Ulice jsou teď jako za Vontů
Vontové nebyli jen postavami z díla Jaroslava Foglara, naznačují autoři komiksu o Starém Městě
V osmdesátých a devadesátých letech minulého století se po centru Prahy pohybovaly skupinky dětí, které si po vzoru Foglarových knih říkaly Vontové. Objevovaly tajemství v uličkách Starého Města a nazývaly je svými Stínadly. Tito skuteční Vontové byli inspirací pro Richarda Fischera, kreslíře a spoluautora komiksu Rváčov, který sleduje dobrodružství jedné skupiny Vontů v pražských uličkách.
„Dobrodružství je každá návštěva Starého Města, když se zešeří. Obzvlášť v dnešní době, kdy kvůli koronaviru jsou ulice pusté a je to vlastně dost podobné stavu z osmdesátých let,“říká Fischer.
PRAHA Příběh je inspirovaný celkem jedinečným fenoménem, kdy dílo autora v podstatě obživlo a fiktivní čtvrť i organizace začaly existovat v reálném světě. Co podle vás lidi na Stínadlech tolik fascinuje?
Je to určitá ponurost, temnota a něco neznámého, co by rádi odkryli. To, že dílo obživlo, je fenoménem, který jsme nikde jinde nezaznamenali.
Proč je ale lidé hledají právě na Starém Městě?
Většinou se Stínadla hledala v centru měst, v osamělých, pustých čtvrtích. Nešlo jenom o Prahu, v rámci foglarovského kontextu všichni hledali Stínadla podle vnějších bodů, které se stýkaly s dílem. V Praze se to přímo nabízí. K tomu, že inspirací pro Stínadla bylo přímo Staré Město, směřují určité indicie z Foglarova díla i z toho, jak se vyjádřil v různých rozhovorech.
Jaké indicie, můžete je trochu přiblížit?
Například jeho skautský klub Dvojka hrál ve čtvrti Na Františku hry, které byly inspirované i stínadelskou trilogií. Oblast Starého Města znal Foglar dobře, protože pracoval nedaleko Betlémského náměstí ve velkoobchodě s papírem a denně chodil domů na Letnou přes Staré Město a pozoroval, co se dělo okolo. Jak to tam vypadá, ale i co se tam děje.
Jak jste se k foglarovské tematice dostal vy?
I kdybych věděl, neprozradím
Jako každý kluk jsem v dětství hltal každé jeho dílo a vždy to ve mně bylo hluboce uloženo. Se spoluautorem komiksu Džianem Babanem jsme v době našeho dětství vypozorovali, že se na Starém Městě dějí tajemné věci, které jsou dodnes vidět v ulicích. Jako třeba nápisy na zdech a další znamení. Začalo to tím, že jsme město pozorovali. Upoutalo nás, že foglarovská tematika je stále živá, nebo ještě nedávno byla.
Je pravda, že Vontové měli pro jednotlivá místa na Starém Městě vlastní názvy?
Zřejmě ano, protože některým věcem nerozumím a spoustu věcí ani nevím.
Je jedním takovým místem i Rváčov, po kterém se jmenuje váš komiks?
Rváčov je vlastně Foglarův název místa ve Stínadlech, který sám vymyslel. Vyskytuje se v jeho knihách.
Já jsem ale četla výkladový slovník přiložený k vašemu komiksu. Tam je napsáno, pokud si dobře vzpomínám, že Rváčov opravdu existuje, ale jeho lokaci neprozradíte. Takže existuje?
Rváčov existoval a možná ještě existuje. Je to jedna z věcí, kterou ti skuteční Vontové nebo lidé z postvontského hnutí používali.
A leží v Praze?
I kdybych to věděl, tak to neprozradím.
Dílo je částečně inspirováno skutečnými události, zčásti je to fikce. Mluvil jste v rámci přípravy s lidmi, kteří byli v osmdesátých a devadesátých letech součástí tohoto hnutí?
Začalo to tím, že jsem chodil po
Starém Městě a snažil se zjistit, jakým systémem to funguje – nebo fungovalo. Časem jsem se k některým pamětníkům dostal. Ale to ještě nebylo vítězství, protože málokterý z nich byl tak sdílný, abych na tom mohl něco stavět. Trvalo to dlouhou dobu, než jsem se dostal někam dál. Musel jsem hlavně pochopit systém, kterým jsou ti lidé ochotni mluvit a co jsou schopni pustit dál. Musel a chtěl jsem dodržet jejich pravidla o tom, co se dá vyprávět. Aby se neprozradilo více, než je nutno.
Která konkrétní místa na Starém Městě vás při tvorbě komiksu inspirovala? Z čeho jste při kresbě vycházel?
Pokud to byla událost, která byla reálná a o které jsme se spoluautorem něco málo věděli, tak jsme záměrně měnili i osoby a místa. Děje jsme umístili do úplně jiných prostředí, než kde se udály. Jinak jsem při kresbě vycházel ze starých fotek. Na internetu je spousta dostupných snímků, díky nimž se dá charakter starých míst dohledat a ztvárnit. Takže jsem se snažil, abych všechna místa, která byla v komiksu zobrazena, udělal velmi autenticky. Tak, jak vypadala v té době. Například některé domy, které jsou tam nakreslené, jsou už dneska zbourané.
Jaký měl Foglar názor na to, že jeho dílo začalo existovat v reálném životě?
Mám to jenom z doslechu. V komiksu je autentická historka, kdy Vontové jdou do jeho bytu mu vyhrožovat. To bylo potom, co vyšel třetí díl stínadelské trilogie. Někteří členové vontské organizace získali pocit, že nové informace, které byly ve třetím dílu, by mohly jejich tajemství ohrozit.
Myslíte, že Foglarův odkaz žije doteď? Oslovuje stále jeho dílo mladou generaci?
Nemám ambice pokračovat ve Foglarově díle. Každopádně si myslím, že něco, co Jaroslav Foglar vytvořil a co si poté žilo vlastním životem, by mohlo mezi lidmi zájem vyvolat.
Dá se v pražských uličkách zažít podobné dobrodružství ještě dnes?
Dobrodružství je každá návštěva těchto míst, když se zešeří. Obzvlášť v dnešní době, kdy kvůli koronaviru jsou ulice pusté a je to vlastně dost podobné stavu z osmdesátých let. Když po Starém Městě člověk jde v noci, nutí ho to zpomalit a prohlížet si běžné věci novým pohledem.
stejnojmenného komiksu.
Nápisy křídou hlásající „Vontové žijí!“nebo kresby ježka v kleci se na stěnách domů na Praze 1 objevují dodnes. Chodí Vontové stále ulicemi Prahy?
To nechám na lidech, kteří to mohou na vlastní kůži zjistit.
A nejste vy náhodou také Vont?
Nejsem.