Falešné potraviny z e-shopů
Online nákup jídla: každá druhá kontrola narazila na problém
Prodám domácí slivovici 50 procent, švestka. Sběr z vlastní zahrady.“„Prodáváme poctivě vyrobené mléčné produkty a sýry z naší mlékárny.“
Podobné inzeráty od pečiva a vajec až po kořalku plní sociální sítě a bazarové servery.
Pandemie koronaviru nakupování na internetu jen povzbudila, a to i v případě potravin.
Vyšší zájem o koupi potravin na internetu vedl k tomu, že na vlně online nákupů se vezou i prodejci, kteří zákonná pravidla internetového obchodu příliš nedodržují.
Z asi tisícovky kontrol, které loni provedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce, zjistili inspektoři nedostatky v 52 procentech případů. Nejčastěji obchodníci nabízeli zboží bez uvedených povinných informací (složení, země původu) nebo nebylo označeno vůbec.
„Řada subjektů, hlavně fyzických osob, si vůbec neuvědomuje, že prodejem potravin prostřednictvím sociálních sítí se stávají provozovatelem potravinářského podniku se všemi povinnosti,“říká mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.
Zákazník nalákaný na domácí kvalitu či jídlo přímo z farmy také často nemá šanci zjistit, v jakých podmínkách byly potraviny skutečně vyrobeny nebo jak se skladují.
Podezřelý inzerát na sociálních sítích například v listopadu přivedl Státní veterinární správu na odhalení prodejce masa z neregistrované farmy na Hodonínsku.
Na místě veterináři našli desítky kilogramů jitrnic, jelit, tlačenky i ovarovou polévku. Chovatel je vyráběl z masa prasat, která nebyla poražena na jatkách, jak nařizuje zákon, ale na farmě. V nelegálním řeznictví našli také desítky těl drůbeže, jež chovatel prodával bez povinného označení, že maso nebylo veterinárně ošetřeno. V případě online prodeje masa a výrobků z něj by si zákazník měl ověřit, u koho nakupuje.
„Hrozí také riziko, že maso, či mléko použité k výrobě potravin pochází od zvířat, která mohla být léčena. V takových výrobcích se poté mohou nacházet zbytky léčiv,“upozorňuje Petr Majer ze Státní veterinární správy. Neregistrovanou provozovnu úřady nemohou kontrolovat ani odebírat vzorky.
Kontrola potravin nabízených na sociálních sítích není jednoduchá. Veterinární i potravinářští kontroloři musejí zjistit, kdo se za profilem skrývá. Provádí proto nákupy pod zastřenou identitou, a to hlavně na základě podnětů od spotřebitelů. Chodí takzvaně najisto. Inspektoři během loňských kontrol naráželi také na hojný prodej potravin a potravinových doplňků, o kterých prodejci tvrdí, že mají léčivou moc. Inzerují třeba, že pomohou chránit před nákazou covidem. Na internetu se objevují nabídky také na léčbu sluchu, cukrovky, poruchy erekce, či dokonce alkoholismu. Jenže tvrdit zákazníkovi, že nabízená potravina nebo doplněk stravy má léčivý účinek, je zakázané. „Desítky prodejců zneužívaly epidemie a obav občanů tím, že nabízely doplňky stravy s deklarovanými účinky proti covidu-19. Doplňky stravy jsou přitom z hlediska právních předpisů potraviny, a proto jim nelze žádným způsobem připisovat léčebné účinky,“vysvětluje mluvčí inspektorů Kopřiva.
Lín hrál kapra
Stát se chce nyní na tento typ obchodování více zaměřit. Ministerstvo zemědělství na problémy se zvýšeným online prodejem potravin upozorňuje v aktuální Strategii bezpečnosti potravin a výživy. „Během letošního roku bude připraven akční plán s konkrétními úkoly,“řekl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Státní kontrolní orgány se podle dokumentu více soustředí také na alergeny v potravinách nebo nebezpečné látky. Včera inspekce varovala před doplňkem stravy na podporu imunity Amygdalin, který v těle po požití metabolizuje na kyanovodík a kyanidy. Jindy odhalila například lepek v údajně bezlepkových výrobcích, nebo jsou suroviny zaměněné. Inspekce objevila třeba krabí sushi s treskou, hovězí kebab s drůbežím i vepřovým, lína vydávaného za kapra s rodokmenem, nepovolené glutamáty v salámech nebo doplněk stravy na podporu erekce, který neobsahuje účinnou látku. „Spotřebitel nemá sám šanci zjistit, že zakoupená potravina je falšovaná,“upozorňuje ministerstvo v dokumentu.