Návrh rozpočtu 2021: minus 320 miliard
Vláda se ještě loni s gustem na konci roku chlubila rozpočty, které díky příznivému vývoji ekonomiky končily výrazně lépe, než plánovala. Dvakrát se dokonce povedlo převrátit plánovaný deficit v přebytek. Letos a v příštím roce je všechno jinak.
Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) navrhuje rozhazovat stamiliardy, protože to prý pomůže ekonomice v koronavirové recesi. Ministerstvo financí tento týden předložilo vládě návrh rozpočtu s deficitem 320 miliard korun, druhým nejvyšším v historii Česka. Možná to bude ještě mnohem víc.
V dubnu makroekonomičtí analytici ministerstva financí ve své pravidelné rozpočtové strategii počítali se stropem minus 273 miliard korun. Ještě před několika týdny ministryně Alena Schillerová v České televizi hovořila o deficitu pouhých 116 miliard.
Podle Národní rozpočtové rady, která dohlíží na dodržování rozpočtových pravidel, si vláda navýšením plánovaných výdajů ztěžuje situaci. „Neponechává vůbec žádný prostor pro řešení nenadálých a neočekávaných událostí v roce 2021, což nelze považovat v současné nejisté době za racionální,“tvrdí člen rady Jan Pavel. Jinými slovy – vláda naplánovala tak vysoké výdaje, že nemá kam couvnout, kdyby se ekonomická situace v důsledku pandemie ještě zhoršila.
Obří cifra navíc nezahrnuje vládní slib na snížení daně z příjmů spojený se zrušením superhrubé mzdy. Ten má ze státního rozpočtu odsát dalších 60 miliard a zhruba poloviční částku z rozpočtů obcí a krajů.
„Návrh státního rozpočtu nemá obsahovat neschválené příjmy z důvodu nejistoty, zda a v jaké formě budou schváleny,“vysvětlil Tomáš Weiss z tiskového oddělení ministerstva. Nicméně pokud by bylo snížení daní schváleno, je ministerstvo připraveno zákon o státním rozpočtu pro rok 2021 novelizovat a deficit prohloubit. Odpovídal by tedy 380 miliardám.
Podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy by to zhoršilo už nyní dlouhodobě neudržitelné směřování českých veřejných financí. „Zdůvodňovat to podporou spotřeby domácností nedává smysl: ta nijak zvlášť nekolabuje a v odvětvích, kde je slabší, je tomu spíše ze zdravotních důvodů. To ale nižší daní z příjmů nejde vyvážit,“domnívá se.
Podle něj jsou plánované veřejné investice ve výši 190 miliard těžko k uvěření a vláda by udělala lépe, kdyby podpořila investice soukromé, například urychlením odpisů. Skořepa i rozpočtová rada si přitom všímají, že při přepočtu na velikost ekonomiky bude mít Česko dvakrát vyšší schodek než Německo. Proč se Česko snaží být o tolik horší, nedává smysl.
Národní rozpočtová rada proto varuje, že přehnaná výdajová rozvolněnost si dříve nebo později vyžádá zásah. „Ten je zpravidla spojený s nárůstem daní a redukcí rozsahu poskytovaných veřejných služeb a negativně tak dopadá na životní úroveň obyvatel,“říká Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady.
Podle ekonoma Komerční banky Františka Táborského Česko při takovém deficitu čeká minimálně zdražení úroků na dluhopisových trzích, kde si Česko půjčuje. Investoři si naše dluhopisy stále rádi koupí, ale už s menší ochotou než letos.
Letos má hospodaření státu skončit půlmiliardovou sekyrou. Rýsuje se však možnost, že to bude méně. Po třech kvartálech jsme zatím na minus 253 miliardách. V závěru roku se ale dá čekat, že se ještě bude narychlo utrácet. Ekonomové proto letos předpokládají finální deficit ve výši minus 350 miliard.