MF DNES

Prymula: Virus neslábne, dost intenzivně se šíří

Virus neoslabuje, varuje epidemiolo­g Roman Prymula. Ruské vakcíně moc nevěří a chce zkrácení karantény.

- Jakub Kvasnička reportér MF DNES

Průběh nemoci covid-19 je nyní čtyřikrát mírnější než na začátku. Nedá se ale říct, že by virus oslaboval, v populaci se pořád poměrně intenzivně šíří,“varuje v rozhovoru pro MF DNES epidemiolo­g a člen Rady vlády pro zdravotní rizika Roman Prymula.

„Kdybychom ho nechali v populaci volně běžet bez jakékoliv kontroly, dostaneme se na počty, které nás budou trápit,“vysvětluje.

Podle Prymuly zatím není jasné, proč má nemoc v této době lehčí průběh. „Argumenty, proč je virus klinicky méně závažnější, jsou založeny na spekulacíc­h,“říká epidemiolo­g a podotýká: „My s tím virem prožíváme první sezonu. Nevíme, jak to bude vypadat na podzim. Vrátí se klinická závažnost?“

Co říkáte na názor vaší kolegyně Soni Pekové, že virus oslabuje, žádná druhá vlna nepřijde a covid-19 prostě zmizí?

To jsou názory, které jsou naprosto neopodstat­něné. A tvrdit, že virus do Vánoc zmizí, je velmi odvážné tvrzení – když si vezmete, že pořád stoupáme a zejména v rozvojovýc­h zemích třetího světa jdou čísla prudce nahoru. Srovnat takový nárůst trvá několik měsíců. Vize, že virus zmizí do konce roku, je prostě absolutní nesmysl.

Dnes byste měli rozhodovat o zkrácení karantény na 10 dnů, proč to lze najednou takto snížit?

Protože k tomu už jsou data. Pointa vychází ze zkušeností a praxe. Na začátku se vidělo, že jsou případy, které mají čtrnáctide­nní inkubační dobu. Z toho vznikl úzus, že minimální karanténa bude 14 dnů. Dokonce se uvažovalo o dvojnásobk­u. V průběhu pandemie se ale ukázalo, že inkubační doba se frekvenčně pohybuje mezi pátým a šestým dnem. Pak to jde prudce dolů. Nad desátý den to je 2,5 procenta případů a nad čtrnáctý jedno procento. Z toho vychází, že pravděpodo­bnost nákazy je velmi nízká.

Češi vidí, že vážných případů u nás ubývá a hodně z nich tvrdí: Je to chřipečka, na kterou nikdo neumírá, je načase s nemocí začít naplno žít a vykašlat se na všechna omezení. Asi cítíte, že tenhle názor je ve společnost­i velmi výrazný.

Ano, určitě. Došlo k poměrně výrazné míře polarizace, kdy část lidí koronaviru­s považuje za velice nebezpečné onemocnění a snaží se vyhýbat jakémukoli­v kontaktu, a druhá část se na něj dívá tak, že se nic nemůže stát. Korektní a správný názor je někde veprostřed. Nyní máme čtyřikrát mírnější průběhy nemoci než na začátku. Nedá se ale říct, že by virus oslaboval, v populaci se pořád poměrně intenzivně šíří. Kdybychom předpoklád­ali, že bude čtyřikrát mírnější a nechali ho v populaci volně běžet bez jakékoliv kontroly, tak se dostaneme na počty, které nás budou trápit. A to nikdo nechce.

Je snaha stále trasovat kontakty, jinak bude větší šance, že v populaci nákaza nabere téměř exponenciá­lní charakter. Epidemiolo­gicky je virus stále stejně nebezpečný, ba se dá říci, že šíření je vyšší – ale klinicky je méně závažný. A my nevíme, jak to bude vypadat na podzim. Argumenty, proč je virus klinicky méně závažný, jsou založeny na celé řadě spekulativ­ních argumentů. My s tím virem prožíváme první sezonu. Vrátí se klinická závažnost? Budeme v uzavřených prostorech na podzim čelit větším dávkám viru? To vše je zatím na bázi spekulací.

Ale lidi se stejně „druží“. Viděl jste fotografii z atletickéh­o mítinku v Plzni? Hlava na hlavě, po internetu hned kolovaly vtipy, že na atletiku koronaviru­s nechodí, zatímco na fotbal, kde jsou přikázána omezení, ano. Zároveň byla masivně sdílena fotka z Aqualandu Moravia, kde se v jednom bazénu těsná snad sto lidí. Není čas úplně pustit hromadné akce?

O tom se bude diskutovat, do jaké míry by opatření měla být limitována. Ale já zatím nejsem příznivcem toho, abychom pouštěli masové akce. Vzpomeňme si na problemati­ku superšiřit­elů, kteří jsou schopni nakazit stovky lidí, viz dáma v Koreji, která nakazila asi 1 500 lidí. A u nás samozřejmě ten známý případ Techtle Mechtle. Nemám nic proti tomu, aby se akce konaly, ale musí na nich být nějaké odstupy a třeba – byť to zní hloupě – i na takových akcích bychom teoreticky měli mít roušky, pokud už chceme, aby na nich byla spousta lidí.

Může tedy nastat situace, že povolíte více lidí na fotbal či na koncerty, ale všichni budou muset mít roušku?

Ano, zatím nic účinnějšíh­o nemáme.

Jak se ale liší plný stadion od plného bazénu?

Samozřejmě, to není rozdíl. Mělo by se domluvit, jaká opatření udělat. Ve vodě se všichni nakupí a je velmi složité to uhlídat. Jde o věc, která nemá jednoduché řešení. V létě bazény zavírat nechceme a zkrátka v nich může docházet k popsaným věcem.

Lidé by nad tím měli sami přemýšlet, nejde vše taxativně napsat a přikázat, to by byly stovky stran. Rozhodně by ale do takových prostor neměli chodit lidé, kteří jsou v riziku. Naopak, že tam jsou děti, tolik nevadí.

Rusové prý mají vakcínu, ale nikdo o ní nic neví. Jak vznikla, jak byla testována, z čeho se skládá, jestli je bezpečná... Máte o ruském očkování alespoň nějaké informace?

Je to závod, kdo bude první na pásce. A není úplně korektní. Normálně výzkum a vývoj vakcíny trvá deset let. EU i USA umožnily zkrácení celého procesu na 12 až 18 měsíců. První byla čínská vakcína, ta však byla jen pro armádu. A pak tahle ruská. Ani jedna země nepublikov­ala žádná data. Z toho se dá dovozovat, že vývoj vakcíny nebyl kompletní. Nejsou tam kompletní fáze testování dva a tři. Ruská vakcína nebyla testována srovnateln­ě s těmi, které se testují v západní Evropě.

Projeví o ni Česko i tak nějaký zájem?

Myslím, že je minimální šance, že by ruská vakcína mohly být registrová­na v západních zemích. Nechci říct, že je nebezpečná. To nemůže nikdo říct. Ale dokud nebudou údaje… Sám mám zájem se o ní dozvědět co nejvíce, pokud budou poskytnuta data, budeme se tomu věnovat. Zatím se z kusých údajů zdá, že je to vakcína na bázi štěpené vakcíny, tedy taková, jaká se používá u očkování proti chřipce. Není to ucelený mrtvý virion (základní částice viru schopná infikovat hostitelsk­ou buňku, pozn. red.), ten virion je nějakým způsobem štěpen na části, takže jsou to vlastně části mrtvého virionu, které by měly mít účinnost.

Už se objevila informace, že 38 testovanýc­h lidí mělo 148 vedlejších účinků. Je to pravda?

Z těchto makročísel nejsem schopen říci něco více konkrétníh­o. V masmédiích se psalo, že vedlejší účinky byly nějaké teploty – zkrátka naprosto nezávažné komplikace. Ale je potřeba říci, že se to dá těžko odvíjet od několika málo stovek sledování. Je potřeba, aby byly testovány tisíce osob, aby se projevily komplikace, které mohou eventuálně nastat. Data musí být kompletně zveřejněna, jinak to nemá smysl.

Nebojíte se, že taková rychloakce ještě více poškodí očkování, které obecně už tak u části zejména ženské populace nemá dobrý zvuk?

Ano, může to mít takový dopad. Rusové jdou ještě pod zmíněný velmi zkrácený rámec 12 až 18 měsíců. Kdyby se vyskytla komplikace, která by šla napříč očkovanou populací, tak je to určitě věc, která může poškodit vnímání očkování jako takového.

Epidemiolo­gicky je virus stále stejně nebezpečný, ba se dá říci, že šíření je vyšší – ale klinicky je méně závažnější.

A co Západ? Nejdále jsou asi v Oxfordu, kde spolupracu­jí s farmaceuti­ckou firmou AstraZenec­a, že?

Ano, tam už to dokonce vede k procesu, kdy nebyly ukončeny všechny zkoušky fáze tři a vakcína se už vyrábí.

Vyrábí?

Ano, řada těch předních velkých producentů vsadila na úspěch v testech a zahájili velkovýrob­u. V tomto případě je to unikátní i tím, že se jde na cenu, která je téměř nákladová. Některé firmy kalkuloval­y s cenou třeba i 100 dolarů za dávku (asi 2 200 Kč, pozn. red.), přitom v tomto případě se pohybuje kolem 4,5 dolaru za dávku (99 korun, pozn. red.). S EU už jsou domluvení na 400 milionech dávek.

 ?? Foto: Michal Růžička, MAFRA ?? Široký záběr Vládní rada pro zdravotní rizika, v níž zasedá i Roman Prymula, má dnes jednat o sportu i o školách.
Foto: Michal Růžička, MAFRA Široký záběr Vládní rada pro zdravotní rizika, v níž zasedá i Roman Prymula, má dnes jednat o sportu i o školách.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic