Biatlonový maják
Pololetní vysvědčení Markéty Davidové před šampionátem
Loni skončila ve Světovém poháru čtrnáctá, letos je průběžně desátá. Už osmkrát za zimu se probila do Top 10, zatímco za celou minulou sezonu to bylo sedmkrát a předloni pětkrát. Střeleckou úspěšnost proti předchozímu roku vylepšila ze 79 na 83 procent.
Jakou známkou by se tedy Markéta Davidová za první poločas sezony ohodnotila? Jedna minus?
„Dvojkou. Žádný velký průšvih se nekonal, ale pořád mám spoustu věcí ke zlepšování,“bilancuje. Vzápětí si známku ještě pohorší. „No, spíš si dám dvě minus. Jsem na sebe přísná,“zasměje se.
Je náročná a ctižádostivá. Vnímá, že má potenciál jezdit o medaile. Ale kráčí k nim po jiné cestě než kdysi Gabriela Koukalová, která se mezi 23. a 24. narozeninami zčistajasna skokem proměnila z nebodující biatlonistky v kandidátku vítězství. U 24leté Davidové zatím platí: Já neskáču, já jdu. Pořád dopředu, vidíte? A každý rok jsem o kousek lepší.
„Její čas přijde,“věří šéf svazu Jiří Hamza. „Nahoru se drápe menšími krůčky, ale výkonnost už ustálila v první desítce a je jen otázkou času, kdy proskočí mezi nejlepší tři. Počínaje letošním mistrovstvím světa se tam může dostat kdykoliv. Kolem zbytku našeho týmu zrovna optimismus nepanuje, muže i juniory letos covid rozbil, ale postupně snad dáme do kupy i tohle.“
Generační obměna reprezentace potrvá nejméně tři roky, navíc ji lednová covidová vlna výrazně rozleptala. Davidová je tedy osamoceným majákem prozařujícím mlhu. Díky ní je česká kombinéza nadále vidět v popředí pohárových bojů.
„Je prototypem závoďáka. Dokáže podávat lepší výkony v závodě než na tréninku,“chválí ji Michal Krčmář. „V tréninku si občas něco zkouší, zato v závodě se umí zkoncentrovat a dělá, co právě umí. Působí na mě vyzráleji než na 24 let. Sportovně i lidsky.“
V průběhu zimy už Davidová nemá výpadky jako v předchozích sezonách, kdy se občas ani nekvalifikovala ze sprintu do stíhačky. Až na výjimky si drží výkonnost v Top 10 nebo těsně za ní. Což bylo před sezonou její největší přání.
„Fyzicky jí prospívá objemový trénink, který zavedl Egil Gjelland a při němž si musí hlídat intenzity,“soudí Jiří Holubec, asistent norského kouče českých žen.
Největší prostor ke zlepšení zůstává na střelnici. Rány zpřesnila, ale nadále je zřetelně pomalejší než většina největších konkurentek. Ve čtyřpoložkovém závodě dokáže jen rychlostí střelby ztratit na některé sokyně až půl minuty.
„Střelecky bude vždy podobným typem jako Gábina Koukalová. Nestane se rychlopalkyní jako Hauserová, Wiererová a některé jiné,“říká Holubec. „Proto je podstatné, aby jí terče padaly. V tréninku není neomylná, ale i tam už přestala mít výkyvy, že by dala třeba dvakrát během tréninku položku za tři.“Při posledním startu v Anterselvě zlikvidovala v hromadném závodě 19 z 20 terčů, ale o stupně vítězů ji připravily i zjevně pomalejší lyže. „Někdy mi střelba sedne víc, jindy míň. Že ji mám dobrou, si budu moci říct, až dokážu tři roky střílet samé nuly,“opět předvádí, jak je na sebe náročná.
Přestože stále nemá jasno, dokdy se chce biatlonu věnovat, její pozice v nastupující generaci je patrná rovněž z pohárového pořadí v kategorii do 25 let, v němž je třetí za Běloruskou Alimbekavovou a Švédkou Elvirou Öbergovou, zato před Francouzkou Simonovou i norským talentem Tandrevoldovou.
Navíc na rozdíl od Davidové jak Běloruska, tak mladší ze sester Öbergových po famózním prosinci v lednu zcela ztratily střeleckou formu. „Ale u Elviry by byl vzhledem k jejímu věku zázrak, kdyby vydržela stabilní celou sezonu,“omlouvá Švédku, která oslaví teprve 22. narozeniny.
Hamza při pohledu na tuto generaci soudí: „Markétu a Simonovou vidím jako dva největší talenty biatlonu pro budoucnost.“
Světový šampionát začne na Pokljuce 10. února. Než Davidová zamíří do Slovinska na závěrečný kemp, čistí si tento týden doma hlavu. „Prospěje jí, když si na chvíli od střelby odpočine. Bude potom mít do ní větší chuť,“doufá Holubec. Relaxuje u skript i u koní. „Má své další světy a umí mezi nimi přepínat,“vyzdvihuje Krčmář. „Nemít biatlon v hlavě 24 hodin denně jí jde k duhu. Sama mi vyprávěla, jak skvěle se odreaguje, když potká na univerzitě úplně jiné lidi než sportovce. Znám to sám. Najednou už nejste biatlonisti, ale studenti. Vědomí, že jste použitelní i v jiných věcech než ve sportu, vám dodává energii.“
V aktuální sezoně dobíhala Davidová čtvrtá, pátá, šestá i sedmá.
„Jen čekáme, kdy tam ta bedna spadne,“říká Holubec.
Že by v Pokljuce?
„Šance je, to víme,“nezastírá Davidová. „Ale pocit, že bedna je blízko, má třicet dalších holek. Nechci říkat, že získám medaili. Nechci to ani ze všech stran slyšet.“
Raději zase na chvíli zalehne se skripty. Tak jí to vyhovuje.