Sponzorovali ho jen strýc a teta. Teď všechny šokuje
Bláznivý příběh aneb z nicoty na vrchol za 12 měsíců. Biatlonista Lägreid má v sezoně na kontě víc vítězství než slavný krajan Johannes Bö
Takový příběh se nejspíš může stát jen v Norsku. Ještě před rokem nebyl biatlonista Sturla Holm Lägreid ani členem norského týmu B. Jezdil pouze národní pohár a v něm si zoufal, protože vykazoval mizernou úspěšnost střelby pod 80 procent. Zato teď?
V aktuální sezoně Světového poháru má nejvíc vítězství ze všech, v sobotní stíhačce v Oberhofu zapsal už čtvrté. A na střelnici ohromuje úspěšností 94 procent.
„Konečně budeš mít i opravdové sponzory,“říká mu strýček Ulf.
Lägreid dlouho osobní sponzory marně sháněl, tak jej předloni začali finančně podporovat strýc a teta. Proto z jeho zbraně i auta září nálepky „Onkl’U“a „Tant’A“, pod nimiž se skrývají strýc Ulf a teta Ane.
„Nepřispívali jsme mu velkou částkou, spíš jen symbolickou, aby měl na přípravu,“vysvětluje strýc.
„Ale bez nich bych dnes nebyl tím, kým jsem,“tvrdí Lägreid.
Třiadvacetiletý syn norské matky a švédského otce slavil na juniorském mistrovství světa v Otepää 2018 stříbro z vytrvalostního závodu. Načež na rok zmizel ze scény.
„Kvůli vleklé léčbě mononukleózy jsem devět měsíců nemohl naplno trénovat. Zaměřoval jsem se tedy jen na střelbu a vystřílel za toto období 20 tisíc nábojů,“popisuje. Do minulé sezony vstoupil s cílem probojovat se do reprezentačního béčka. Jenže úvodní klání Norského poháru mu kvůli špatné střelbě vůbec nevycházela. „Přitom v tréninku jsem střílel skvěle. Až mentální kouč mě zachránil.“
V únoru si vyjel nominaci na druholigový IBU Cup ve Val Martellu a hned druhý závod tam ovládl.
V březnu jej coby náhradníka za absentujícího Bjontegaarda povolali do sprintu Světového poháru v Novém Městě. Mile překvapil 15. místem. Do konce zimy stihl ještě další tři starty v nejvyšší lize, všechny dokončil v elitní patnáctce – a sestřelil 59 ze 60 terčů.
Vzhledem k obrovské norské konkurenci ani pak neměl jistotu, že ho pro příští sezonu zařadí do šestičlenného prvního týmu. Ale hlavní kouč
Egil Kristiansen si ho vybral, začal se připravovat s bratry Böovými.
„Ze začátku jsem si říkal, že ostatní kluci z týmu mají mnohem vyšší úroveň než já. Teprve postupně jsem se k nim v létě přibližoval.“
Univerzitní studium inženýrství obnovitelné energie naopak přerušil. „Bralo mi energii a mentální svěžest na trénink. Studovat mohu i po kariéře, ale šanci stát se skvělým biatlonistou mám jen jednu.“
Tak se jí chopil.
První start v aktuální sezoně Světového poháru proměnil ve vytrvalostním závodě v Kontiolahti v senzační triumf. „Nechápal jsem, co se tam stalo. Něco takového jsem nečekal ani ve snu,“ujišťuje. Potom už se nezastavil.
„Je to sekáč,“říká český reprezentant Ondřej Moravec. „Přestože je mladý a relativně nezkušený, ve vypjatých situacích ukazuje, že je člověkem bez nervů. A to má ještě do budoucna rezervy v běhu.“
Lägreid nyní drží modré číslo pro nejlepšího muže do 25 let.
Patří mu i to červené pro lídra stíhacího a vytrvalostního závodu.
A od nejcennějšího, žlutého, které drží obhájce titulu Johannes Bö, jej dělí pouhých 41 bodů.
„Až tak vysoko letos rozhodně nepomýšlím,“sděluje. Ale zároveň připomíná: „Nejlepší formu jsem vždycky míval v únoru a březnu.“