Zbraslavi a Sedlce Léčitelé duše Václava II.
Dvorské převraty, konspirace, velkorysé stavební akce – i za tím bylo možné na dvoře posledních Přemyslovců nalézt šedé kápě cisterciáckých mnichů. Před 700 lety zemřel sedlecký opat Heidenreich, výjimečná osobnost přelomu 13. a 14. století. Život Heidenreicha a jeho souputníka, zbraslavského opata Konráda, představuje historička Kateřina Charvátová z Pedagogické fakulty UK.
ZBRASLAV Mimořádné postavení v řadě klíčových momentů českých dějin přelomu 13. a 14. století měli opati Heidenreich a Konrád. Odkud pramení naše znalosti o nich?
O jejich roli víme jen ze Zbraslavské kroniky. Kdybychom ji neměli, nic bychom netušili o Konrádovi ani Heidenreichovi. Stejně tak, jako nevíme o jiných církevních hodnostářích v různých epochách. Kronika vznikla v cisterciáckém řádu a to je důvod, proč se to dozvídáme. Pokud si vezmete do ruky jiné kroniky, popisující tuto dobu, všechny z ní vycházejí. Ale zde si o nich již nepřečtete.
Co víme o životě obou duchovních?
O Konrádovi víme, kdy a kde se narodil, o Heidenreichovi ne. Pokud byli stejně staří, i Heidenreich mohl být narozen někdy ve 40. letech 13. století. Mniši cisterciáckého řádu působícího v Čechách byli povětšinou německého jazyka. Ať již to byli domácí Němci, jako Petr Žitavský, nebo šlo o Němce, příchozí z jiných regionů. Odkud přišel Heidenreich, nevíme. Nejvíce se spekuluje o Sasku.
Kdy Heidenreich přišel do kláštera v Sedlci?
Heidenreich přišel do kláštera hospodářsky zcela zruinovaného. První doklad o Heidenreichovi jako opatovi pochází z roku 1282. Stalo se to téměř zároveň s nástupem mladého Václava II. na trůn. Z Branibor do Čech se Václav II. vrátil roku 1283. Hospodářská situace Sedlce se postupně stabilizovala, došlo k otevírání kutnohorských stříbrných dolů ležících na jeho pozemcích. Půda, na které vznikla Kutná Hora, náležela z valné části klášteru, stříbro v zemi však bylo majetkem krále. Klášter jako vlastník půdy měl ale nárok na díl vytěžené rudy. Patřila mu 1/32 stříbra. Navíc mu plynuly bohaté příjmy z kutnohorských domů, lázní a mlýnů a především z kutnohorských kostelů a kaplí.
Pomohla „stříbrná horečka“i k politickému vzestupu sedleckého opata?
Všichni opati velkých klášterů měli právo a povinnost působit na panovnickém dvoře. Listiny dokládají Heidenreichův pobyt na Pražském hradě roku 1287. Tento rok je nesmírně důležitý, tehdy do Čech přichází Guta Habsburská, manželka Václava II. Sňatek byl dohodnut ještě za života Přemysla Otakara II. a zřejmě nedlouho po jeho smrti potvrzen církevním sňatkem, který se mohl odehrávat od sedmi let snoubenců. Roku 1285 Gutin otec, král Svaté říše římské Rudolf Habsburský, pro snoubence uspořádal v Chebu svatební noc. Dceru však ještě nevydal.
Proč takové okolky?
Důvod představoval zřejmě Záviš z Falkenštejna, Václavův otčím, kterého Rudolf Habsburský v této době již velmi neměl rád. Pokládal ho za nebezpečí pro Václavovu vládu. A všichni historici se shodují, že když Rudolf dceru Gutu po dvou letech od chebské svatby skutečně vyslal do Prahy, stalo se to s určitým posláním. Tím bylo Václava odvrátit od Záviše.
Naplnila Guta „protizávišovské poslání“? A jakou roli v převratu hráli cisterciáci?
Již roce 1288, rok a půl po příchodu Guty do Prahy, došlo k zatčení Záviše. Jeho politická éra končí. Po více než ročním věznění skončil Záviš na popravišti. Zdá se, že Guta okolo sebe měla v Praze jistý okruh lidí. Jsou to moje úvahy, ale zdá se, že Konrád a Heidenreich k němu náleželi. Guta ustanovila Konráda též vykonavatelem své závěti, měla k němu velmi blízký vztah. Václav měl spíše blíže k Heidenreichovi. Mohlo jít až o otcovský vztah, věkový odstup mezi nimi činil asi 30 let. Důležité je, což víme ze Zbraslavské kroniky, ale i listin, že důvěrný vztah vedl k tomu, že křtil panovníkovy děti. V listinách král Heidenreicha nazývá kmotr. Jde o titul, který nikdo jiný nemá. V listinách z 90. let 13. století se používá opakovaně. To je něco výjimečného.
Traumatizoval Václava pád? II. Závišův
Striktně vzato se mladý král na otčímovi dopustil zločinu. Navíc se dopustil těžkého hříchu, kvůli kterému mohl ztratit naději na spásu své duše. Nezapomínejme, že to představovalo pro každého středověkého člověka smysl pozemského života. Pro všechny lidi to byla zásadní záležitostí, natož pro mimořádně zbožného Václava II.! Představa, že zavrhne a vydá katovi otčíma jen proto, aby konečně získal v zemi plnou vládu, to muselo s Václavovým svědomím dělat strašné věci. A zde možná byla role cisterciáckých opatů, kteří mohli krále uklidňovat a naznačovat, že i v takovém případě existují opravné prostředky. Účinná lítost, dar církvi, třeba založení kláštera. Tak nějak mohlo dojít k záměru Václava II. založit Zbraslavský klášter.
Naplnil Václav II. kajícný slib?
Roku 1288, kdy dal zatknout Záviše z Falkenštejna, se Václav II. pro založení zbraslavského kláštera rozhodl. K realizaci pak došlo o několik let později. Pro obzvláštní lásku k Heidenreichovi král rozhodl, že se nový klášter stane dcerou konventu v Sedlci, a to přesto, že si byl vědom toho, že matkami královských klášterů bývají jiné královské kláštery, což Sedlec nesplňoval.
Můžete popsat systém zakládání cisterciáckých konventů?
Cisterciácké kláštery měly systém, jemuž se říká filiační. Klášter, jenž poslal mnichy do nově založeného, se stal matkou, nový dcerou. To platilo nejen pro chvíli založení, ale pro celou jeho další existenci. Mateřský klášter se stal nadřízeným domu dceřiného. Opat mateřského kláštera byl nazýván otec opat a každý rok musel z této pozice dceřiný klášter vizitovat.
V jaké úloze na scénu vystoupil opat Konrád?
Už v roce 1288 se rozhodlo, že zbraslavským opatem se stane
Konrád. Ten do té doby sloužil v Oseku, po tomto rozhodnutí se vrátil do Sedlce, kde původně působil. Zde čekal na založení Zbraslavi, k tomu došlo roku 1292. Jako opat královského kláštera začal také politicky vystupovat. Byl rozený diplomat a politik, kdežto Heidenreich zastával spíše roli králova osobního přítele.
Měli cisterciáci i nadále výjimečnou roli na Václavově dvoře?
V roce 1297 se odehrála královská korunovace Václava II. a Guty a také tehdy došlo k zajímavé situaci. Papež Bonifác VIII. listinou povolil Heidenreichovi před korunovačním aktem vyzpovídat Václava II., Konrádovi Gutu. Je to mimořádný dokument, dalo by se spíše čekat, že podobný akt provede pražský biskup.
Provázeli zmínění duchovní Václava II. po celý život?
Pád kláštera
Možná to byla role cisterciáckých opatů, kteří mohli krále uklidňovat.
Zbraslavská kronika popisuje, jak se oba nacházeli v králově blízkosti i v posledních měsících jeho života. Když Václav II. umíral, zdá se, že to byl Heidenreich, kdo mu četl Matoušovy pašije, během nichž král vypustil svou duši. A Konrád se stal tím, kdo po jeho smrti sloužil první mši. Oba náleželi také mezi vykonavatele Václavovy závěti. Václav si přál být pohřben na Zbraslavi a Konrád vedl příslušné obřady.
Trvala role obou opatů i po nástupu Lucemburků, na němž se výrazně podíleli?
Oba zůstávají politicky aktivní ještě v době rané vlády Jana Lucemburského, jako jeho rádci, byť nikoli tak stěžejní, jako Petr z Aspeltu. Konrád býval čas od času pověřen různými poselstvími. Dokonce Jindřich VII. Lucemburský, král Svaté říše římské, jim poslal několik dopisů jako rádcům mladého Jana Lucemburského.