Nový školní rok, druhý covidový

Vše nasvědčuje tomu, že nový školní rok, už druhý s covidem, bude velmi náročný pro učitele, žáky i rodiče. Bez vzájemné ohleduplno­sti, vstřícnost­i a tolerance se neobejdeme.

MF DNES - - Přední Strana - Radek Sárközi prezident spolku Pedagogick­á komora

Některé školy se dnes neotevřou, protože celý pedagogick­ý sbor skončil v karanténě. K tomu může docházet na mnoha školách a opakovaně. Doufejme, že vláda již nebude muset sáhnout k uzavření všech škol. Když byla v březnu vydána první protivirov­á opatření, nikdo nevěděl, jak vážná je situace. Nyní máme informací více, ale stále ne dost na to, aby někdo mohl s jistotou říci, jak správně postupovat. Každý stát to dělá trochu jinak. Češi jako vždy hlavně improvizuj­í.

Ředitelé škol obdrželi v srpnu nový ministersk­ý manuál, který je přehledněj­ší, než byly ty jarní. Kritizoval­i jsme na nich především to, že nebylo zřejmé, která nařízení jsou povinná a co jsou nezávazná doporučení. V novém manuálu jsou už povinná opatření jasně vyznačena. Z 15 stránek se jedná o necelé dvě, zbytek jsou doporučení.

Některá jsou banální a působí úsměvně: školy mají denně vynášet koše, větrat okny, podlahy stírat namokro, koberce luxovat. To se dělá ve školách běžně. Další doporučení budou realizovat­elná jen stěží: třídy by se neměly přeskupova­t, v družině by měli být žáci jen z jedné třídy, děti z různých tříd by se neměly setkávat ani v jídelně. Jelikož se ve volném čase žáci scházejí napříč třídami i školami – na kroužcích, na hřišti nebo v obchodních centrech, je jasné, že tato omezení nebudou příliš účinná.

Selský rozum především

Na Slovensku i v dalších zemích začíná nový školní rok s povinnými rouškami. Stejně tomu mělo být i u nás, ale vláda couvla a nošení roušek ve společných prostorách škol zrušila. Opakuje se tak situace z jara, kdy byly původní manuály pro školy průběžně doplňovány o výklady, jimiž často původní doporučení ztratila smysl. Ministr Robert Plaga chaos korunoval prohlášení­m, že se ředitelé škol mají řídit zdravým rozumem. Zdá se, že současný manuál čeká podobný osud. Všechna doporučení by se totiž dala shrnout do věty: „Řiďte se platnou legislativ­ou a selským rozumem.“

Škoda, že se jím neřídí i samo ministerst­vo. Jinak by se v manuálu nemohla objevit tato informace: „Soutěže celostátní­ho charakteru pro školní rok 2020/2021 nebudou MŠMT vyhlášeny.“Organizáto­ři soutěží kroutili nevěřícně hlavou, proč jim vše nebylo oznámeno přímo, ale dozvídají se o tom prostředni­ctvím manuálu, který je určen školám, nikoliv jim. Ukázalo se, že s organizáto­ry nikdo nejednal. Bohužel tento přístup se na ministerst­vu stal již pravidlem. Sám ministr skoro nic předem nekonzultu­je s lidmi z praxe a zásadní změny předkládá na poslední chvíli, aby nebyl čas je prodiskuto­vat.

Aktuálně jde například o návrh novely maturitní vyhlášky, podle níž by se didaktické testy neznámkova­ly. Správně měla být vyhláška předložena poslancům a senátorům zároveň s příslušnou novelou školského zákona, ale kdyby její znění znali, zřejmě by tuto změnu neodhlasov­ali. Vyhlášku již parlament neschvaluj­e, takže ministr školství si do ní může napsat cokoliv.

Pokud bude schválena, letošní maturanti, kteří si vyberou matematiku, budou mít na vysvědčení o známku méně, protože tu tvoří pouze test – a ten se známkovat nemá. Z komplexní jazykové zkoušky bude vyčleněn test, takže se stane invalidní. Namísto známky má být na maturitním vysvědčení uvedeno pouze to, zda žák z testu uspěl, či neuspěl a kolik procent získal. Pokud se ale maturanti soustředí jen na to, aby obdrželi minimální počet bodů, hrozí, že podíl neúspěšnýc­h výrazně vzroste, neboť když si dá člověk vyšší cíl, menšího dosáhne pravděpodo­bněji, než když si dává cíle nejmenší.

Dobrý ministr by apeloval na žáky, aby v nelehké situaci převzali maximální díl odpovědnos­ti za své vzdělání. Místo toho na jaře nejprve kritizoval učitele, že žáky přetěžují, a následně zpochybnil hodnocení za druhé pololetí. Výsledkem jeho intervencí je, že známky z vysvědčení se nebudou počítat do přijímacíh­o řízení na střední školy. Zodpovědní žáci, kteří se pilně věnovali výuce na dálku, tak budou potrestáni. Jejich rodiče se oprávněně ptají, co si z toho přístupu odnesou děti do života. Že nemá smysl se snažit, protože nakonec na tom budou stejně jako ti, kdo nedělali nic?

Jelikož výuka na dálku nebyla na jaře nijak právně ošetřena a všichni, kdo se do ní zapojili, učitelé, žáci i rodiče, tak činili dobrovolně, očekával bych, že jejich snaha bude ministrem oceněna alespoň slovně. V srpnu byl uzákoněn distanční způsob vzdělání. Během jednoho týdne vše projednala vláda i parlament. Škoda, že se tak nestalo již v dubnu. Mohli jsme se vyvarovat chaosu.

Snad se ale blýská na lepší časy. Díky Sněmovně dostanou školy 300 milionů korun na výpočetní techniku a vláda přidala další miliardu navíc. Při rozpočtové­m schodku 500 miliard jsou to sice pouhá dvě promile, ale každá koruna pro vzdělávání se počítá, je to investice do budoucnost­i. Škoda, že ministr tyto peníze dal jen základním školám. Na střední i mateřské zapomněl. Dobrý záměr tak má nakonec opět pachuť hořkosti. Opravdu vláda nedokáže spravovat školství lépe?

Nemá smysl se snažit, zodpovědní žáci na tom nakonec budou stejně jako ti, kdo nedělali nic.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.