Hra o 30 milionů turistů

Město bude řešit, zda jít proti výstavbě druhé ranveje

O plánech na rozšiřování druhého terminálu ruzyňského letiště a výstavbu paralelní dráhy informovalo už loni na podzim jeho vedení. Celkové plánované investice by měly dosáhnout 55 miliard korun. Rozvoj letiště chce ale zbrzdit náměstek primátora Prahy pro životní prostředí Petr Hlubuček (Spojené síly pro Prahu / STAN).

Podle předsedy představenstva Letiště Praha Václava Řehoře je letiště na hraně své kapacity a bylo nuceno už loni část letů v exponovaných časech odmítat. Ještě před začátkem koronavirové krize se také počítalo s tím, že opět stoupne počet cestujících, kterých loni odbavilo letiště bezmála 18 milionů.

Pokud by se letiště rozšířilo, mohlo by pojmout zhruba 30 až 40 milionů cestujících. Takového nárůstu se ovšem obávají okolní městské části, ochránci přírody i vedení hlavního města. To totiž už dlouhodobě bojuje s problémy, které se pojí s velkým množstvím turistů.

Pojme Praha více turistů?

Právě nedávné období, kdy se Praha vylidnila kvůli viru, otevřelo prostor pro diskusi o nastavení podmínek pro turismus, čímž se dostalo i na novou ranvej. Náměstek Hlubuček je navíc i starostou městské části Lysolaje, která blízkostí letiště trpí, proto chce debatu na schůzi pražských radních otevřít.

Podle Hlubučka nebyla především dosud zdůvodněna opodstatněnost rozšiřování letiště či zodpovězena otázka, komu by měla nová kapacita přesně sloužit, když turistů bylo před koronavirem tolik, že to způsobovalo spíše potíže.

Podobnou otázku, zda má hlavní město kapacity na více turistů, si klade také organizace Arnika. „Už s 8 miliony návštěvníků ročně se centrum změnilo v turistický skanzen a ceny nájmů se neúměrně zvýšily kvůli expanzi krátkodobých pronájmů,“míní Lenka Kužvartová z neziskové organizace, která s výstavbou dráhy nesouhlasí.

Letiště ovšem argumentuje tím, že investice jsou důležité z hlediska nutných oprav i ekonomiky, protože sektor cestovního ruchu se podílí přibližně třemi procenty na celkovém HDP Česka. „Dlouhodobé investice do modernizace letiště jsou plánované nikoliv s ohledem na momentální nebo krátkodobý vývoj, ale s ohledem na horizont několika příštích desetiletí,“odůvodňuje mluvčí letiště Kateřina Pavlíková. „Bez moderního, funkčního a bezpečného mezinárodního letiště a efektivně fungující sítě leteckých spojení se světem se neobejde žádná moderní prosperující ekonomika,“dodává. Dráha, která by měla být blíže centru o kilometr a půl, by podle Hlubučka znamenala hlukovou zátěž pro další desítky tisíc lidí a instituce, jako je Česká zemědělská univerzita nebo zoo. Na to upozorňují i ekologové.

„Při realizaci plánů Letiště Praha by se navýšil hluk nad územím, kde letadla přelétají, což je oblast městských částí Suchdol, Nebušice, Lysolaje, Dolní Chabry a obcí Hostivice a Jeneč. Už nyní tam jsou lidé vystavováni hluku, který přesahuje hygienické limity a poškozuje jejich zdraví,“varuje Kužvartová.

„Druhá dráha zvýší komfort“

Podle letiště by ovšem paralelní dráha rozšířila provoz pouze během denních hodin a v noci by pak došlo k uzavření letiště. „V noci se tak výrazně uleví všem obyvatelům městských částí a obcí v celém okolí letiště a zvýší se jim tak kvalita života,“říká Pavlíková.

Hlubuček ovšem namítá, že poslední trendy evropských metropolí v budování letišť jsou takové, že se stěhují dále za města. „Například v Berlíně bylo v roce 2018 zrušeno centrální letiště a posunuto dále od centra,“uvádí. Kromě toho také řada letišť dokáže s provozem na jedné dráze odbavit výrazně více cestujících než Praha. Příkladem může být londýnský Gatwick, který s jednou ranvejí odbavil loni přes 46 milionů lidí.

Stavební úřad v Černošicích, který dráhu řeší, zatím nemohl zahájit územní řízení. Krajský soud v Praze totiž zrušil svým rozhodnutím z konce června vymezení plochy pro rozšíření ruzyňského letiště o paralelní dráhu v krajském územním plánu, v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR).

„Hlavním důvodem zrušení paralelní dráhy v ZÚR bylo neřádné posouzení vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů, když v posouzení byly opomenuty některé významné zdroje hluku a emisí,“přibližuje starosta Suchdola Petr Hejl (Sdružení občanů Suchdola).

Ten spolu s městskou částí Nebušice a jednou fyzickou osobou návrh Krajskému soudu podal. Středočeský kraj podal kasační stížnost k Nejvyššímu správního soudu v Brně, který bude nyní v dalších týdnech rozhodovat o tom, zda-li Krajský soud nepochybil.