Americká občanská válka? Hloupost
Boj o křeslo amerického prezidenta se už blíží ke konci. Za měsíc si lidé vyberou nového či staronového vládce Bílého domu. Celý proces se však mění ve scénář špatného akčního hollywoodského filmu, ze kterého je nicméně možné vyčíst, co s sebou volby přinesou.
Velkým poraženým budou národnostní menšiny a hlavně Afroameričané. Pokud zvítězí Donald Trump, tak ještě víc zvýší tlak na to, aby protestující s hesly Black Lives Matter zmizeli z ulic. Vždyť proto ho stoupenci podporují, aby zavedl pořádek.
Afroameričané však budou zklamáni, i pokud vyhraje demokratický tandem Joe Biden a Kemala Harrisová. Přání jejich voličů totiž v tu chvíli budou extrémní – gigantická reforma policie, posílení programů na ochranu národnostních menšin, reparace za otroctví... Jenže dostali by jen drobky. Ani první afroamerický prezident Barack Obama nedokázal a vlastně ani nechtěl radikálně měnit zaběhlý systém. Ideály jsou totiž vždy velké, ale výsledné kompromisy neuspokojí nikoho.
Výsledkem by byla velká ztráta iluzí části Afroameričanů se „zrádným establishmentem“, kterou by přiživovalo levicové křídlo demokratické strany v čele s mladými kongresovými puškami Alexandriou Ocasio-Cortezovou a Ilhan Omarovou. Vystřízlivění přišlo i po Obamovi, ale tentokrát by bylo mnohem větší, protože Afroameričané do svého úsilí o změnu investovali mnohem víc vůle.
Otázka boje národnostních menšin za svá práva s sebou přináší i další do budoucna velmi nepříjemnou věc pro americký politický systém. Trochu se vytrácející legitimitu. Spory mezi stoupenci demokratů a republikánů se občas dostávají za hranu parlamentní demokracie. Extrémní křídla obou stran křičí, že v případě vítězství kandidáta té druhé – vždy je portrétován jako ďábel, který zničí Ameriku – neuznají výsledky voleb. A nepomáhá tomu ani Trump, který se i v nedávné debatě kandidátů odmítl vyjádřit, zda by v případě prohry předal moc.
V rámci toho hoří spor o korespondenční hlasování. V minulých volbách se nad ním nikdo moc nepozastavoval, a volil tak i prezident Trump. Teď on i republikáni volají po jeho zrušení a diskreditují ho, protože se bojí, že nahraje Bidenovi, který tak získá víc voličů, kteří se bojí jít kvůli covidu do volebních místností. Jenže už v demokratických primárkách přišly desetitisíce neplatných hlasů. A teď si představte situaci v listopadovém klání, kdy půjde doslova o každý hlas, protože se očekává vyrovnaný souboj.
Výsledkem může být nekonečná soudní bitva, která ještě více rozštěpí americkou společnost. Protože tentokrát tu nebude stát umírněný demokrat Al Gore přesvědčovaný, ať to nežene do krajnosti.
Legitimitě voleb obecně moc nepomůže ani to, že se hlasy mohou sčítat i několik dní. Problém je i to, že se všechny neházejí na jednu hromadu a nevyhraje, ten kdo jich má nejvíc. Jako minule Donald Trump. A i když se jeden z kandidátů prohlásí vítězem, může po spočtení všech hlasů zjistit, že prohrál. To jen vyvolá větší pachuť nedůvěry.
Jednu pozitivní věc však výsledek voleb nabídne, nakonec jeden z kandidátů zvítězí a americký politický systém to i přes možnou soudní při zvládne. Občanská válka nepřijde, jen obří deziluze. Přes dvě stě let stará demokratická tradice si s tím zatím poradí. Pár extremistů na obou stranách ji nezničí. A přežije i střet newyorského hulváta Trumpa, který rád rozděluje společnost, s aktivisty hnaným Joe Bidenem. Možná přitom zase shoří pár aut a bude se pár měsíců demonstrovat, ale na to už si Amerika zvykla. Pravda však je, že to tak nemůže jít donekonečna. Sebedokonalejší systém, který je napínán z obou stran, může prasknout.