První soukromá dálnice
Mezi poslanci se rodí podpora pro dostavbu D4 ze soukromých peněz. Vláda projekt schválila
Dvaatřicet kilometrů dlouhý úsek dálnice mezi Příbramí a Miroticemi má nakročeno k tomu, stát se první dálniční stavbou, kterou místo státu postaví soukromý investor. Minulý týden projekt schválila vláda a nyní se rýsuje i shoda napříč poslaneckými kluby.
Závazek, který bude vláda splácet čtvrt století, musí posvětit právě poslanci. Hlavní problém, na nějž část zákonodárců poukazuje jako na možné riziko, spočívá v generálních opravách komunikace, kterou bude místo státu desítky let spravovat soukromá firma.
S cenou výstavby nemají zákonodárci výraznější problém. Ta totiž představuje jen část celkových nákladů, které nakonec stát zaplatí. Pokud by stát 32 kilometrů stavěl sám prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vyšla by výstavba podle odhadu ministerstva dopravy na 11,4 miliardy korun. Vítězné sdružení DIVia státu výstavbu a 25letou údržbu komunikace nabídlo za 16,5 miliardy.
Tato částka nicméně odkazuje na cenu zakázky v případě, že by ji stát zaplatil nyní. Protože ale platby budou probíhat postupně během 25 let po dokončení výstavby, stát se tak fakticky dlouhodobě zadlužuje a je nutné k částce připočítat inflaci a předpokládanou výši úrokové sazby.
„Po započtení takzvané diskontace nás to vyjde na 31,9 miliardy korun,“uvedl ministr dopravy Karel Havlíček, který v resorty dopravy a průmyslu řídí z pozice nominanta vládního hnutí ANO. Problémy s plánem nemá ani ČSSD, podporu má projekt i mezi opozičními poslanci s výjimkou KSČM, která dopředu uvedla, že ho nepodpoří.
„V rámci pirátského resortního týmu doprava jsme doporučili Sněmovně hlasovat pro. Rozhodující ještě bude jednání resortního týmu finance, který by měl proběhnout v příštích dnech,“řekl MF DNES Ondřej Polanský, jenž má ve straně problematiku dopravy na starosti.
Pro je také Jan Bauer z ODS, další ze zástupců poslanců dopravního podvýboru. „Nasazení PPP na dostavbu a provoz úseku D4 mezi Milínem a Miroticemi je podle mého názoru rozumný a bezpečný způsob, jak si stát může tuto metodu vyzkoušet. Evropské fondy budou v budoucnu spíš vysychat,“uvedl Bauer.
Pozor, aby neutekli
Hlavním bodem, který zbývá vyřešit, je otázka generální opravy uskutečněné před koncem platnosti koncesionářské smlouvy. Na tu totiž vítězné sdružení počítá s mnohem nižší cenou, než kolik za obdobné práce odhadovalo ŘSD.
„Dokážu si představit, že po dvaceti letech spokojeného užívání bude dodavatel cítit potřebu se tohoto závazku zbavit a co nejlevněji ho předat státu,“uvedl poslanec za
KSČM Leo Luzar. Za jeho slovy stojí obava, že provozovatel před generální rekonstrukcí komunikace ukončí činnost a úsek státu předá neopravený.
Podle ministerstva dopravy je ale toto riziko bezpečně ošetřené.
„Hlavním zajišťovacím mechanismem státu je zde to, že dividenda, to jest výnos z investovaného vlastního kapitálu, kvůli kterému do toho soukromý sektor vlastně vstupuje, se vyplácí až na konci koncesní lhůty poté, co jsou splaceny bankovní úvěry. Tj. koncesionář je motivován vydržet u projektu do konce,“uvedl mluvčí ministerstva František Jemelka.
Koncesionář má zároveň povinnost tři roky před předáním stavby státu provést za účasti státního a nezávislého dozoru soupis všech prací, které je při rekonstrukci komunikace potřeba vykonat.
Dvoumiliardový rozdíl ve vyčíslení nákladů na generální opravy dálnice mezi státem a soukromníkem navíc podle ministerstva odpovídá spíše jinému časovému rozložení prací než tomu, že by koncesionář chtěl ušetřit. Zatímco ŘSD počítalo se třemi postupnými opravami (a tedy uzavírkami dálnice) během pětadvacetiletého kontraktu, sdružení DIVia naplánovalo dvě. První v roce 2034 a závěrečnou před vypršením kontraktu.
„Rozložení nákladů navržené koncesionářem je plně na jeho zodpovědnosti, stát bude připraven sankcionovat jakoukoliv nekvalitu v průběhu celého období trvání koncesionářské smlouvy,“uvedl Jemelka.
Ačkoliv o využití PPP (z anglického Public-private partnership) se v Česku hovoří dlouho, žádný z projektů se však zatím nepodařilo dotáhnout do fáze výstavby. „Je to druhý pokus a troufám si tvrdit, že pokud ho nezvládneme dotáhnout do konce, tak třetí pokus mít nebudeme,“uvedl Havlíček s odkazem na dvě desítky let starý plán postavit chybějící úsek dálnice D1 u Ostravy touto metodou PPP.
Neschválení projektu by podle šéfa dopravního resortu zřejmě znamenalo, že by se do případného dalšího tendru na koncesionáře u jiné dopravní stavby nikdo z relevantních uchazečů nepřihlásil.
Hlavní problém zatím spočívá v generálních opravách komunikace.