Mladí Poláci proti církvi
Církev na školy nepatří: přibývá Poláků, kteří si výuku náboženství nepřejí
Katolická církev v Polsku zažívá od loňského roku nebývalou vlnu odporu zejména mezi mladými lidmi. Těm se nelíbí především její vliv na domácí politickou scénu, ale i stěžejní společenská témata. Pravidelné sondáže v posledních letech ukazují stabilní pokles popularity církve mezi Poláky – loňské turbulence teď rovněž ukázaly, že si většina lidí přeje, aby se stávající výuka náboženství přesunula ze škol na farnosti. Mnohým se navíc nelíbí, že vyučování katolických hodnot financuje státní pokladna.
Náboženská výuka patří k volitelným předmětům na polských školách a zahrnuje z velké většiny studium katolického katechismu. Studijní osnovy stejně jako vyučující, kterými jsou převážně kněží nebo jeptišky, schvaluje církev sama. Ačkoliv je náboženství na státních školách volitelný předmět, na řadě z nich se mu dostává často více prostoru než například přírodním vědám. V průzkumu webu Konkret24 skončilo v roce 2019 náboženství v počtu vyučovacích hodin na pátém místě – více času strávili žáci jen výukou polského a cizích jazyků či matematiky. Naopak v porovnání
VARŠAVA
s náboženstvím trávili až o více než polovinu času méně studiem dějin, biologie, fyziky nebo chemie.
Ze škol na farnost?
Polská katolická církev je v jistém bodu zlomu. Série skandálů o zneužívání dětí kněžími a stále silnější provázanost církve s politikou neblaze
Dost! dopadla na její důvěryhodnost zejména mezi mladými Poláky. Podíl těch, kteří církev vnímají negativně, nově převýšil podíl těch, kteří k ní mají pozitivní vztah. Podle průzkumu agentury Ibris nejhůře vnímají církev právě lidé ve věku od 18 do 29 let, tedy první generace, která vyrostla po demokratické revoluci a zavedení náboženské výuky – kladný vztah má k církvi jen devět procent z nich, naproti tomu do nemilosti padla u téměř poloviny dotázaných. Další se k ní stavějí spíše neutrálně.
Náboženskou výchovou na polských školách sice projde odhadem 70 procent žáků, jejich počet za posledních deset let nicméně výrazně klesl. Největší rozdíl je pak mezi školami ve velkých městech a na venkově. Například na varšavských středních školách podle listu Gazeta Wyborcza v loňském školním roce vynechala studium náboženství dokonce více než polovina studentů.
Jak nyní ukázal nejnovější průzkum agentury Ipsos pro web OKO.press, podle většiny Poláků napříč všemi sociálními skupinami patří náboženská výuka výhradně na farnosti. Zachovat hodiny náboženství na školách si přeje méně než třetina respondentů.
Stále hlasitější je navíc i diskuse, zda by stát měl tuto výuku dotovat. Podle zpravodajského serveru Notes from Poland přitom ročně utratí vláda na její zajištění odhadem 1,5 miliardy zlotých (v přepočtu asi 8,6 miliardy korun).
Dědictví revoluce
Náboženskou výuku zavedli na polských státních školách po pádu komunistického režimu na počátku 90. let minulého století jako symbol vděčnosti katolické církvi za její podporu při revolučních událostech. Formálně si učitele zaměstnává a platí škola, ale o tom, kdo se o takové místo může ucházet, rozhodují polští biskupové. Vedení školy zároveň nemá žádný vliv na osnovy náboženské výuky a dohlížet na jejich dodržování mohou jen církví pověřené osoby. Církev rovněž schvaluje učebnice a další pomůcky.
Není to jen náboženství
Výrazné podpory se církvi dostává i od stávající konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost (PiS). Loni se to nejvíce projevilo při náhlém zpřísnění potratového zákona, který už tak patřil mezi nejpřísnější v Evropě. De facto zákaz interrupcí schválený ústavním soudem, který je s PiS úzce spojován, pak vyvedl na podzim do ulic tisíce lidí a zasadil oblibě církve silnou ránu. Vůbec poprvé došlo v Polsku k přímé a ostré konfrontaci s kněžími i protestům v kostelech.
Mezi voliči PiS je nicméně církev nadále velmi oblíbená. Více než polovina z nich si zachování výuky katolického katechismu na školách přeje. Podle jejích zastánců totiž nejde jen o studium katolicismu, ale v širším kontextu i evropských hodnot.