Med zdražuje. Včelaři hlásí nejhorší rok za padesát let
Počasí, roztoči nebo změny v krajině mají vliv na cenu a množství českého medu.
PRAHA Tak bídnou sezonu, jako je ta letošní, čeští včelaři nepamatují. „Loni to bylo špatné, letos to je ještě horší,“říká Jarmila Machová, předsedkyně Českého svazu včelařů. Chladné a deštivé jaro i léto mohou za to, že medu je málo a oproti jiným rokům má i horší kvalitu. „Když prší, květy se neotevřou nebo voda spláchne pyl a nektar. V dešti včely nelétají a nemají kdy sbírat,“vysvětluje předsedkyně.
Včelstva decimuje i nebezpečná infekční choroba, varroáza. V některých regionech proto odhadují, že medu stočili nejméně za dvacet, nebo dokonce za padesát let. Podle Machové se to samozřejmě projeví i na ceně medu. Tedy pokud je český med ještě někde na prodej.
„Na vesnici se prodává za sto šedesát korun, ve městech, na trzích to může být určitě přes dvě stě korun,“vypočítává Machová, kam až se letos může vyšplhat cena za kilo medu. Málo se letos vytočilo jarního medu i takzvaně lesního, který je tvořen včelami z medovice. Ten někde není vůbec.
Včelstva byla na tom tak špatně, že je museli včelaři začít přikrmovat cukerným roztokem v podstatě uprostřed sezony.
Přichází podzim a s ním kašlání a chrchlání, které je spousta Čechů zvyklá spíš než prášky léčit lžičkou medu. Tradiční léčebná metoda našich babiček se ale letos prodraží. Českého medu je výjimečně málo a jeho cena roste.
„Letošní rok je pro včely velmi špatný. Někteří pamětníci prohlašují, že takový rok za padesát let svého včelaření ještě nezažili,“potvrzuje předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová.
O kolik med zdraží, záleží podle ní na mnoha faktorech, mohou to prý být i desetikoruny za kilovou sklenici. „Ten, kdo je na med zvyklý, si rád trochu připlatí,“je přesvědčena Machová.
Cena se bude hodně lišit hlavně podle místa prodeje. Jiná bude přímo u včelaře, jiná na vesnici a ve městech, kde je kupní síla spotřebitele větší. Tam může překročit klidně i 200 korun.
Asijský zabiják včel
Vyhlídky podle Machové nejsou moc dobré ani pro příští roky. I na včelaře totiž dopadají následky klimatické změny. Rostliny na jaře kvetou dříve, a to v době, kdy včely po zimě nejsou ještě v kondici a nedokážou toho využít.
Místo obvyklého léta se sluníčkem a bouřkami pak nastanou buď tropická vedra jako v minulých pěti letech, nebo léto proprší jako letos. Ani jedno přitom včelám nesvědčí.
Kromě špatného počasí jsou na vině i nemoci, především varroáza. Infekční onemocnění včel způsobené roztočem se rozšířilo výrazně už loni, kdy včelaři zaznamenávali hromadné úhyny včelstev. Svaz odhaduje, že choroba jich zahubila asi dvacet procent. „Takové množství není snadné rychle nahradit,“potvrzuje předsedkyně. Včelař musí nové včelstvo vytvořit oddělením od starého, nově vzniklé je ale slabší a nedokáže vyprodukovat tolik medu.
Včelaři se také bojí nového predátora, nebezpečného druhu sršně, která se před lety dostala spolu se zbožím do Francie a teď postupuje Evropou. „Sršeň asijská už je v Německu, za dva tři roky roky může být i u nás,“potvrzuje Machová.
„Naše včela medonosná se proti ní neumí bránit. Byl by to pro nás další problém k těm, co už máme – nemoci, pesticidy a nedostatečná výživa, když chybí pylová pestrost v krajině,“upozorňuje Machová. Jediná dravá sršeň může za den zlikvidovat až desítky včel a na rozdíl od našich sršní obecných se jim české včely, po desetiletí šlechtěné k mírumižou lovnosti, nedokážou ubránit. Jedno hnízdo může sloužit jako obydlí až několika tisícům sršní.
Včelaření je v posledních letech „in“a po letech, kdy to vypadalo, že včelaři vymřou, pomalu přibývá těch mladých. „Včelaři vždycky budou starší lidé, kteří mají čas a trpělivost, na tom se nic nezměnilo,“popisuje Machová.
Móda včelaření však má podle Machové i stinné stránky. Nový včelař si pořídí včely a nic o včelaření neví, neumí je léčit a neléčená včelstva mohou roznášet nebezpečnou varroázu. „Každý, kdo začíná, se musí učit, chodit na kurzy, vzdělávat se,“upozorňuje.
Také česká krajina je chudší než dříve, je méně pestrá než před lety, včela nemá pestrý pyl a strádá. „Je to stejné, jako kdyby člověk jedl dokola pořád totéž,“vysvětluje Machová. Pokud včely jedí jen pyl z řepky nebo ze slunečnice, snižuje se jejich imunita.
Někde se přesto daří domluvit se zemědělci, aby včelařům vyšli vstříc. Jako meziplodinu pak na pásech mezi lány vysazují co nejpestřejší skladbu rostlin.