýli. Brněnský je větší a lépe zachovalý, budyňský menší, poznamenaný zubem času a zejména dávnými požáry. K oběma se vážou legendy a oba mají pozoruhodnou historii.
V případě brněnského krokodýla je to pohříchu historie poněkud nejasná. Kdy a jak se do Brna dostal? Že by sem „draka“darovali Trutnovští v roce 1024, jak praví nejznámější z legend, je nemožné již proto, že Brno tehdy ještě neexistovalo. Současně se jeví nepravděpodobná i stará zpráva vyjmutá kdysi z báně radniční věže, podle níž byl krokodýl roku 1608 darem tureckých poslů králi Matyášovi II. – o opravách a odčervování vycpaniny totiž existují záznamy ještě z doby před uvedeným rokem. A tak brněnský krokodýl zůstává předmětem dohadů a zejména legend.
Naopak zprávy o budyňském krokodýlovi jsou celkem jednoznačné. Ze své cesty do Palestiny a Egypta, na kterou se vydal roku 1522, ho na své sídlo v Budyni nad Ohří přivezl Jan IV. Zajíc z Hazmburka. A opravdu tohoto konkrétního krokodýla – nebo spíš jeho pozůstatky – můžete pod jedním z klenutých hradních stropů vidět dodneška.
Ano, krokodýl uchovávaný v Budyni nad Ohří je celý zčernalý, jeho povrch jako by byl z asfaltu a chybí mu tlapy i kus ocasu – ale podle všeho opravdu přestál pět set let. Půl tisíciletí! Ani tedy nepřekvapí, že jde údajně o nejstarší vycpané zvíře ve střední Evropě. Dlouho, předlouho přitom visel v podloubí místní radnice, kde ho dostihly četné požáry města, včetně toho největšího roku 1759.
Ale úplně nejzajímavější je na budyňském krokodýlovi skutečnost, že ho Jan IV. Zajíc z Hazmburka přivezl z Egypta živého. To je něco úplně neuvěřitelného! Živý krokodýl byl na počátku 16. století přepraven ze severní Afriky až do střední Evropy!
Tento krokodýl prý potom velmi krátce žil ve vodním příkopu v Budyni nad Ohří, jehož podobu si můžeme představit díky ilustraci ve spisu Diadochos od Bartoloměje Paprockého z Hlohol a Paprocké Vůle.
Budyňský krokodýl je tak nejen – jak se opakovaně uvádí – asi nejstarší středoevropskou vycpaninou, ale především dokladem o nejspíše prvním držení živého krokodýla v českých zemích. Doporučuji zajet se na něj podívat. A při své návštěvě nevynechte hradní Zlatý sál, kde je tento krokodýl vyobrazen na jedné z renesančních fresek.