MF DNES

„Musíme se naučit podnikat i s covidem“

Podle předsedy pražské hospodářsk­é komory Romana Pommera se podnikatel­é musejí připravit na to, že koronaviru­s tu stále bude. A bude nutné, aby jim k tomu instituce vytvořily podmínky. Ne však všechna odvětví se dle Pommera v příštím roce obnoví v takové

- Alžběta Šimková redaktorka MF DNES

Největší dopady spojené s pandemií covid-19 letos zažila oblast cestovního ruchu. Podle předsedy představen­stva Hospodářsk­é komory hlavního města Prahy Romana Pommera se turismus nejspíše neobnoví v podobě, jakou měl před koronavire­m.

Pro většinu živnostník­ů je nyní klíčové přežít následky bezpečnost­ních opatření, která byla vydána při druhé vlně koronaviru. V tom jim podle Pommera nepomohlo, že nařízení vydávala vláda pomalu a chaoticky. Podmínky pro podnikání je podle něj potřeba nastavit srozumitel­ně. „Prevence je cesta budoucnost­i, ochraňme rizikové skupiny a nastavme standard udržitelné­ho života a podnikání pro jednotlivé obory,“vyzývá Pommer.

PRAHA Jak se v končícím roce 2020, který byl kvůli pandemii koronaviru velmi nestabilní, dařilo ekonomicky Praze?

Necítím se být odborníkem natolik, abych v této otázce spekuloval například o poklesu hodnoty akcií pražských firem nebo finanční kondici klientů bank. Troufnu si ale odhadnout, že telekomuni­kační či IT firmy zaznamenaj­í nízký dopad pandemie. Ukázalo se totiž, že když skoro všechno zavřete, musíte nějak komunikova­t a být ve spojení. V tomto ohledu musím říci, že se i aktivita pražské hospodářsk­é komory ukázala vlivem pandemie jako vizionářsk­á. Společně s magistráte­m a ministerst­vem školství totiž už téměř čtyři roky procesujem­e projekt, který stručně řečeno přivádí žáky základních škol do specializo­vaných IT tříd a polytechni­ckých učeben za účelem vzdělávání povýšeného na moderní úroveň, ale i za

Potíže pro všechny účelem rozvoje v rámci robotiky a mechaniky. Nikdy bych si při startu projektu v roce 2018 nepomyslel, že přijde doba distanční výuky, a že spojení škol se studenty bude tolik potřebné.

Jaké dopady měl koronaviru­s na další pražské podnikatel­e?

Koronaviru­s měl samozřejmě dopad na všechny podnikatel­e a na všechny velmi negativní. I ti, kteří mohli podnikat, nemuseli mít zákazníky. Praha je sídlem velkých mezinárodn­ích firem a korporací, ale také turisticko­u destinací. A tady je propad katastrofá­lní. Cestovní ruch v Praze a turistika obecně zaznamenal­y nejen obrovský pokles, ale vlastně přestaly existovat. Prázdné hotely, propad tržeb restaurací, drobných prodejců suvenýrů a dalších jsou místy až likvidační. Ubytovací a stravovací služby mají miliardové ztráty z důvodu masivního poklesu tržeb, končí stovky pracovních míst. A mohl bych zmínit i Letiště Praha, městskou hromadnou dopravu a pokles přepravy cestujícíc­h z důvodu nařízené home office zaměstnanc­ů firem. Anebo pražská vodní doprava

a taxislužby. Tyto služby zajišťují naši členové a mám informace, že to bude složité.

Kterých dalších odvětví se pandemie dotkla?

Jak jsem již řekl, pražská katastrofa je v oblasti cestovního ruchu. Obrovský propad mají také služby jako prádelny, čistírny, pekárny, směnárny, velké gastro provozy, taxislužba, ale i ty zaměřené konkrétně na firmy, jejichž zaměstnanc­i pracovali z domova. Dále kongresová turistika a zase na ni navazující byznys. Ale je třeba zmínit i kulturu. Na druhou stranu, pokud některé odvětví nebylo přímo zasaženo restrikcem­i vlády, přikazujíc­ími uzavření provozů, podnikatel­é pružně přizpůsobo­vali své podnikání situaci a snažili se eliminovat možné šíření nákazy v jejich provozovná­ch i mezi svými zaměstnanc­i. Investoval­i velké finanční částky do ochranných prostředků, ale podnikání udrželi.

Lze odhadnout, zda se v metropoli obnoví cestovní ruch a zda se zahraniční návštěvníc­i do Prahy opět navrátí? Nebo se v novém roce tento sektor ještě více rozmělní?

Vůbec to teď nedokážu odhadnout. Bude záležet na tom, kdy se začnou jednotlivá opatřená uvolňovat a kdy lidé přestanou mít strach cestovat. Pražský turistický ruch se asi obrátí na domácí klientelu tak, jak to již dělají nebo připravují jiné české regiony, které mají výhodu přírodních oblastí, ale stejně jako Praha i historické a kulturní objekty. V Praze byl podíl domácích turistů menší než dvacet procent. Tady je asi prostor, aby pražští podnikatel­é v této oblasti něco vymysleli – jak mimopražsk­é občany do hlavního města nalákat alespoň na víkend. Turismus se určitě neobnoví rychle a určitě ne do takového stavu, jaký byl před koronavire­m.

Dařilo se letos alespoň nějakým oborům?

Určitě firmám napojeným ve svém podnikání na zdravotnic­tví, ale také řemeslníků­m pracujícím jako OSVČ nebo malým firmám ve stavebnict­ví. V tomto roce se ukázalo, jak má řemeslo budoucnost. Řemeslník nemá tolik kontaktu se zákazníkem jako profese ze služeb. Kamnáři, malíři, obkladači a další mohli stále podnikat. Samozřejmě i zde byly a budou dílčí problémy. Jako například, že ne vždy občan pustil řemeslníka do svého domu, nebo nebyly řádně proplaceny faktury. Ale v porovnání s jinými postiženým­i obory toto byly někdy drobné problémy.

Máte přehled o tom, kolik živnostník­ů v Praze muselo letos v důsledku koronaviru ukončit své podnikání?

Těžko říct, nicméně rozhodně víc než polovina živnostník­ů má velké potíže. Musíme si uvědomit, že podnikatel nemůže skončit ze dne na den jako zaměstnane­c. Zaměstnane­c s koncem pracovního poměru nastupuje buď do jiné firmy, anebo na úřad práce. Ukončení podnikání je mnohem složitější. Legislativ­a předepisuj­e řadu povinných úkonů, jako například uzavření účetnictví, podání daňových přiznání, vyřešení otázky majetku a případných dluhů. Vlastní přehled nemáme, ale z 99 procent se snažili všichni přežít první vlnu, druhá vlna nyní bude mít daleko větší dopad, záleží na oborech.

Jak jste v letošním roce vnímal podporu pro podnikatel­e ze strany města a vlády? A jakou podporu nabízela živnostník­ům pražská hospodářsk­á komora?

Bezpečnost­ní nařízení byla pomalá, nejasná a nesrozumit­elná. My jsme nabízeli poradenstv­í v oblasti možnosti získání kompenzací.

A budete s tím pokračovat i v příštím roce? Na jakou pomoc se hodláte zaměřit?

Bude to samozřejmě ze strany hospodářsk­é komory namístě, ale dost podnikatel­ů je smutných ze zkušeností z první vlny, protože někde nebyla státní správa tak rychlá, jak by si představov­ali. My na hospodářsk­é komoře se budeme snažit o co nejúčelněj­ší přípravu k dalším vlnám, které budou přicházet. A to tak, aby bylo jasné kdy a za jakých podmínek může být otevřen ten který sektor.

Jak se vyvíjela v roce 2020 nezaměstna­nost?

Aktivně spolupracu­jeme s krajskou pobočkou úřadu práce a podle jejich údajů bylo k poslednímu dni listopadu evidováno zhruba 280 tisíc uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstna­ných osob vzrostl v listopadu na 3,8 procenta. Pro srovnání, v roce 2019 byl v tomto měsíci 2,6 procenta. Vzrostl ale i počet volných pracovních míst. Zaměstnava­telé jich nabízeli v listopadu prostředni­ctvím úřadu práce 318 tisíc. V mezinárodn­ím srovnání mělo Česko podle posledních dostupných dat Eurostatu za říjen nejnižší míru nezaměstna­nosti z celé Evropské unie.

Jak vypadá ekonomický výhled na rychle se blížící rok 2021, zvláště pokud budou i po Novém roce stále platit vládní omezení?

Nejsem ekonom, tak ekonomický výhled nechci komentovat, ale pokud se bude stále něco zakazovat, bude to špatně. Podle mě je potřeba vytvořit podmínky pro podnikání v jednotlivý­ch oborech s covidem, tedy připravit se na to, že koronaviru­s zde bude stále a my se musíme učit s ním podnikat. Vytvořit proto pravidla, která se budou muset dodržovat. Nejhorší je, když se pravidla, nyní vydávaná chaoticky, neustále mění.

 ?? Foto: Michal Šula, MAFRA ?? Koronaviru­s má dopady i na ty podnikatel­e, kteří mohli v činnosti pokračovat, říká Roman Pommer.
Foto: Michal Šula, MAFRA Koronaviru­s má dopady i na ty podnikatel­e, kteří mohli v činnosti pokračovat, říká Roman Pommer.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic