Malí a velcí se přou, kdo má získat zelené peníze
Mají na podporu dosáhnout spíše velcí provozovatelé uhelných zdrojů, nebo komunitní energetika?
Evropa chce být po koronaviru ještě zelenější a hodlá na to vydat miliardy. Na ekologii půjde velká část peněz z Národního plánu obnovy, který premiér Andrej Babiš před pár dny odvezl do Bruselu. A další peníze – podle současného odhadu 154 miliard korun – se budou rozdělovat ze vznikajícího Modernizačního fondu.
Jde o prostředky, které stát v následujících deseti letech získá prodejem emisních povolenek. Jenže jak tyhle peníze, které mají podpořit investice do zelených technologií, spravedlivě rozdělit?
Dohoda z letošního jara počítala s tím, že 65 procent celkového objemu prostředků připadne velkým provozovatelům. Tedy majitelům elektráren či tepláren, které dnes vyrábějí energii především z uhlí. Zbytek se měl rozdělit mezi další oblasti.
Zástupci sektoru obnovitelných zdrojů však mají obavy, že na peníze dosáhnou ve větší míře jen „vyvolení“. „Stát by měl k Modernizačnímu fondu přistupovat nediskriminačně, aby dotované projekty nebyly omezené pouze na vybrané subjekty,“říká předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa.
Jinými slovy má být podle něj otevřené, kdo se svým projektem uspěje. Stát by měl všechny projekty hodnotit podle jasných kritérií efektivity. „Nechceme, aby se opakoval rok 2010, aby vznikaly jen velké instalace předem vybraných firem,“říká Chalupa.
Peníze by podle těchto názorů měly směřovat převážně na podporu komunitní energetiky, malých fotovoltaických elektráren nebo větrných parků.
Proti tomu stojí obavy, že pouhá výstavba malých zelených zdrojů nepomůže Česku zbavit se v dostatečné míře uhlí, a splnit tak každým rokem přísnější evropské požadavky ohledně klimatu. Velcí výrobci, jako je ČEZ, EPH či Sev.en Energy, se totiž měli výměnou za získání dotace zavázat, že odstaví příslušnou kapacitu v uhlí.
Postavila se za ně například Hospodářská komora ČR. „Obáváme se, že prostředky primárně určené do modernizace energetických soustav, konverze uhelných zdrojů tepla, rozvoje obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti se rozdrobí do jiných oblastí. Ty ovšem mají zaručenu podporu z jiných evropských programů,“uvádí tajemnice komorových sekcí životního prostředí a energetiky Lenka Janáková.
Podle komory by měl stát finance připravené pro subjekty, které plní páteřní funkci české energetiky, ponechat právě jim na podporu přímé dekarbonizace. „Jinak hrozí kolaps plynoucí ze zániku řady zdrojů, které nebudou schopny v souladu s požadavky evropských směrnic snižovat emise skleníkových plynů efektivním a ekonomicky účinným způsobem,“dodává Janáková.
Prezident komory Vladimír Dlouhý dokonce zaslal koncem minulého týdne v tomto duchu dopis vládním představitelům.
Čerpat se má už za dva roky
Další spory se vedou o způsob, jak má vypadat čerpání peněz. Evropská unie doporučuje, aby jednotlivé projekty mezi sebou soutěžily o investiční dotace v aukcích. Je to podle odborníků nejefektivnější cesta, jak peníze rozdělit. Údajně ale hrozí, že by se žadatelé spolu mohli domluvit a nejít na nejvýhodnější cenu.
Na schůzce z minulého týdne, kde o podobě fondu mluvili představitelé státu se zástupci asociací, se proto objevil i názor, že nejlepší by bylo postupovat přes operační programy. Tedy stejným způsobem, jakým se dnes rozdělují dotace. Všechny projekty by tak měly předem garantovanou výši podpory. A stát by peníze rozděloval až do výše vyčerpání příslušné výzvy.
Mnoho času na to vyladit fungování Modernizačního fondu přitom nezbývá. „Během listopadu by měl být návrh předložen do meziresortního připomínkového řízení. Cílem je, aby programový dokument vláda schválila do konce tohoto roku. Tento dokument se nebude posílat ke schválení Evropské komisi,“říká Ondřej Charvát z ministerstva životního prostředí.
„V jednotlivých programech budou vypisované dotační výzvy, první plánujeme vyhlásit v prvním čtvrtletí příštího roku. Ještě předtím budou vyhlášeny takzvané předregistrační výzvy, které budou monitorovat zájem o podporu v jednotlivých programech. Reálné čerpání prostředků příjemci podpory se dá očekávat v roce 2022,“nastiňuje Charvát.
Fondu prý chybí vize
Někteří lidé z oboru energetiky, s nimiž MF DNES hovořila, mimo záznam říkají, že Modernizační fond není dostatečně provázaný s dalšími nástroji, které stát při podpoře „zelených“projektů využívá. „Je to stejné jako s Národním plánem obnovy. Chybí tomu vize, je to chaos,“myslí si jeden z nich.
Z obnovitelných zdrojů jsou v českých podmínkách zřejmě nejperspektivnější fotovoltaické elektrárny. Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák tvrdí, že postupně roste zájem lidí i firem pořídit si s investiční podporou fotovoltaické panely na střechy. Odrazilo se to například na výrazném zájmu v poslední dotační výzvě Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.
Vedle investic do obnovitelných zdrojů počítá fond také s podporou modernizace dopravy či energetických úspor v budovách. Šéf aliance Šance pro budovy Petr Holub připomíná, že je třeba významně zrychlit renovace budov, aby dále nechátraly a co nejvíce se využil potenciál úspor energie. Více peněz by podle něj mělo jít na veřejné a vládní budovy.
Evropská unie doporučuje, aby jednotlivé projekty mezi sebou soutěžily o investiční dotace v aukcích.