Francouzkou na vlastní riziko
Francie má problém s „divochy“, připouštějí vládní politici po násilných útocích z léta.
PAŘÍŽ Naposledy to byl útok mladého Pákistánce: kvůli karikaturám proroka Mohameda, které opět uveřejnil satirický týdeník Charlie Hebdo, ve jménu islámu před bývalým sídlem redakce mačetou zranil do hlavy dva Francouze, muže a ženu. Nevěděl, že redakce už dávno sídlí na jiné, tajné adrese a že tito dva lidé s ní nemají vůbec nic společného. Nedlouho předtím tři muži ve Štrasburku, v centru města za bílého dne zbili dívku kvůli tomu, že na sobě měla sukni. Vedle teroristických útoků a násilných napadení jsou to ale i další „každodenní“situace, kvůli kterým mají Francouzi ve Francii obavy o svou bezpečnost.
„Odstěhovala jsem se do Nantes,“oznámila mi už před čtyřmi lety dobrá kamarádka z Paříže, když jsem se jí ptala, jak se má. V Paříži se prý už necítila bezpečně. Její odpověď mě tehdy zcela zaskočila. Rodilá Pařížanka, která se nebála sama procestovat Indii, se zničehonic odstěhovala skoro na venkov? Z města, které zbožňuje a zná ho tak dobře, že o něm napsala knihu?
Ještě v roce 2014 bylo všechno zdánlivě v pořádku. Alex bydlela v malém světlém bytě pár minut od nádraží Gare du Nord, pestrá směsice národností a kultur jí nijak nevadila. Naopak: v nedalekých obchodech a bistrech mohla koupit zboží a jídlo z celého světa.
Jenže pak přišly teroristické útoky. Začátkem ledna 2015 islámští radikálové vyvraždili redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo – soud s džihádisty začal po více než pěti letech před několika týdny. Následovaly další střelby, popravy a útoky nožem ve jménu radikálního islámu. Násilnou bilanci roku 2015 zakončily listopadové útoky v Paříži, nejhorší, které Francie do té doby zažila. V koncertním klubu Bataclan islamisté zavraždili devadesát lidí. Před stadionem Stade de France na severu města v Saint-Denis se během fotbalového zápasu Francie a Německa odpálili tři sebevražední útočníci, tehdejší prezident Francois Hollande musel být ze stadionu evakuován. Souběžně proběhlo několik útoků na návštěvníky restaurací a kaváren v 10. pařížském okrsku nedaleko Gare du Nord. Tedy v té části, která až do té doby byla pro Alex domovem. O život během pátečního večera přišlo 130 lidí, dalších 413 bylo zraněno, sto z nich vážně.
Sukně jako důvod k útoku
K teroristickým útokům docházelo ve Francii už před rokem 2015, ovšem v posledních letech se jejich četnost dále stupňovala. Je to ale i řada „obyčejných“nepříjemností, které francouzští přátelé popisují jako častý kolorit posledních let. „Jel jsem z letiště Charles de Gaule vlakem do Paříže a ve vagonu mě začala obtěžovat skupina Arabů. Počínali si nenápadně, jejich chování ale bylo velmi agresivní. Bylo jasné, že chtějí můj kufr, a lokty a koleny se mě snažili od něj odstrčit,“vyprávěl nedávno Clément. Vysoký silný muž, který pravidelně sportuje, přesto měl v tu chvíli strach. „A teď si představ, že by ses v takové situaci ocitla ty?“vznesl otázku, kterou jsme již nechali bez odpovědi.
Problém bezpečnosti ve Francii, a to zejména bezpečnosti žen, v posledních dnech znovu otevřel případ ze Štrasburku. „Koukejte na tu děvku!“slyšela 22letá studentka Elisabeth, když se během slunného pátečního odpoledne vracela městem domů. Tři mladíky pobouřila skutečnost, že na sobě měla sukni. Vzápětí ji dva z nich pevně sevřeli za paže a třetí ji začal bít do obličeje, zatímco jí všichni dále nadávali. Stejně šokující byla skutečnost, že nikdo asi z patnácti lidí, kteří byli poblíž, Elisabeth nepomohl. Poté útočníci utekli. Dívka následně případ zveřejnila na internetu a v médiích, událost obsáhle komentovala veřejnost i zástupci francouzské vlády, Štrasburk o několik dní později navštívila ministryně pro rovné příležitosti Marlene Schiappová.
Ve stejné době se stal podobný případ ve stotisícovém městě Mylhúzy na východě země u hranic s Německem a Švýcarskem. „Nechceš si tu sukni vzít ještě kratší?“osočil se 18letý muž na mladou ženu, která se svou kamarádkou během středečního odpoledne čekala na tramvaj v centru města. Následně ji fyzicky napadl a srazil na zem. Podobně se choval i k druhé ženě, která chtěla svou kamarádku bránit. Útočník byl odsouzen ke dvěma měsícům podmíněně, tedy bez nutnosti nastoupit do věznice k výkonu trestu.
„Divoši a barbaři“
Všichni se následně shodnou na tom, že takové chování je nepřijatelné, a provedou se dílčí změny – Marlene Schiappová například při své návštěvě Štrasburku slíbila posílení policejního sboru a lepší ochranu žen. Problém však leží mnohem hlouběji. Prezident Emmanuel Macron si toho je vědom, stejně jako skutečnosti, že právě tyto útoky, ať teroristické, nebo ty „běžné“v každodenním životě, ženou stále více voličů do náruče krajní pravice a pravicově konzervativních stran. Jeho slova zejména v posledních týdnech ohledně bezpečnostních otázek značí zřetelný posun doprava. S odkazem nejen na radikální islám mluví o tom, že je třeba zabránit „separatismu“, tedy separatistickým tendencím a fragmentaci francouzské společnosti.
Právě otázky bezpečnosti a společného soužití „starých“a „nových“Francouzů budou důležitým tématem dalších prezidentských voleb v roce 2022, kde se podle očekávání Macron ve druhém kole opět střetne se svou tehdejší konkurentkou Marine Le Penovou.
Předsedkyně Národního sdružení (dříve pod názvem Národní fronta) otevřeně prohlašuje, že Francie kvůli přistěhovalcům spěje k „barbarství“a že bezpečnostní situace je v zemi stále více neudržitelná. Odkazuje na řadu násilných činů během léta: skupina mužů zabila řidiče městského autobusu v Bayonne, protože je vyzval, ať si v souladu s preventivním opatřením nasadí roušky. Dealeři drog v Grenoblu otevřeně nosili po městě nabité samopaly. Mladou ženu v Lyonu srazil řidič a následně ji osm set metrů táhl za autem, dokud nezemřela. Mladá policistka zemřela poté, co ji autem přejel muž, který se snažil uniknout kontrole. Většina pachatelů těchto činů má africký nebo arabský původ.
Není to však jen Le Penová, která se k současné bezpečnostní situaci vyjadřuje velmi kriticky. Podobná slova v posledních týdnech používá také Macronův ministr vnitra Gérald Darmanin a ministr spravedlnosti Eric Dupond-Moretti. Francie má podle nich co do činění s „násilnými divochy“a výsledný „pocit nebezpečí je reálný“.
Ani Zelení na opačné straně politického spektra, kteří v posledních komunálních volbách v mnoha městech zaznamenali značný úspěch, nezůstávají stranou. „Míra nejistoty ohledně vlastní bezpečnosti je neudržitelná,“uvedl bývalý prezidentský kandidát za Zelené Yannick Jadot s tím, že současným vývojem je „extrémně znepokojen“. Tento stav je podle něj „absolutně nepřijatelný“a k jeho změně navrhuje dále posílit policii. Je ale pravděpodobné, že to samo o sobě zdaleka stačit nebude.