Turci platí líp: ostří hoši z Idlíbu v Karabachu
Horká oblast je novým rejdištěm radikálů, kteří mají nepříjemnou vlastnost: vymykají se kontrole světských zřizovatelů.
Ne, ti bojovníci tam rozhodně nejsou, aspoň Ázerbájdžán to popírá s tím, že jde o fake news. Drobný problém je, že z bojovníků, kteří tam vůbec nejsou, už zřejmě několik padlo.
Ještě nedávno to byli válečníci v syrském Idlíbu, teď jsou v Náhorním Karabachu, daleko od „své“války, kde byli médii líčeni jako rebelové proti vládě Bašára Asada, přestože to byli obvykle džihádisté.
Teď se ocitli pod Kavkazem. V tureckých službách, a tudíž na ázerbájdžánské straně, proti Arménii.
Podle dostupných zpráv jsou oficiálně zaměstnanci soukromé turecké bezpečnostní agentury a jejich úkolem je střežit hranici, kontrolní stanoviště a ropná zařízení. Mnozí byli bojovníky Islámského státu, jiní v pobočce al-Káidy.
Jenže Turci platí líp. Vydělat si mohou v přepočtu od dvaceti do třiceti tisíc korun měsíčně. Doma v Idlíbu měli čtvrtinu až třetinu. Syrští aktivisté v Británii tvrdí, že někteří dostávají až pětačtyřicet tisíc korun.
Zajištěna bude i jejich rodina, kterou nechávají za sebou. Turečtí zaměstnavatelé jí budou zodpovědně posílat každý měsíc zálohu ve výši asi deset tisíc korun. A pokud by bojovník daleko od Sýrie padl, dostanou pozůstalí odškodné ve výši několika tisíc dolarů. Takhle to aspoň řekli britskému listu The Guardian muži, kteří už si s novým zaměstnavatelem plácli a čekají na přesun pod Kavkaz. Zprávy, že Turci nabírají málo placené bojovníky z Idlíbu a posílají je do Ázerbájdžánu, potvrdili idlíbští povstalci také agentuře Reuters. Tvrdí to i Rusové, kteří jistě dobře vědí, co se pod Kavkazem děje.
K podepsání smlouvy dovedla syrské žoldáky často bída, která nyní panuje v Idlíbu, poslední velké enklávě držené syrskými protivládními silami. Mezi žoldáky tak jsou jak „profesionální“radikálové vyhledávající nový boj, tak skupina lidí, jimž jde o výdělky.
Drsní hoši z Idlíbu
Kusé informace uvádějí, že verbování žoldáků je v Idlíbu velký byznys. Najatí bojovníci zaplatí za kontrakt zprostředkovatelům a velitelům svých milicí částku ve výši asi pět tisíc korun.
„Hlídání“hranic zřejmě není tak nevinné. Z Idlíbu prosákly zprávy, že v těchto dnech několik velitelů informovalo rodiny svých bojovníků, že jejich příbuzní právě zahynuli jako žoldáci v Karabachu.
Přestože Ázerbájdžán má početnou a dobře vybavenou armádu, přítomnost Turky placených a najatých Syřanů je pro něj jistě zajímavá. Ti muži mají za sebou řadu let bojových zkušeností a jejich nasazení přináší zásadní politický bonus: případné ztráty nerozbouří veřejné mínění v Ázerbájdžánu.
Rusko včera dokonce oznámilo, že v Karabachu jsou také Libyjci. Není však jasné, zda tím jsou myšleni přímo členové libyjských milicí, nebo kontingent čtyř až šesti tisíc Syřanů (někde se mluví až o deseti tisících), které tam v zimě dopravili Turci stejně jako nyní do Karabachu. Příchod Syřanů zachránil před pádem vládu v Tripolisu, která je sice oficiálně mezinárodně uznaná, ale zůstává loutkou v rukou milicí.
V Idlíbu a Libyi velké boje v podstatě ustaly, takže radikálů je tam přebytek. Turecku, které část z nich podporuje, se hodí je přemístit dál, aby je zaměstnalo. To ale znamená, že letitý konflikt o Karabach mezi křesťanskou Arménií a sice muslimským, ale sekulárním Ázerbájdžánem může dostat nový rozměr. Okolí horké hranice se stane novým rejdištěm radikálů, kteří mají tu nepříjemnou vlastnost, že se rychle vymykají kontrole svých světských zřizovatelů.
Možná až 4 000 mužů
Využívání žoldáků je na Blízkém východě i jinde novou módou již dvě desítky let. V Africe si v 90. letech najala vláda v Sierra Leone soukromou jihoafrickou armádu Executive Outcomes na potlačení povstalců, ale skutečný rozkvět nabídly až války v Iráku a Afghánistánu, kolem nichž vznikly rozsáhlé firmy nabízející armády amerických „kontraktorů“i s letadly a veškerým vybavením.
Vlády si podobné organizace mohou najímat, aby prosazovaly bez rizika svůj vliv tam, kam nemohou poslat armádu jako bojovníky či instruktory. Ruská Vagnerova skupina tak působí ve Středoafrické republice či Mosambiku, Sýrii i Libyi. Američané najali „své“kontraktory, aby je nahradili na Blízkém východě tam, odkud se stáhnou. Saúdská Arábie najala tisíce Súdánců jako pěšáky do občanské války v Jemenu.
A teď jsou tedy radikální hoši z Idlíbu v Karabachu. Podle některých zpráv jich už jsou čtyři tisíce, což je na tamní poměry velká síla.