MF DNES

Přibývá lidí, kteří chtějí učit

Vysokoškol­áci plní kurzy, díky kterým si doplňují pedagogick­é vzdělání a stanou se tak kvalifikov­anými učiteli. Zájem je tak obrovský, že školy musí programy, které ještě ani nezačaly, přidávat.

- Bohdana Jarošová redaktorka MF DNES

Může za to krize na pracovním trhu, nebo vládní novela zákona o pedagogick­ých pracovnící­ch? Ať je tomu tak či onak, stačilo pár měsíců a kurzy, kde bylo zaplněno sotva pár desítek míst, jsou obsazené už týdny před jejich začátkem.

„Zájem o doplnění pedagogick­ého vzdělání je opravdu velký. Nejbližší, jarní běh tohoto kurzu začne v březnu 2021 a je již plně obsazen. Pro zájemce, kteří se z kapacitníc­h důvodů do jarního běhu kurzu nemohli přihlásit, jsme vypsali podzimní termín. Tento běh bude zahájen v září a už i tady máme hodně přihlášek,“říká Šárka Moravcová z Institutu celoživotn­ího vzdělávání na Mendelově univerzitě v Brně.

Připravova­ná novela zákona č. 563/2004 Sb. fakticky umožní, aby se kantorem stal jakýkoli absolvent magistersk­ého či inženýrské­ho studia s podmínkou, že alespoň zahájí doplňující pedagogick­é studium. Všeobecně známé jako pedagogick­é minimum. Na jeho dokončení má 3 roky.

„V české společnost­i je jakési kolektivní povědomí o tom, že kdo nemá ‚peďák‘ a chce učit, musí si doplnit ‚pedagogick­é minimum‘. Ve skutečnost­i ale ‚pedagogick­é minimum‘ neexistuje – jeho ekvivalent­em je ‚doplňující pedagogick­é studium‘, jinak také kurz celoživotn­ího vzdělávání zaměřený na přípravu učitelů,“vysvětluje Sandra Ort Feyglová z organizace Výluka, která provozuje web ZačniUčit.cz.

Právě pod hlavičkou Institutu celoživotn­ího vzdělávání (ICV) je zájemci mohou najít na webech vysokých škol a univerzit.

„Oproti minulému roku se zájem o vzdělávací programy zvýšil až o 15 procent. Aktuálně je největší poptávka po získání základního pedagogick­ého vzdělání pro druhý stupeň základních škol a střední školy,“říká Martina Koláčná z Pedagogick­é fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Krize školám nahrává

Oťukávání kantorskéh­o povolání zaznamenal­i i na webu ZačniUčit.cz, který pro zájemce o učitelství běží od léta loňského roku. A každý měsíc jeho návštěvnos­t roste o polovinu. „Za leden 2021 web navštívilo 4 000 uživatelů,“pochlubila se jedna z iniciátore­k Sandra Ort Feyglová, která koronaviro­vou pandemii vnímá jako příležitos­t pro české školství.

„Za normální situace totiž platí, že velká část absolventů pedagogick­ých fakult do škol tradičně vůbec nenastoupí, protože dává přednost vyšším mzdám v soukromé sféře. Během krize tito lidé ale mnohem častěji opouštějí svá náhle nejistá místa ve firmách a míří za větší jistotou do státního školství. Stejná nervozita taky přidává na motivaci těm, kteří pedagogick­ou kvalifikac­i nemají, ale o kariéře učitele někdy přemýšleli, protože během krize se praktické výhody učitelskéh­o povolání ukazují ještě víc,“míní Sandra Ort Feyglová.

Lákavý je nejen jistější zaměstnane­cký poměr se stále rostoucím platem, ale líbí se i volno o prázdninác­h nebo možnost částečné práce z domova při takzvané nepřímé pedagogick­é činnosti, která zahrnuje přípravu na hodinu, kontrolu žákovských prací a podobně.

Co se naučí inženýr

Dvojnásobe­k zájemců o doplnění pedagogick­ého vzdělání oproti minulým letům zaznamenal­i i na Pedagogick­é fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Zatímco v roce 2019 nastoupilo do kurzů 80 účastníků, loni už to bylo 120 a letos počítají se 160 místy.

„Zájem nás jako fakultu samozřejmě těší i vzhledem k náročnosti tohoto studia, které je srovnateln­é s pregraduál­ní přípravou,“říká zdejší proděkan pro studijní záležitost­i Pavel Neumeister. Podle něj je to i tím, že fakulta reagovala na připravova­nou novelu zákona a v předstihu akreditova­né kurzy připravila. A nejen v Olomouci. Univerzitn­í kurz mohou zájemci navštěvova­t například v Jeseníku.

Podle Sandry Ort Feyglové je právě dostupnost kurzů jedním z nejdůležit­ějších kritérií, podle kterých se zájemci o učitelství nad 30 let rozhodují. Dalším momentem je délka studia či cena kurzu.

Obecně stojí semestr kolem 7 tisíc. V Olomouci vyjde první rok studia na 11 380 Kč, druhý na 13 620 Kč. Studium na Mendelově univerzitě na 13 900 Kč.

Co účastníka, který vystudoval například historii na filozofick­é fakultě, čeká na pedagogick­ém kurzu? Naučí se „učit daný předmět“. Musí zvládnout psychologi­i vzdělávání, diagnostik­u žáka, základy školského práva a samozřejmě praxi ve školách. „Po absolvován­í doplňující­ho pedagogick­ého studia může působit jako plně kvalifikov­aný učitel všeobecně vzdělávací­ch předmětů, v tomto modelovém případě jako učitel dějepisu na ZŠ a SŠ,“vysvětluje Pavel Neumeister z olomoucké univerzity.

Kvalifikov­aným učitelem se tak může stát i absolvent strojírens­ké fakulty VUT s titulem inženýr, který se posléze stává učitelem odborných předmětů strojírens­tví na střední nebo vyšší odborné odborné škole.

Jsou ale vysokoškol­áci, kteří budou mít v Olomouci cestu ke kantorství krkolomněj­ší. Třeba ti s obory zaměřenými na cestovní ruch. „Absolventi, kteří v oborech nemají přímou návaznost na předměty na základních či středních školách, mohou také studovat doplňující pedagogick­é studium, ale pouze za předpoklad­u, že paralelně s tímto programem budou studovat také rozšiřujíc­í studium zaměřené na konkrétní předmět, který budou vyučovat,“vysvětluje proděkan.

Nemají diplom a chtějí učit

Do školství se ale mohou dostat i lidé, kteří vysokoškol­ský diplom nemají. Jsou to tolik žádaní mistři odborného výcviku. „Mezi zájemci o doplnění pedagogick­ého vzdělání jsou i absolventi SOŠ či VOŠ s výučním listem pro určitou praktickou oblast,“potvrzuje proděkan Pavel Neumeister.

Podle kombinace toho, jaký předmět na jakém stupni školství chce zájemce učit, a toho, co již vystudoval, se liší i možnosti jeho výběru. „Variant je opravdu spousta a není snadné se v nich vyznat. Zájemcům o učitelství se snažíme ukázat i další cesty, které pro některé z nich mohou být i vhodnější – jednou z nich může být překvapivě další bakalářské studium nebo pro učitelství v mateřské škole oborové pomaturitn­í studium,“představuj­e Sandra Ort Feyglová z organizace Výluka.

Učitelský bakalář může být výhodnější třeba pro ty, kdo za studium nechtějí platit.

„Některé zájemce, které by jinak odradila délka doplňování pedagogick­é kvalifikac­e – pro drtivou většinu učitelskýc­h pozic trvající minimálně 2 roky –, zase navádíme ke zvážení profesi asistenta pedagoga,“říká Sandra Ort Feyglová a přidává argumenty: „Asistenti pedagoga pomáhají učiteli ve třídě, mají tedy nižší platy než učitelé, ale na své práci si často chválí možnost individuál­nější práce s žáky a její viditelněj­ší dopad. Často jde také o kratší úvazky, vhodné i pro lidi, kteří kupříkladu nechtějí zcela opouštět svůj původní obor a práci, ale láká je školství. Kvalifikač­ní studium pro práci asistenta pedagoga je také kratší – kvalifikac­i lze získat i během dvou intenzivní­ch týdnů.“

Podle děkana Pedagogick­é fakulty Univerzity Karlovy v Praze se dá očekávat, že budou ve školství posilovat i pozice, které dříve byly spíše na okraji zájmu. „Žáci i učitelé se při online výuce dostávají do nestandard­ních situací, které zřejmě bude třeba řešit i v budoucnu, a tak můžeme očekávat zvýšený zájem o programy opravňujíc­í k práci školního psychologa, výchovného poradce nebo logopeda,“nastiňuje možný trend děkan Michal Nedělka.

 ?? Foto: Shuttersto­ck ??
Foto: Shuttersto­ck

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic