V lednu Češi zůstali doma

V prosinci lidé jezdili více do práce. Teď není MHD vytížená.

Po divokém prosinci nastává výrazně klidnější leden. Češi se po svátcích vrátili k ostražitosti a jejich pohyb po městě a na pracovišti se opět zhruba po měsíci zase snížil. Vyplývá to z dat společnosti Google, která ukazují, jak se lidé chovají na základě anonymizovaných údajů získaných z mobilních telefonů.

Nejčerstvější data ukazují situaci do minulého pátku a shrnují tak první pracovní týden po svátcích. Vyplývá z nich, že Češi chodili fyzicky do práce výrazně méně, a to až o 27 procent oproti stavu před vypuknutím epidemie. Třeba v polovině prosince byla jejich aktivita nižší jen o patnáct procent. Na konci loňského listopadu byla nižší o 24 procent oproti normálu. Lidé také méně využívají hromadnou dopravu, a naopak více času tráví doma.

Podle odborníků má na chování společnosti v krizových situacích vliv několik faktorů, které se mohou doplňovat. V našem prostředí tak mohly sehrát roli rekordní počty nově nakažených, ale i přechod do stupně pět v systému PES.

„Jsou lidé, kteří mají přirozenou tendenci být opatrnější, ti mohou prožívat větší strach. Další lidé by třeba opatření vůbec nedodržovali, pokud by nebyla přímo nařízena vládou. Další by třeba opatření dodržovat nechtěli, není jim to vlastní, ale když je bez roušky nepustí do obchodu, tak se prostě podvolí,“říká Tomáš Kostelecký, ředitel Sociologického ústavu AV.

Faktem je, že v posledních dnech jsou počty nově nakažených nižší a snižuje se i reprodukční číslo R.

Česko si v prosinci prošlo vlnou rozvolňování. Lidé se po čtvrt roce začali přibližovat životu před vypuknutím epidemie koronaviru a zvýšená aktivita se zřejmě promítla i do počtu nemocných.

V úterý se u nás léčilo s nemocí covid-19 víc než 149 tisíc lidí. To je suverénně nejvíc od začátku epidemie. Druhý vrchol byl ve statistikách ministerstva zdravotnictví jasně patrný na konci října, kdy se maximální počty nemocných v jeden den pohybovaly okolo 122 tisíc.

Pak ale nemoc začala pozvolna ustupovat a s tím začaly slábnout také restrikce. Nepříznivý vývoj z konce roku přinesl nová opatření a Česko se tak v epidemiologickém systému PES od 29. prosince znovu nachází ve stupni pět včetně všech platných opatření, jako jsou uzavřené restaurace a obchody.

Živý prosinec, klidný leden

Jak se opatření projevila na chování lidí? Podle dat společnosti Google značně.

Zatím poslední dostupná čísla pocházejí z minulého pátku. Vyplývá z nich, že Češi po svátcích omezili aktivitu. Data jsou srovnávána podle mediánu, který byl stanoven na přelomu ledna a února loňského roku, tedy v době, kdy koronavirus v Česku ještě nebyl.

Na konci minulého týdne Češi trávili v práci oproti normálu o 27 procent méně času. Méně také cestovali. Na důležitých uzlech hromadné dopravy se dokonce pohybovali o 41 procent méně. V okolí míst, která jsou určena pro zábavu, jako například restaurace, bary, kina a obchodní centra, trávili dokonce o 57 procent méně času. Naopak doma zůstávali o 16 procent víc.

Oproti polovině prosince, kdy Česko fungovalo ve třetím stupni PSA, je vidět podstatný rozdíl. Třeba možnost zajít si na pivo nebo do nákupního centra tehdy využili lidé téměř na maximum a aktivita byla v polovině prosince oproti normálu nižší jen o sedm procent.

Lidé se také častěji pohybovali v práci, i když i tady byli od normálního režimu ještě poměrně daleko.

Aktivita na pracovištích byla v prosinci o 15 procent nižší oproti normálu. To vše se projevilo také v zájmu o jízdu MHD, kde byla aktivita oproti běžnému stavu také nižší jen o 15 procent.

I mladí se překvapivě hlídají

„Jakmile ohrožení odezní, lidé se snaží co nejrychleji vrátit do zajetých kolejí,“říká Kostelecký.

Dodává, že na náladu lidí má přirozeně vliv také to, že nepříjemná situace se táhne už dlouho. Ochota lidí podřídit se omezujícím opatřením je podle něj aktuálně utvářena především tím, jak moc se opatření podepsala na jejich ekonomické situaci. Ne všechny totiž omezení stojí stejně.

„Řada lidí se dostala do existenčních problémů a začali posuzovat nebezpečí, jestli je pro ně důležitější riziko, že by se mohli nakazit koronavirem, nebo jestli zkrachuje jejich firma, kterou deset let budovali,“vysvětluje Kostelecký.

Dodává, že rozlišit vztah jednotlivých skupin k opatřením podle jiného klíče je velmi složité. Rozdělování podle tradičních kategorií, jako je dosažené vzdělání, pohlaví nebo věk, podle dostupných studií zatím nepoukazuje na velké rozdíly.

Hodně se třeba mluvilo o různém vnímání hrozby nákazou podle generací. Zásadní rozpory se ale v tomto srovnání neprojevily. „Ukazuje se, že mladí lidé se příliš nebojí o své vlastní zdraví, ale bojí se, že by mohli nakazit své blízké. Mohou se tedy třeba častěji sociálně distancovat. Generační rozdíl není tak velký, jak by se mohlo na první pohled zdát,“vysvětluje Kostelecký.

Situace se každý den zlepšuje

Zdá se, že novoroční zklidnění zabírá. Počty záchytů nově nakažených jsou sice stále ještě vysoké, ale oproti minulému týdnu vypadají o dost optimističtěji. V úterý bylo odhaleno 10 725 nově nakažených, týden předtím jich bylo 17 383. Důležitá je i změna reprodukčního čísla. To kleslo z hodnoty 1,12 na 1,01. Pokud klesne pod nulu, znamená to, že se nemoc přestává šířit. Jeden nemocný nakazí méně než jednoho dalšího člověka.

Pozitivní změny se projevily i v systému PES. Ten včera pro Česko ukazoval hodnotu 81. Číslo je stále vysoké a řadí zemi do pátého stupně rizika. Na druhou stranu je ale skóre nejpříznivější od začátku roku. Prvního ledna index ukazoval skóre 90, což je zatím nejvyšší hodnota od začátku epidemie.

Mladí lidé se nebojí o vlastní zdraví, ale bojí se, že by mohli nakazit své blízké.