„Musíme se naučit podnikat i s covidem“
Podle předsedy pražské hospodářské komory Romana Pommera se podnikatelé musejí připravit na to, že koronavirus tu stále bude. A bude nutné, aby jim k tomu instituce vytvořily podmínky. Ne však všechna odvětví se dle Pommera v příštím roce obnoví v takové
Největší dopady spojené s pandemií covid-19 letos zažila oblast cestovního ruchu. Podle předsedy představenstva Hospodářské komory hlavního města Prahy Romana Pommera se turismus nejspíše neobnoví v podobě, jakou měl před koronavirem.
Pro většinu živnostníků je nyní klíčové přežít následky bezpečnostních opatření, která byla vydána při druhé vlně koronaviru. V tom jim podle Pommera nepomohlo, že nařízení vydávala vláda pomalu a chaoticky. Podmínky pro podnikání je podle něj potřeba nastavit srozumitelně. „Prevence je cesta budoucnosti, ochraňme rizikové skupiny a nastavme standard udržitelného života a podnikání pro jednotlivé obory,“vyzývá Pommer.
PRAHA Jak se v končícím roce 2020, který byl kvůli pandemii koronaviru velmi nestabilní, dařilo ekonomicky Praze?
Necítím se být odborníkem natolik, abych v této otázce spekuloval například o poklesu hodnoty akcií pražských firem nebo finanční kondici klientů bank. Troufnu si ale odhadnout, že telekomunikační či IT firmy zaznamenají nízký dopad pandemie. Ukázalo se totiž, že když skoro všechno zavřete, musíte nějak komunikovat a být ve spojení. V tomto ohledu musím říci, že se i aktivita pražské hospodářské komory ukázala vlivem pandemie jako vizionářská. Společně s magistrátem a ministerstvem školství totiž už téměř čtyři roky procesujeme projekt, který stručně řečeno přivádí žáky základních škol do specializovaných IT tříd a polytechnických učeben za účelem vzdělávání povýšeného na moderní úroveň, ale i za
Potíže pro všechny účelem rozvoje v rámci robotiky a mechaniky. Nikdy bych si při startu projektu v roce 2018 nepomyslel, že přijde doba distanční výuky, a že spojení škol se studenty bude tolik potřebné.
Jaké dopady měl koronavirus na další pražské podnikatele?
Koronavirus měl samozřejmě dopad na všechny podnikatele a na všechny velmi negativní. I ti, kteří mohli podnikat, nemuseli mít zákazníky. Praha je sídlem velkých mezinárodních firem a korporací, ale také turistickou destinací. A tady je propad katastrofální. Cestovní ruch v Praze a turistika obecně zaznamenaly nejen obrovský pokles, ale vlastně přestaly existovat. Prázdné hotely, propad tržeb restaurací, drobných prodejců suvenýrů a dalších jsou místy až likvidační. Ubytovací a stravovací služby mají miliardové ztráty z důvodu masivního poklesu tržeb, končí stovky pracovních míst. A mohl bych zmínit i Letiště Praha, městskou hromadnou dopravu a pokles přepravy cestujících z důvodu nařízené home office zaměstnanců firem. Anebo pražská vodní doprava
a taxislužby. Tyto služby zajišťují naši členové a mám informace, že to bude složité.
Kterých dalších odvětví se pandemie dotkla?
Jak jsem již řekl, pražská katastrofa je v oblasti cestovního ruchu. Obrovský propad mají také služby jako prádelny, čistírny, pekárny, směnárny, velké gastro provozy, taxislužba, ale i ty zaměřené konkrétně na firmy, jejichž zaměstnanci pracovali z domova. Dále kongresová turistika a zase na ni navazující byznys. Ale je třeba zmínit i kulturu. Na druhou stranu, pokud některé odvětví nebylo přímo zasaženo restrikcemi vlády, přikazujícími uzavření provozů, podnikatelé pružně přizpůsobovali své podnikání situaci a snažili se eliminovat možné šíření nákazy v jejich provozovnách i mezi svými zaměstnanci. Investovali velké finanční částky do ochranných prostředků, ale podnikání udrželi.
Lze odhadnout, zda se v metropoli obnoví cestovní ruch a zda se zahraniční návštěvníci do Prahy opět navrátí? Nebo se v novém roce tento sektor ještě více rozmělní?
Vůbec to teď nedokážu odhadnout. Bude záležet na tom, kdy se začnou jednotlivá opatřená uvolňovat a kdy lidé přestanou mít strach cestovat. Pražský turistický ruch se asi obrátí na domácí klientelu tak, jak to již dělají nebo připravují jiné české regiony, které mají výhodu přírodních oblastí, ale stejně jako Praha i historické a kulturní objekty. V Praze byl podíl domácích turistů menší než dvacet procent. Tady je asi prostor, aby pražští podnikatelé v této oblasti něco vymysleli – jak mimopražské občany do hlavního města nalákat alespoň na víkend. Turismus se určitě neobnoví rychle a určitě ne do takového stavu, jaký byl před koronavirem.
Dařilo se letos alespoň nějakým oborům?
Určitě firmám napojeným ve svém podnikání na zdravotnictví, ale také řemeslníkům pracujícím jako OSVČ nebo malým firmám ve stavebnictví. V tomto roce se ukázalo, jak má řemeslo budoucnost. Řemeslník nemá tolik kontaktu se zákazníkem jako profese ze služeb. Kamnáři, malíři, obkladači a další mohli stále podnikat. Samozřejmě i zde byly a budou dílčí problémy. Jako například, že ne vždy občan pustil řemeslníka do svého domu, nebo nebyly řádně proplaceny faktury. Ale v porovnání s jinými postiženými obory toto byly někdy drobné problémy.
Máte přehled o tom, kolik živnostníků v Praze muselo letos v důsledku koronaviru ukončit své podnikání?
Těžko říct, nicméně rozhodně víc než polovina živnostníků má velké potíže. Musíme si uvědomit, že podnikatel nemůže skončit ze dne na den jako zaměstnanec. Zaměstnanec s koncem pracovního poměru nastupuje buď do jiné firmy, anebo na úřad práce. Ukončení podnikání je mnohem složitější. Legislativa předepisuje řadu povinných úkonů, jako například uzavření účetnictví, podání daňových přiznání, vyřešení otázky majetku a případných dluhů. Vlastní přehled nemáme, ale z 99 procent se snažili všichni přežít první vlnu, druhá vlna nyní bude mít daleko větší dopad, záleží na oborech.
Jak jste v letošním roce vnímal podporu pro podnikatele ze strany města a vlády? A jakou podporu nabízela živnostníkům pražská hospodářská komora?
Bezpečnostní nařízení byla pomalá, nejasná a nesrozumitelná. My jsme nabízeli poradenství v oblasti možnosti získání kompenzací.
A budete s tím pokračovat i v příštím roce? Na jakou pomoc se hodláte zaměřit?
Bude to samozřejmě ze strany hospodářské komory namístě, ale dost podnikatelů je smutných ze zkušeností z první vlny, protože někde nebyla státní správa tak rychlá, jak by si představovali. My na hospodářské komoře se budeme snažit o co nejúčelnější přípravu k dalším vlnám, které budou přicházet. A to tak, aby bylo jasné kdy a za jakých podmínek může být otevřen ten který sektor.
Jak se vyvíjela v roce 2020 nezaměstnanost?
Aktivně spolupracujeme s krajskou pobočkou úřadu práce a podle jejich údajů bylo k poslednímu dni listopadu evidováno zhruba 280 tisíc uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných osob vzrostl v listopadu na 3,8 procenta. Pro srovnání, v roce 2019 byl v tomto měsíci 2,6 procenta. Vzrostl ale i počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich nabízeli v listopadu prostřednictvím úřadu práce 318 tisíc. V mezinárodním srovnání mělo Česko podle posledních dostupných dat Eurostatu za říjen nejnižší míru nezaměstnanosti z celé Evropské unie.
Jak vypadá ekonomický výhled na rychle se blížící rok 2021, zvláště pokud budou i po Novém roce stále platit vládní omezení?
Nejsem ekonom, tak ekonomický výhled nechci komentovat, ale pokud se bude stále něco zakazovat, bude to špatně. Podle mě je potřeba vytvořit podmínky pro podnikání v jednotlivých oborech s covidem, tedy připravit se na to, že koronavirus zde bude stále a my se musíme učit s ním podnikat. Vytvořit proto pravidla, která se budou muset dodržovat. Nejhorší je, když se pravidla, nyní vydávaná chaoticky, neustále mění.