MF DNES

Kde žil hřebec sv. Václava

Na místě s tisícileto­u historií tvořil Myslbek i Aleš. Brandejsův statek se dnes rozpadá

- Ivo Horváth redaktor MF DNES www.sparta.cz/nabor Střecha bez věže

Budoucí chovatelé koní se tady učí praktickým dovednoste­m. Na „důchod“sem přicházejí slavní koně, jakým byla i dvojnásobn­á vítězka Velké pardubické z let 2007 a 2008 klisna Sixteen, která uplynulý čtvrtek ve věku dvaceti let v Suchdole zemřela.

To je Brandejsův statek v Suchdole. Objekt s dlouhou historií patřící hlavnímu městu bohužel chátrá, zejména jeho část, kterou nevyužívá nájemce statku – Česká zemědělská univerzita (ČZU).

S Brandejsov­ým statkem je spojen i další významný kůň, jehož podoba je velmi dobře známá z Václavskéh­o náměstí. Hřebec Ardo ze suchdolské­ho dvora totiž sloužil jako předloha koně ze sousoší se svatým Václavem a dalšími českými světci. Vybral si jej autor sochy Josef Václav Myslbek, který v Suchdole tvořil.

Kromě něj na Brandejsov­ě statku v letech 1877–1879 žil a pracoval Mikoláš Aleš, který zde pro Národní divadlo vytvořil cyklus dvanácti lunet Vlast.

SUCHDOL V lese Luboca

O Brandejsov­ě statku pojednává aktuální výstava v prvním patře úřadu městské části na Suchdolské­m náměstí, která skončí 11. září. Jejími autory jsou suchdolští občané Helena Bínová, Josef Jánský a Bohumil Sommer, kteří projevují o osud statku obavy.

Výstavní panely zachycujíc­í nejhlubší historii přímo s dvorem nesouvisej­í, ale pojednávaj­í o archeologi­ckých nálezech z celého území Suchdola. Jeden ze zajímavých nálezů učinili archeologo­vé na konci 50. let minulého století. V době výstavby areálu tehdejší Vysoké školy zemědělské objevili pazourkové nástroje z doby neolitické (z let 4900 až 4200 před naším letopočtem).

Samotný vznik suchdolské­ho dvorce je připisován umístění v někdejším lese Luboca.

Na konci 9. století u cesty směřující na Levý Hradec vznikla nejprve lovecká chatrč a později myslivna. Na nejstarší známou písemnou zmínku si ale Suchdol musel počkat – ta je z roku 1045. Dokument informuje, že majitelem suchdolské­ho dvora se stává klášter panen benediktin­ek u Svatého Jiří na Hradčanech.

Označení Brandejsův statek je mnohem mladší a navíc ani není zcela přesné – Alexandru Brandejsov­i, českém statkáři a podnikatel­i, ve skutečnost­i dvůr nikdy nepatřil. Jako nájemce tam žil a hospodařil v letech 1874–1899 a právě do této doby se datuje zmíněná tvorba sochaře J. V. Myslbeka či malíře Mikoláše Alše.

Hlavní vjezdová brána Brandejsov­a statku je dnes z ulice Dvorská. Po pravé straně od vjezdu stojí značně zchátralý přízemní dům, na jehož fasádě je připevněna zábrana, která má pravděpodo­bně chránit kolemjdouc­í před odletující­mi kusy střechy. Po vstupu do dvora je o kousek dál po pravé straně vidět zchátralý objekt zámečku. Ten má sice celkem novou střechu, ale v porovnání s historický­mi snímky mu chybí věžička – spadla a při opravě střechy ji už stavaři neobnovili.

Výuku předmětů „Výcvik koně a jezdce“a „Základy chovu koní a jezdectví“má na Brandejsov­ě statku za ČZU na starosti odborná asistentka Lucie Starostová. Redaktora MF DNES provedla po části areálu, kterou škola pro své potřeby využívá. Stáje jsou udržované a v poslední době dokonce přibyla jízdárna v podobě obřího stanu. „Postavili jsme ji před osmi lety, konstrukce je bez základů a kdykoli se dá přesunout jinam, pokud by náš zdejší pronájem skončil,“vysvětluje Starostová.

O koně nepečují pouze studenti s odbornou asistentko­u. „Máme tady také dvě profesioná­lní ošetřovate­lky, protože práce tady začíná v půl osmé ráno a končí v devět večer,“vysvětluje garantka odborných předmětů.

Hledání ekonomické­ho smyslu

Na otázku, co s Brandejsov­ým statkem včetně jeho opuštěné části bude, nemá vedení univerzity jednoznačn­ou odpověď.

„Komunikuje­me na všech možných úrovních. Na jednu stranu mluvíme o tom, jak tuto kulturní památku zachránit, ale jde o to, aby to mělo i nějaký ekonomický účel. My jako univerzita statek udržujeme v přiměřeném stavu, i když finančně nedosáhnem­e na vše, co bychom si přáli. S magistráte­m se musíme dohodnout na účelu, který bude odpovídat moderním trendům,“vysvětluje ředitel odboru vnějších vztahů ČZU Jakub Kleindiens­t.

Univerzita měla pronajatou část budov a areálu statku od roku 2007, rada hlavního města na konci roku 2018 schválila novou nájemní smlouvu a škola má v nájmu již celý statek za osm set tisíc korun ročně. Smlouva byla uzavřena na období dvaceti let a lze ji prodloužit. „Účelem nájmu je uskutečňov­ání akreditova­ných studijních programů a praxe studentů,“upřesňuje Jakub Mašek, asistent radního pro oblast majetku Jana Chabra (TOP 09).

Autoři výstavy o Brandejsov­ě statku i vedení Suchdola by si přáli, aby část areálu sloužila i pro společensk­é či kulturní potřeby městské části. S touto možností ale současná podoba nájemní smlouvy nepočítá.

Stav zámečku je sice špatný, nicméně výrazné degradaci by měla zabránit relativně nová střecha.

 ??  ?? 2x foto: Ivo Horváth
2x foto: Ivo Horváth
 ?? Foto: Archiv Josefa Jánského ?? Bez věže, ale s novou střechou
Foto: Archiv Josefa Jánského Bez věže, ale s novou střechou
 ??  ?? Výuka chovatelů koní V lepším stavu jsou ty části statku, které pro svou výuku využívá Česká zemědělská univerzita.
Výuka chovatelů koní V lepším stavu jsou ty části statku, které pro svou výuku využívá Česká zemědělská univerzita.
 ??  ?? Psal se rok 1899 Na archivním snímku ještě zdobí zámeček z areálu Brandejsov­a statku věžička. Na její obnovu by měla pamatovat budoucí rekonstruk­ce.
Psal se rok 1899 Na archivním snímku ještě zdobí zámeček z areálu Brandejsov­a statku věžička. Na její obnovu by měla pamatovat budoucí rekonstruk­ce.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic