Projeďte se na kole a pochopíte, co je bezpečný odstup

Vnejbližších dnech poslanci rozhodnou o bezpečném odstupu 1,5 metru při předjíždění cyklisty. Každý rok se v Česku prodá 350 000 nových jízdních kol. Stane se přes 4 000 nehod s účastí cyklistů. Desítky jich na následky zranění zemřou. Popularita cyklistiky roste a s ní i počet nehod s tragickými následky. Každý by se měl občas projet na kole po silnici, aby poznal hloubku tohoto problému.

Plně chápu obavy o čistotu právního řádu, který by nová definice konkrétního odstupu samozřejmě nezjednodušila. Navíc její vymahatelnost zdaleka nebude stoprocentní. Je však třeba zvážit, jak pozitivní dopady pouhá definice bude mít. Snad každý si uvědomuje, že je třeba zákonem upravit nejvyšší povolenou rychlost, protože každý má jinou představu, jaká je bezpečná.

Stejné je to s bezpečným odstupem. Zahraniční příklady ukazují, že bezpečný odstup kontrolovat lze. Vzhledem k zásadě „v pochybnostech ve prospěch obviněného“mohou být postihovány pouze jednoznačně excesivní případy.

Význam definice je však především edukativní a preventivní. Minimální boční odstup při předjíždění cyklisty je závazně stanoven například v Německu, Francii, Španělsku, Portugalsku, Belgii, Nizozemsku, Lucembursku, Austrálii a ve většině států USA.

Souhlasím s argumentem, že při odstupu 1,5 metru není možné cyklistu předjet na komunikaci či v jízdním pruhu užším než 3,5 metru. V takto úzkém místě bychom cyklistu neměli předjíždět ani dnes. Není to bezpečné. Na druhou stranu to neznamená, že by cyklista blokoval motoristu. Žádný cyklista přece nechce někoho zbytečně zdržovat.

Při nejbližší vhodné příležitosti zajede ke kraji a motoristovi umožní bezpečné předjetí. Je totiž povinen neomezovat plynulost provozu a dělá to i pro svoje bezpečí.

Obvyklá šířka venkovských silnic je kolem 5,5 metru. Tam se vyhnou dvě auta a je tam i dost místa pro bezpečný odstup od cyklisty. Případné zpomalení motoristy v řádu vteřin či desítek vteřin je malá daň za to, že nedojde k ohrožení života.

Nepopírám ani fakt, že řada cyklistů páchá dopravní přestupky. Totéž lze říci o řadě motoristů. Nejčastějším přestupkem cyklistů je jízda po chodníku. Proč? Bojí se jet po silnici. Pokud zvýšíme jejich bezpečnost na silnici, nebudou mít důvod po chodníku jezdit.

Nesdílím představu, že bezpečnost cyklistů vyřeší povinné přilby pro všechny. Sám bez přilby sice nikdy nevyrážím, ale represivní opatření nepodporuji. Přilba může snížit riziko některých úrazů hlavy. Samotné nehodě však nezabrání. Naopak. Pocit falešného bezpečí může být příčinou riskantnějšího chování, včetně nebezpečného předjíždění. To je ostatně důvod, proč povinné přilby téměř nikde na světě neexistují.

Pokud nezakážeme silniční cyklistiku, potřebujeme bezpečný odstup. Je na nás, jestli se vydáme cestou zákazů a represí, nebo vzájemného respektu a ohleduplnosti.